


Síť českých špitálů čeká velký třesk. Malé nemocnice buď zaniknou, nebo se překlopí na zařízení poskytující následnou péči. Ty velké se zase propojí do větších celků a svážou se s univerzitami. Jejich hospodaření navíc budou hlídat dozorčí rady. Podle vedení resortu zdravotnictví se tím lépe zabrání plýtvání a korupci. „Nejprve si to ale vyzkoušíme nanečisto,“ říká náměstek ministra Ladislav Švec.

Miliardy korun, které by měly pomáhat českým pacientům, mizí v daňových rájích. To musí skončit, říká náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec.
S korupčními kauzami se podle něj roztrhl pytel, nevyhýbají se ani velkým státním nemocnicím. Naposledy například Motolu. „Jeden z nástrojů, který by to mohl změnit, je posílení dozoru nad vedením nemocnic,“ domnívá se Švec. Místo jediného ředitele by měly hospodaření špitálů pohlídat i správní rady.
„Kromě toho bychom chtěli na ministerstvu zřídit orgán, který by fungování nemocnic zastřešil a koordinoval. Organizoval by také sdružené nákupy,“ popisuje svou představu Švec. Centrálně by se podle něj spravovaly i nemovitosti.
Změnit by se měly i hlavičky státních nemocnic – z dnešních příspěvkových organizací se mají stát univerzitní nemocnice. „Diskutujeme i jejich převod na akciovky, i když tohle je téma politicky velmi citlivé,“ přiznává Švec.
Jak přesně by to mělo vypadat, si chce nyní ministerstvo vyzkoušet v pilotním projektu. „Bez legislativního zakotvení zřídíme kolektivní orgán, kterým v nemocnici doplníme post ředitele,“ vysvětluje náměstek. Kromě ministerstva by v něm měli zasednout zástupci univerzity, zaměstnanců a pacientských organizací. Teprve pokud se nový model osvědčí, pustí se resort do psaní zákonů.
Podle šéfa dvou brněnských fakultních nemocnic Vlastimila Vajdáka jde o dobrý plán. „Současné nastavení je skutečně nevyhovující, nemocnice často nepracují efektivně,“ říká.
Ukazuje se to podle něj třeba na nákupech zdravotnických prostředků – každá nemocnice je pořizuje za jinou částku. „Zjevně je tam podhoubí pro různé úniky, protože materiál lze získat za mnohem nižší ceny, než jaké některé nemocnice nakonec vykážou pojišťovnám,“ popisuje. Centrální nákupy pod dohledem „zastřešujícího orgánu“ by to podle něj mohly vyřešit.
Větší dozor ministerstva by podle něj pomohl i při plánování kapacit. „Dnes je totiž až dvacet procent nemocničních lůžek neobsazených. Zažil jsem i taková oddělení, kde pracovalo víc lékařů, než kolik tam leželo pacientů,“ popisuje Vajdák. Pokud by se tedy vedení resortu do řízení sítě vložilo, mohlo by se plýtvání personálem a penězi zabránit.
Vajdákovi se líbí i užší spolupráce státních nemocnic s univerzitami. Dnes totiž podle něj žádná zákonná pravidla pro to, jak by měly špitály a lékařské fakulty spolupracovat, neexistují. Všechno funguje jen „na dobré slovo“.
„Jeden příklad za všechny: Když pacienta operuje v nemocnici dlouholetý profesor a výkon provádí v rámci výuky, nelze v daný okamžik rozklíčovat, jestli pracuje pro nemocnici, nebo pro fakultu,“ vysvětluje. Akademici by proto uvítali normu, která by tyto problémy konečně vyřešila.
Naopak šéf České lékařské komory Milan Kubek je vůči ministerskému plánu vlažný. Připomíná, že podobné návrhy už se objevovaly i v minulosti – převod fakultních nemocnic na univerzitní předložil dokonce i exministr Miloslav Ludvík, který je dnes paradoxně stíhaný pro korupci. Té se měl údajně dopouštět jako někdejší šéf Motola.
I on přitom tvrdil, že jeho norma zlepší kontrolu nad hospodařením nemocnic. „To jasně ukazuje, že jsou podobné pokusy samoúčelné a větší kontrolu to nepřinese. Podle mě si to ani nikdo nemyslí – ministerstvo se jen alibisticky snaží zbavit odpovědnosti za to, že jako zřizovatel fakultních nemocnic nefunguje a selhává,“ nešetří kritikou Kubek.
Předseda Asociace nemocnic České republiky Aleš Herman se k nápadu nevyjádřil. „Dokud nebude hotový alespoň věcný záměr zákona, nelze nic hodnotit. Samotná změna totiž může znít dobře, ďábel se ale většinou skrývá v detailu,“ řekl.
Dnes jsou fakultní nemocnice, kterých se má změna týkat, příspěvkovými organizacemi. Tato právní forma má ale podle vedení resortu zdravotnictví i části odborné veřejnosti řadu nedostatků.
Vláda se proto v programovém prohlášení zavázala, že ve státních nemocnicích zavede protikorupční mechanismy. A že změní řízení špitálů tak, aby bylo možné lépe kontrolovat jejich managementy skrze správní rady. Slíbila také, že bude podporovat sdružené nákupy a postupně zavede centrální správu nemovitostí všech státních nemocnic.
Upsala se rovněž k tomu, že v Praze postaví zbrusu novou a supermoderní fakultní nemocnici, která nahradí stávající nevyhovující areály. „Spolu s tím bychom chtěli nastartovat i velkou reformu celé nemocniční sítě,“ řekl už dříve Aktuálně.cz ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Nemocnice totiž podle něj dostatečně pružně nereagují na rozvoj medicíny a stále si drží nadprůměrné množství lůžek. „U všech přitom musí někdo sloužit, což stojí personál i peníze. Je tedy třeba prozkoumat, kde se to děje, a zasáhnout,“ uzavřel Vojtěch.



Nepřátelské útoky na energetické firmy způsobily nedostatek pohonných hmot na jihu Ruska, uvedlo dnes ruské ministerstvo energetiky citované státní tiskovou agenturou TASS.



Tři dny zbývají do startu fotbalového mistrovství světa, na kterém se po 20 letech představí i česká reprezentace. V žebříčku renomovaného serveru The Athletic, který hodnotil dresy všech účastníků turnaje, však Češi naprosto propadli. Skončili třetí od konce.



Evropská unie dnes uvalila sankce na dva íránské občany a jednu jednotku íránských revolučních gard za ohrožování svobody námořní plavby v Hormuzském průlivu, kterým za obvyklé situace proudí zhruba pětina světových dodávek ropy.



Prezident Petr Pavel se vydal na jednání vlády kvůli sporu o zastupování na mezinárodních summitech. Zatímco o jeho účasti na červencovém summitu NATO v Ankaře kabinet podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodne až za dva týdny, vláda v pondělí schválila Pavla jako šéfa delegace na Valné shromáždění OSN, které se v září koná v New Yorku.



Americký prezident Donald Trump ostře zareagoval na první přímé ostřelování mezi Izraelem a Íránem od dubnového příměří. Obává se, že další eskalace může zhatit měsíce diplomatického úsilí a ohrozit dohodu, kterou jeho administrativa s Teheránem dokončuje. Obě strany proto vyzval k okamžitému příměří.