Dění ve „vnitrácké“ pojišťovně sleduje se zneklidněním. „To, co se tam děje, je velmi nestandardní – a to se vyjadřuji hodně diplomaticky,“ říká na adresu druhé největší zdravotní pojišťovny, z níž náhle odešel skoro celý vrcholový management, nový šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Otevřeně mluví i o tom, že by měla pojišťovna skončit.
Možné odvolání šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka však v rozhovoru pro Aktuálně.cz komentovat nechce. „Je to věc interní debaty se zástupci státu ve správní radě pojišťovny,“ tvrdí ministr.
Nicméně novinku, kterou si Kabátek prosadil a podle níž se mohou z peněz na léčení nově dorovnávat ztráty komerčních dceřiných společností, chce Vojtěch zatrhnout. „Mezi komerčními a veřejnými pojišťovnami má fungovat neprostupná zeď. Nevidím jediný důvod, proč by se měly z peněz na péči sanovat rozpočty komerčních subjektů,“ říká.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje i to, jak vznikl nápad přerozdělit osm miliard korun z rezerv VZP jejím konkurentům.
Jak vůbec vznikl nápad na přerozdělení osmi miliard korun?
Vyplynulo to z debaty, kterou jsme vedli spolu s panem premiérem Andrejem Babišem (ANO). Probírali jsme, jak by se dal řešit obří deficit, který nám tu zanechalo předchozí vedení resortu zdravotnictví. Zkoumali jsme hlavně možnosti pro tento rok, kdy ještě nestihneme prosadit žádné systémové změny. Věděli jsme přitom, že nelze jen zvednout platby za státní pojištěnce – i státní rozpočet přebíráme v neutěšením stavu…
Takže to byl váš nápad…
V podstatě ano. Shodli jsme se, že máme jen dvě možnosti. První je zmíněné přerozdělení rezerv Všeobecné zdravotní pojišťovny. Není to nic, co bychom tady neznali – něco podobného už se v Česku v minulosti stalo, jenom se to odehrálo v opačném gardu – v roce 2012 vypomohly zaměstnanecké pojišťovny špatně hospodařící VZP.
Druhou cestou je možnost předsunuté platby. Stát zkrátka vyplatí jednoměsíční platbu za státní pojištěnce v předstihu. Pojišťovnám to pomůže, na státní rozpočet to přitom nebude mít vůbec žádný dopad. Ty peníze bychom jim stejně jednoho dne poslali.
Jak chcete peníze mezi pojišťovnami rozdělit? Budou rozhodovat jen holé počty klientů a jejich věková struktura, nebo přihlédnete i k aktuální ekonomické situaci každé z pojišťoven?
Ten návrh už leží ve Sněmovně a je velmi věcný. Každá pojišťovna dostane takový díl peněz, který jí náleží podle počtu klientů a jejich věkové struktury, nic víc. Kolegové z ministerstva už to rozpočítali, podle mě je to velmi korektní. Neříkám, že je to všespásné a systémové řešení - to určitě není.
V dané situaci se ale nic jiného dělat nedá – pokud tedy nechceme, aby se pojišťovny dál propadaly do platební neschopnosti…
Zániku části pojišťoven to přesto nezabrání. Premiér Andrej Babiš už avizoval, že počítá s fúzí vojenské a „vnitrácké“ pojišťovny. Kdy to nastane?
Termín ještě nemáme. Můžu jen potvrdit, že o tom vedeme jednání. Průběh těchto jednání bych ale nerad komentoval, protože jde o schůzky interního charakteru.
Chystá se i další redukce pojišťoven?
V tuto chvíli ne. Prozatím jednáme jen o těchto dvou jmenovaných pojišťovnách. U nich má sloučení podle mě smysl – obě jsou to silové pojišťovny s podobným složením klientů.
Co právní forma pojišťoven? Bude se měnit, nebo zůstanou veřejnými institucemi? Ptám se proto, že dosavadní vedení ministerstva financí pod taktovkou ODS plánovalo změny – z pojišťoven se měly stát buď fondy, nebo takzvané zapsané ústavy.
O podobných změnách prozatím neuvažujeme. Za mě je současná právní forma pojišťoven vyhovující. Ale uvidíme.
Pokud by se mělo něco takového v budoucnu odehrát, netýkalo by se to jen zaměstnaneckých pojišťoven. Na novou právní formu by přešly všechny pojišťovny včetně VZP – pravděpodobně v rámci větší reformy zdravotního pojištění. A tu opravdu plánujeme.
V poslední době se často spekuluje i o personálních změnách ve vedení pojišťoven. Největší pozornost se upírá k VZP a jejímu řediteli Zdeňku Kabátkovi – mimo jiné i kvůli tomu, že VZP figuruje v korupční kauze Dozimetr. Plánujete Kabátka vyměnit?
O tom nerozhoduju já, ale správní rada pojišťovny. V okamžiku, kdy poprvé zasedne ve svém novém složení, což bude někdy v únoru, může hlasovat o jeho případném odvolání.
Část členů správní rady ale vybíráte vy – ministerstvo tam posílá svoje lidi, aby mohlo dění v pojišťovně kontrolovat. Budete tedy po svých lidech chtít, aby současného ředitele odvolali?
Rozumím vaší otázce, ale - s dovolením - ji ponechám bez komentáře. Je to věc interní debaty se zástupci státu ve správní radě pojišťovny.
Takže mi ani neokomentujete jména, o kterých se spekuluje jako o nástupcích ředitele Kabátka? Slyšela jsem třeba o bývalé šéfce Státního ústavu pro kontrolu léčiv Ireně Storové…
Ani to vám neokomentuju. To, jestli bude v čele VZP jakákoliv personální změna, v tuto chvíli nedokážu ani potvrdit, ani vyvrátit.
O novém vedení se ovšem mluví i v souvislosti se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra. Spekulace se vyrojily poté, co management koncem roku náhle opustila polovina klíčových pracovníků, bez kterých se instituce neobejde. Jak to vidíte tady? Bude mít tato pojišťovna nového ředitele?
Já opravdu nebudu avizovat personální změny přes média, to by nebylo korektní. Můžu ale potvrdit, že sleduju dění v této pojišťovně se zneklidněním. To, co se tam děje, je velmi nestandardní – a to se vyjadřuji hodně diplomaticky. Určitě se proto budu ptát, co za tím vězí. Budu rovněž chtít, aby naši zástupci ve správní radě celou věc řešili.
Zajímají mě i dceřiné společnosti zdravotních pojišťoven. V lednu totiž začala platit novela, která vzbudila hodně pozornosti. Z peněz, které lidé pošlou na léčení, se totiž nově smějí dorovnávat ztráty dceřiných komerčních pojišťoven. Například VZP může poslat peníze do akciové společnosti Pojišťovna VZP. Podle kritiků přitom nepůjde tyto toky uhlídat, protože komerční pojišťovny nemusejí zveřejňovat své smlouvy v registru…
Kritici mají pravdu, tohle v pořádku není. Mezi komerčními a veřejnými pojišťovnami má fungovat neprostupná zeď. Nevidím jediný důvod, proč by se měly z peněz na péči sanovat rozpočty komerčních subjektů.
Žádné rychlé exekutivní rozhodnutí, kterým bych tuto novinku zatrhl, ale udělat nemůžu. Musí se změnit zákon. Do budoucna se na to zaměřím.
V jakém smyslu? Ponecháte zdravotním pojišťovnám jejich dceřiné společnosti, jenom bez přístupu k veřejným penězům, nebo je úplně zrušíte?
To prozatím nevím. Budu se muset kolegů ve správní radě VZP poptat, jaký přínos taková dceřiná společnost má. Tedy jestli je nezbytné, aby pojišťovna něco takového vůbec zřizovala. Podle toho, co zjistím, se rozhodnu.
Pojďme ještě probrat nemocnice. V olomoucké fakultní nemocnici nedávno zasahovala policie. Vyžádala si dokumentaci pacientů, kterým lékaři v rámci klinické studie implantovali do těla defibrilátory. Dostali je i lidé, kteří ho nepotřebovali – jeli týž den do hospicu. Lékaře mohla k neopodstatněnému používání defibrilátorů motivovat finanční odměna za každý odoperovaný přístroj. Budete to řešit?
O tom případu jsem samozřejmě slyšel, ale podrobnosti neznám. Vím jen, že kvůli tomu probíhá prověřování ze strany orgánů činných v trestním řízení. Musíme proto vyčkat, jak to policie vyhodnotí. Pokud zjistí jakékoliv nezákonné jednání, nechť je viník po zásluze potrestán.
Vy sám nebudete posílat do vaší přímo řízené nemocnice audit?
Jenom kvůli tomuto případu ne. My samozřejmě posíláme do nemocnic průběžně audity, kriminalistům ale cestu nekřížíme. Jakmile něco prověřuje policie, nedává smysl, aby tam chodila i kontrola z ministerstva zdravotnictví.
Takže s tím nebudete dělat nic?
Ale ano, budeme. Až bude výsledek policejního vyšetřování, můžeme se podívat na to, jak klinické studie lépe kontrolovat a nastavit. A to ve všech nemocnicích, nejenom v Olomouci.
Měli bychom si z toho zkrátka vzít ponaučení a upravit příslušnou směrnici. Já už jistý záměr mám – chci sepsat pravidla pro klinické hodnocení léků a zdravotnických prostředků.
Jak vidíte fungování dalších přímo řízených nemocnic? Pokračují vaše plány na slučování některých z nich?
Nějaké změny určitě budou. Zdárně se vyvíjí třeba náš plán na supernemocnici v Letňanech, která by měla vzniknout ze dvou až tří nemocnic na pravém břehu Vltavy – tedy z Bulovky, Královských Vinohrad a Všeobecné fakultní nemocnice.
Pozemky pro supernemocnici opravdu jsou, takže můžeme zahájit studii. Musíme zmapovat strukturu stávajících nemocnic a to, které jejich části by mohly být do supernemocnice v Letňanech přesunuty…
Takže se nemocnice nesloučí úplně? Před volbami jste říkal, že má Praha nemocnic moc, proto se některé z nich společně přesunou do jedné monoblokové nemocnice a zaniknou...
Uvidíme. Pracujeme i s variantou, že bychom v nemocnicích, které stojí v centru Prahy, nechali alespoň nějaký základ. Určitě by se mělo něco zachovat ve Všeobecné fakultní nemocnici - aby měli lidé v centru Prahy kam zajít.
Stále platí, že by se mohly ve vyklizených areálech postavit byty?
To byl jen takový momentální nápad, jedno z možných řešení. Při současném problému se stárnutím populace by tam mohly vzniknout třeba domovy pro seniory nebo něco podobného. Všechno je to stále velmi předčasné, nejprve si budeme muset vypracovat zmíněnou studii.
Poslední věc: několik fakultních nemocnic vedou jen pověření ředitelé. Necháte je na svých místech, nebo vypíšete nová výběrová řízení?
V tuto chvíli můžu říct jen to, že žádný ředitel přímo řízené nemocnice nemá nic jisté. Současně můžu garantovat, že k nějakým změnám dojde. Všechno se včas dozvíte.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Zavazuje mě to víc, než jsem si myslel.“ Pavel vyjmenoval podmínky své kandidatury
„Pane prezidente, nemám otázku, ale spíš apel – abyste znovu kandidoval,“ řekl jeden z návštěvníků diskuze na pražských Hájích. Podobná slova slyšel Petr Pavel už ráno, když navštívil základní školu v Letňanech. Pár lidí zmínilo obdobné přání i na dalších místech v Praze, kam hlava státu zamířila během nabitého úterního programu. Na Hájích pak Pavel zopakoval podmínky k obhajobě svého mandátu.
ŽIVĚZelenskyj uvedl, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že americký prezident Donald Trump na něj vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení rusko-ukrajinské války. V rozhovoru pro web Axios Zelenskyj zopakoval, že jakýkoliv plán, který by vyžadoval, aby se Ukrajina vzdala dosud neobsazeného území v Donbasu, by Ukrajinci odmítli v referendu.
"Kde se tu vzal Jágr?" Gáborík vzpomíná nejen na OH: Kvůli hokeji jsem plakal dvakrát
Byl u toho, když šla ze Slováků na olympiádě hrůza. Hned dvakrát. V obou případech to sice končilo hořce, z posledního většího turnaje nejlepších proti nejlepším si ale Marián Gáborík přeci jen odnesl medaili. Teď bývalý fantastický útočník věří, že se slovenský hokej zase zvedá. A připomíná, že Čechy není radno odepisovat.
Peklo v mlze na Tenerife. Když se na ranveji protnuly osudy dvou obrů, zemřelo 583 lidí
Byla to osudová souhra náhod. Teroristický útok na jiném letišti, hustá mlha, v níž nebylo vidět na krok, a jedno rozhodnutí kapitána, který příliš spěchal. Když se 27. března 1977 na kanárském letišti Los Rodeos na Tenerife srazily dva plně naložené Boeingy 747, změnilo to letectví. Připomeňte si příběh 583 obětí tragédie, která se vůbec neměla stát.
Konec amerického snu? Kapely se do USA bojí kvůli bezpečnosti, clům i deportacím
Koncertovat v Americe bylo dlouho pro řadu hudebníků symbolem vrcholu kariéry. Dnes ale kombinace rostoucí byrokracie, vysokých nákladů a bezpečnostních obav snižuje atraktivitu Spojených států jako umělecky zaslíbené země. Vědomí jistého rizika už ovlivňuje plánování turné i velkých hudebních hvězd.