Z kapky krve zjistí až padesát druhů rakoviny. Proč lékaři mírní nadšení z nových testů

Na papíře to zní skvěle: stačí pár kapek krve a lidé okamžitě zjistí, jestli jim kdekoliv v těle nebují rakovina.

Některé krevní testy, jež se pozvolna dostávají do praxe, totiž dokážou odhalit až padesát typů tumorů najednou. „Pacienti je proto chtějí. Většina z nich touží po jednoduché tekuté biopsii, při níž lékař odebere trochu krve a zjistí z ní naprosto všechno. Aniž by do někoho něco strkal,“ popisuje Jana Halámková z Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Související

„Je to zlé.“ Lékaři mluví o epidemii rakoviny u mladých, prozradili i příčiny

Jenomže praxe je podle ní od takových představ stále ještě hodně daleko. Krevní testy narážejí na své limity. Některé rakovinu nezvládají odhalit v jejím nejranějším stádiu, což by měl být jejich hlavní úkol, další najdou jen určité typy tumorů. Ostatní jim uniknou.

„Třeba americký test Galleri, který odhaluje stopy DNA nádorových buněk, má velmi dobré výsledky u rakoviny řitního otvoru nebo hlavy. Naopak u adenokarcinomů už si tak dobře nevede – záchyt je výrazně slabší,“ souhlasí také Tomáš Büchler z Onkologické kliniky ve Fakultní nemocnici v Motole. Mezi adenokarcinomy patří například rakovina štítné žlázy, nadledviny nebo prostaty.

Falešný pocit bezpečí

Lékaři proto nabádají k velké obezřetnosti. Krevní testy by se podle nich měly ještě pořádně prověřit. Nesouhlasí ani s tím, aby se testy dostávaly k lidem volně v lékárnách. „Řadu z nich to totiž může ukolébat. Negativní výsledek v nich může vyvolat falešný pocit bezpečí, přestože jim rakovina stále hrozí,“ říká onkoložka Halámková.

Problém podle ní může nastat hlavně u tumorů střeva, které už se v posledních letech dařilo zachytávat a řešit včas – a to díky preventivnímu kolonoskopickému vyšetření. „To se ale zase může změnit. Lidé, kteří podstoupí krevní test, si totiž mohou myslet, že je rakovina neohrožuje. Na kolonoskopii kvůli tomu nepůjdou,“ říká onkoložka Halámková.

Jenomže to se jim nakonec může stát osudným. Zatímco kolonoskopie by totiž rozkryla i takové změny, které se ještě nestačily zvrhnout v rakovinné bujení, krevní test nic podobného neodhalí. Ukáže až kolující rakovinné buňky. „To už ale může být pozdě. S pokročilejšími stádii už toho moc nenaděláme,“ dodává.

Související

Vojtěchovy škrty dopadnou na menší nemocnice. Operace rakoviny se zpozdí, varují

Nastat však podle ní může i opačný scénář: test sice lidem ukáže pozitivní výsledek, následná vyšetření ale žádnou rakovinu nepotvrdí. „Ti lidé ale mezitím budou žít ve velkém stresu – budou si myslet, že jsou nemocní. Budou trpět obrovskou nejistotou,“ pokračuje Halámková.

Jedna ze zahraničních studií přitom podle ní ukázala, kolik takových lidí se může mezi testovanými objevit. „Je to až pětina, což je poměrně velké číslo,“ říká lékařka a dodává: „Průměrná doba, jakou si musí počkat na konečný závěr, se navíc pohybuje kolem půl roku.“

Podle Ondřeje Májka z Ústavu zdravotnických informací a statistiky si navíc řada lidí s pozitivním výsledkem testu neporadí. „Nebudou vědět, co dělat a kam se obrátit. Budou se jen bezradně motat v systému a hledat jakoukoliv pomoc,“ říká.

Jen pro padesátníky a starší

Onkologové se proto shodují, že by měly být krevní testy prozatím jen doplňkem, navíc odborně hlídaným. Základem prevence by měly zůstat klasické screeningy. Těch je v Česku aktuálně pět a týkají se rakoviny prsu, děložního hrdla, střeva, prostaty a plic.

Na krevní testy by lékaři poslali jen takové pacienty, kteří jsou v riziku – to znamená, že už oslavili padesáté narozeniny a v rodině rakovinu prokazatelně měli. „Doporučení bych dal i lidem, co už se v minulosti se zhoubným nádorem sami léčili,“ doplnil výčet Büchler.

Testování by se navíc mělo odehrávat jen ve specializovaných onkologických centrech, která by pak pozitivně zachycené případy dodatečně vyšetřila.

„Pojišťovny by testy prozatím nehradily, spíš by to bylo pro samoplátce,“ říká k tomu i místopředseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny a současně lidovecký poslanec Tom Philipp. Jeden test totiž dnes podle něj vyjde na 25 až 30 tisíc korun a pro přesnost se musí i několikrát opakovat. „Další možností je, že by to mohly lidem platit v rámci nějakých zaměstnaneckých benefitů firmy,“ dodává Philipp.

Související

Rakovina sílí, centra praskají ve švech. Bez změn nastane kolaps

Moderních krevních testů na odhalení rakoviny už existuje několik, jejich technologie se ale liší. Některé se snaží zachytit kousky nádorové DNA a jejich genetické změny. Jiné pracují s RNA nebo proteinovými biomarkery. Další zkrátka jen hledají cirkulující nádorové buňky v krevním řečišti. Každý z nich ale může být jinak citlivý.

Některým testům se však daří odhalit nejen přítomnost rakovinných buněk v krvi, ale i pravděpodobný orgán, ze kterého vzešly. Tedy která část těla je zhoubným bujením postižená.

„Například v brněnském Masarykově onkologickém ústavu začali samoplátcům nabízet tekutou biopsii Trucheck, která dokáže zachytit některé solidní nádory. To znamená takové, které mají pevnou strukturu,“ přibližuje místopředseda správní rady VZP Philipp. Naopak rakovinu krve nebo lymfatického systému tento test nevypátrá.

Výrobci testů upozorňují, že rozbory mohou pomoct hlavně tam, kde stále chybí screening a kde se tedy nedaří rakovinu odhalit včas. Platí to například pro tumory slinivky břišní. Až 90 procent pacientů s touto chorobou se kvůli tomu dostává k lékařům pozdě – tedy v okamžiku, kdy už nádor vysemenil i do okolních tkání nebo jiných orgánů. Do pěti let pak chorobě podlehne až 95 procent pacientů.

Mohlo by vás zajímat: Lékař a biochemik Aleksi Šedo vysvětluje, proč přibývá rakoviny u mladých lidí.