Praha - Ministr Leoš Heger oficiálně tvrdí, že se nemocnicím zvýší příjmy o dvě procenta a že u ambulantních lékařů se nezmění.
Definitivní verze úhradové vyhlášky, podle níž budou pojišťovny doktorům platit, ale o zvýšení dosavadních příjmů nesvědčí.
Zástupci ambulantních lékařů a malých nemocnic dokonce tvrdí, že je podle vyhlášky čeká desetiprocentní pokles.
Proto se budou snažit úhradovou vyhlášku změnit. Jednání o konkrétním postupu proběhnou začátkem týdne.
Konec nadstavbové péče
"Ambulantní specialisté se musí v roce 2012 uskromnit ve prospěch akutní lůžkové péče," popsal jeden z principů vyhlášky ministr Heger při tiskové konferenci.
Úhradová vyhláška tomu odpovídá, pokud jde o cenu, kterou mají pojišťovny platit ambulantním specialistům za tzv. body, ve kterých se účtují zdravotnické výkony.
Hodnota jednoho bodu zůstane stejně jako loni a předloni na 1,08 koruny. O tři haléře za bod se sníží pouze úhrada u gastroenterologů, za různá vyšetření včetně radiologie a screeningů rakoviny se bude platit o pět až patnáct haléřů méně.
"Peněz bude jednoznačné méně, v případech některých ordinací až o deset procent," tvrdí předseda Svazu ambulantních lékařů Zorjan Jojko.
Tři námitky z ambulancí
Jeho svaz má tři hlavní námitky.
Stejně jako letos ignoruje vyhláška i v příštím roce inflaci, která podle předpovědí ministerstva financí dosáhne 3-4 procent.
Vyhláška přitom snižuje úhradu za tzv. nadstavbovou péči. Pokud specialista utratí za léčení konkrétního pacienta víc, než je český průměr, dostane letos od nemocnice za bod 30 haléřů. V příštím roce se hodnota "nadstavbového bodu" sníží na 20 haléřů.
"Například v období chřipkové epidemie je třeba víc návštěv a 30 haléřů stačilo aspoň na použitý materiál. Teď bude léčení ztrátové," upozorňuje Jojko.
Nejtvrdší limity v historii
Ministerstvo navíc snižuje limit na spotřebu léčiv a materiálu u průměrného pacienta v konkrétní ordinaci. Dosud byl limit 105 procent nákladů na průměrného pacienta v Česku, napříště pouze 100 procent.
Tuto hranici podle Jojka překročí tři čtvrtiny lékařů, kteří pak budou muset pojišťovně vysvětlovat, proč bylo nezbytné používat tak drahé léky a materiály. Pokud pojišťovnu nepřesvědčí, tak jim proplatí jen 60 procent ceny použitého léku.
Stejnou výhradu mají i praktičtí lékaři. Ti dosud mohli utrácet 120 procent průměrné úhrady za průměrného českého pacienta, napřesrok se jim limit sníží na 105 procent.
"Je to tvrdší opatření, než byly regulace za ministra Ratha," vysvětluje zklamání praktiků jejich právní poradce Jakub Uher.
Upozorňuje, že se nově do limitů započtou také poukázky na domácí péči. "Pro lékaře pak bude výhodnější předat pacienta do léčebny dlouhodobě nemocných než za ním domů posílat sestru," varuje před nečekanými následky Uher.
"Dvě procenta jsem neviděl"
Desetiprocentní pokles příjmů namísto dvouprocentního navýšení přitom očekává také Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje menší městské, církevní a soukromé nemocnice.
"Vyhláška je likvidační," hodnotí Hegerův materiál právník asociace Stanislav Fiala a dodává: "Nevím, proč ministr mluvil o dvouprocentním navýšení. Ve vyhlášce jsem ho nikde neviděl."
Nemocnice mají podle vyhlášky zaručených 100 procent příjmů podle paušálu z roku 2010. Tím se jejich příjmy proti letošku sníží, protože letos se proti loňsku zvýšily o dvě procenta. Stejně jako ambulantní lékaři budou také trpět inflací.
Hegerovi experti avizovali, že nemocnice dostanou možnost přistoupit do nového systému úhrad DRG, který bude platit podle odvedených výkonů.
Teoreticky na tom mohou vydělat právě malé nemocnice, které mají u jednoduchých operací poloviční náklady proti velkým státním nemocnicím. Fiala ovšem upozorňuje, že tento model malým nemocnicím nepomůže, protože v příštím roce se podle DRG bude platit z výkonu jen 20 procent, zbylých 80 procent podle historických paušálů.
Účtování DRG je navíc složité a to prý umožní pojišťovnám zdržovat platby.
Také nemocnice zasáhne snížení plateb za ambulantní služby, které tvoří třetinu jejich příjmů.
Vydělají státní nemocnice
Hegerova vyhláška přesto některé sliby plní. Nemocnice budou placeny podle výkonů a mohou zvyšovat jejich frekvenci. Například malé nemocnice mohou vykázat o tři procenta výkonů více než v roce 2010.
Podle Fialy toho ale nebudou moci využít, protože pojišťovny dnes tlačí menší nemocnice, aby zrušily některá oddělení a omezily nabídku některých služeb. O to méně dostanou zaplaceno.
Lepší vyhlídky mají krajské a zvláště státní nemocnice, které mohou účtovat o pět, resp. sedm procent výkonů navíc a které pojišťovny nechtějí omezovat.
Státní a fakultní nemocnice dostaly i další možnosti výdělku. Mimo tradiční paušály si mohou dohodnout speciální smlouvy na nákladnou péči, například transplantace, polytraumata a léčbu drahých onkologických onemocnění. Frekvence těchto výkonů se může zvýšit o tři procenta.
O tři procenta se také mohou zvýšit výdaje za materiál a léky ve specializovaných centrech. Ty provozují opět pouze velké státní nemocnice.
