„Ublíží to pacientům.“ Logopedy namíchl nový plán Vojtěchova ministerstva

Bez zkušeného klinického logopeda se neobejdou: Lidem po mrtvici pomáhají znovu mluvit, předčasně narozeným dětem sát a polykat. Pacienty s tracheostomií — tedy s umělým vývodem v krku — zase tito odborníci učí dýchat a používat hlasivky.

Nepostradatelní jsou i při operacích mozku. Pokud se nález nachází blízko řečových center, provádí ji lékař při vědomí pacienta a s účastí klinického logopeda — ten s nemocným člověkem během zákroku komunikuje a hlídá, aby se tato centra nepoškodila.

„K tomu všemu je potřeba vysoká odbornost,“ popisuje předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbora Richtrová.

Související

Psychologem po roce praxe? Experti varují: „Nepoznají depresi, nezabrání sebevraždě“

Jen pětileté studium na vysoké škole podle ní nestačí. Klinický logoped musí složit i atestační zkoušku, které předchází tříletá praxe pod dohledem zkušeného školitele. „Během té si všechno bezpečně odzkouší. Teprve pak může vyrazit do terénu a pracovat samostatně,“ dodává.

Jenomže to se teď může změnit. Vedení resortu zdravotnictví totiž připravilo novelu zákona, která podmínky v tomto oboru zmírňuje. K tomu, aby mohli kliničtí logopedi samostatně léčit, už jim bude stačit jen škola a rok praxe. Tu si navíc budou moct udělat v jakékoliv ambulanci. Doposud přitom platilo, že si absolventi museli povinné stáže zajistit na nějakém akreditovaném pracovišti.

Léčení bez praxe? Těžko

„Celé je to proto špatně. Může to mít nedozírné důsledky,“ hodnotí změnu Richtrová. Odborníci bez zkušeností si podle ní v praxi těžko poradí. Potíže mohou nastat hlavně v takových případech, kdy se u pacienta sejde několik poruch najedou. „Pak je třeba opravdu komplexní vhled a pečlivě stanovený postup. Jinak ho může klinický logoped naopak poškodit,“ říká.

Například pokud člověk trpí afázií, tedy získanou poruchou jazyka a komunikace po mrtvici či úrazu, může ho nesprávný postup ještě víc zablokovat. „Pacient může propadnout ještě většímu depresivnímu a úzkostnému prožívání, než do jakého ho dovedla samotná porucha. Platí to hlavně u mužů, kteří jsou k takovým stavům náchylnější,“ přibližuje klinická logopedka.

Související

„Nonsens!“ Lékárníci vyšetří pacienty, otestují alzheimera. Doktoři se bouří

Návrh navíc podle ní přichází v nejméně vhodnou dobu – tedy v okamžiku, kdy komplikovaných pacientů přibývá. „Mozkových příhod je stále víc. Mnohem častěji se rodí i nedonošené děti. Vysoké procento z nich přitom skončí v naší péči,“ vypočítává.

S logopedickými problémy se stále častěji potýkají i předškolní a školní děti. „V dnešní době není zvláštností, když mají tři až čtyři diagnózy. Setkala jsem se i s takovými, které jich měly sedm,“ říká odbornice. Vedení resortu by se proto podle ní mělo snažit péči naopak zkvalitňovat. „To, že místo toho vypustí do praxe nedoškolené logopedy, je podle mě strašné. Kvantita zvítězí nad kvalitou,“ hodnotí návrh ministerstva Richtrová. Asociace klinických logopedů se kvůli tomu vůči návrhu vymezila.

Ministerstvo zdravotnictví Aktuálně.cz potvrdilo, že připomínky obdrželo. Prozatím se k nim ale nechtělo vyjadřovat. Když si ale před pár dny na podobné změny v novele zákona o nelékařských zdravotnických povoláních stěžovali kliničtí psychologové, tak redakci Aktuálně.cz napsalo: „Návrh má lépe propojit vysokoškolské studium s požadavky zdravotnické praxe.“ 

„Důvodem navrhované změny je snaha zefektivnit vzdělávání odborníků a zlepšit dostupnost péče při zachování její odborné úrovně,“ uvedla Renata Povolná z tiskového odboru úřadu.

Současně podotkla, že v tuto chvíli jde jen o návrh. Připomínkami od odborníků se tedy bude vedení resortu ještě zabývat. „Konečná podoba úpravy proto zatím není stanovena,“ dodala Povolná s tím, že navrhovaná účinnost novely je od 1. ledna 2028.

Vysoká odpovědnost, nízký plat

Podle Asociace klinických logopedů ale zrušení atestace dostupnost péče nezlepší. Pomohlo by spíš to, kdyby se podpořil a rozšířil počet pracovišť, která nové logopedy vychovávají.

Zjednodušit by se měla i administrativa spojená se zakládáním nových ambulancí klinické logopedie. „Kromě toho by se měly sjednotit i požadavky krajských hygienických stanic, které jsou dnes v různých regionech odlišné,“ podotkla Richtrová.

O práci klinického logopeda by také byl větší zájem, kdyby se zvedly platy. Ty jsou dnes podle Richtrové hluboko pod průměrem. „Tarifní plat klinického logopeda se po patnácti letech praxe pohybuje kolem 44 tisíc korun. Za posledních patnáct let se sice výdělky zvedly o zhruba 80 procent, kumulovaná inflace ale za stejnou dobu činila přibližně 67 procent,“ popsala. Reálná kupní síla zkušeného klinického logopeda se tak podle ní zvedla jen minimálně. „Přitom odborná náročnost, odpovědnost i požadavky rostou,“ dodala.

Související

Kurtování a násilné injekce. Lidé by se divili, co se děje v psychiatrických nemocnicích

V Česku aktuálně působí zhruba 800 klinických logopedů, jejich počet se za posledních deset let téměř zdvojnásobil. Klinických logopedů působících přímo ve zdravotnických zařízeních je asi 592. Největší část z nich pracuje v Praze a Jihomoravském kraji, nejméně na Karlovarsku.

Péči klinických logopedů potřebuje v Česku téměř 200 tisíc lidí za rok, většina z nich se přitom potýká se středně těžkými nebo těžkými poruchami. Podle posledních statistik z roku 2024 trpělo takovými problémy téměř 160 tisíc lidí. Nejčastěji šlo o vývojové poruchy jazyka a řeči nebo získané poruchy jazyka po mozkové příhodě.

Mohlo by vás zajímat: Šéf praktiků Petr Šonka popisuje, jak poznat chřipku od covidu.