Tolikrát záchranky ještě nikdy nevyjely. Lékařský boss navrhuje radikální řešení

Odpoledne zavřou ordinace a nevrátí se dřív než druhý den. Sloužit večer pohotovosti nechtějí. Tak podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka pracuje část soukromých praktických doktorů. Pacienti potom zbytečně volají záchranky i k banalitám.

„Ochota praktiků zapojit se do lékařských pohotovostí skutečně klesá. Už je nemotivuje ani vyšší odměna,“ upozorňuje Kubek. Odnášejí to podle něj jejich kolegové – záchranáři a nemocniční lékaři. „Těm naopak přibývají další povinnosti,“ říká.

Související

Nová realita českého zdravotnictví: zmizí půlka pohotovostí. Šéf záchranky se děsí

Jasně to ukazují i statistiky českých záchranek: jsou rekordní. Třeba jen loni museli záchranáři podniknout více než 1,25 milionu výjezdů, což je meziročně skoro o čtyři procenta víc. Za posledních pět let poskočily počty urgentních zásahů dokonce o 12 procent.

To se podle člena výboru Společnosti urgentní medicíny Ondřeje Fraňka logicky promítá i do nákladů. „Záchranka byla loni zase o něco dražší – konkrétně stála kolem 12,5 miliardy korun,“ uvedl. Průměrný výdaj na jeden zásah se podle něj pohyboval okolo 11,5 tisíce korun, další peníze spolykal pobyt pacienta v nemocnici, kam ho záchranáři obyčejně dovezli.

Drsná, ale užitečná škola

To je podle Kubka alarmující. „Mělo by se hledat řešení,“ vyzývá. Současně také jedno nabídl. Na pohotovostech by podle něj měli vypomáhat všichni mladí lékaři před atestací. Pokud by si tuto povinnost nesplnili, nezískali by specializovanou způsobilost a nemohli by pracovat bez dozoru.

„Bylo chybou, když jsme v minulosti zrušili takzvané kolečko, které museli mladí lékaři absolvovat v rámci atestační přípravy,“ říká Kubek. Součástí tohoto „kolečka“ byla právě i povinná účast mladých doktorů na pohotovostních službách. „My jsme to v minulosti absolvovali. Byla to sice trochu drsná škola praktické medicíny, současně ale byla i velmi užitečná,“ podotkl Kubek.

Vedení resortu zdravotnictví by proto podle něj mělo tuto praxi znovu zavést. A to rychle.

„Hlavně nebýt zavřený v akváriu kliniky“

Předseda výboru Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma souhlasí. „I podle mě by bylo žádoucí, aby si mladí praktičtí lékaři služby na pohotovostech vyzkoušeli. Stejně jako další absolventi medicíny, kteří si vybrali obory s nepřetržitým provozem,“ řekl Aktuálně.cz.

Na pohotovosti by se tak museli povinně vydat například všichni neatestovaní internisté, chirurgové nebo gynekologové.

Proti není ani šéf Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. „V tomto případě za prezidentem komory stojím. My jsme to klasické kolečko absolvovali a bylo to ku prospěchu. Osahali jsme si prostředí, naučili se řadu věcí. Nebyli jsme zavření jen v akváriu kliniky,“ zhodnotil.

Související

Pád na existenční dno, nebo švindl? Významná část lékařů to má nahnuté

Kubek získal i podporu některých koaličních poslanců sněmovního zdravotního výboru. „Umím si představit, že by lékaři v rámci předatestační přípravy chodili sloužit na pohotovosti. I když by vždy museli sloužit pod dohledem zkušeného odborníka,“ řekl například Kamal Farhan z ANO.

Naopak Petru Šonkovi, který vede Sdružení praktických lékařů, se nápad nepozdává. Zpochybňuje i vyjádření, podle kterého by praktici o služby na pohotovostech neměli zájem.

„Já mám ze svého nejbližšího okolí úplně jiné zkušenosti. Třeba v Chomutově dali kolegům velmi slušnou nabídku – uhradí jim kolem tisícovky za hodinu ve všední den a až 1200 korun na hodinu o víkendu. Je tam proto takový nával doktorů, že se všichni do služeb ani nedostanou,“ řekl Aktuálně.cz.

Mapa pomoci prořídla

Ministerstvo zdravotnictví se ale staví k návrhu vlažně. „Neodpovídá to současnému právnímu ani vzdělávacímu rámci,“ napsala Aktuálně.cz Hana Plačková z tiskového odboru úřadu.

Související

Pohotovosti se radikálně mění. Podívejte se na unikátní mapu, kde a kdy vás ošetří

Mluvčí největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová pak uvedla: „Se záměrem se na nás prozatím nikdo neobrátil, nemáme k tomu tedy žádné podrobnější informace ani stanovisko.“

Právě pojišťovny mají od ledna tohoto roku fungování pohotovostí na starosti, do té doby byla odpovědnost na krajích. Ty si ale stěžovaly, že nedokážou praktické lékaře ke službám přimět. Vadily jim také vysoké náklady na péči.

Vedení resortu zdravotnictví za exministra Vlastimila Válka (TOP 09) proto rozhodlo, že je tohoto závazku zbaví. Novelou zákona o zdravotních službách přesunulo odpovědnost za dostupnost pohotovostní služby na pojišťovny.

Podle šéfa komory Milana Kubka tím ale mapa pohotovostí prořídla. „Novela totiž ukládá pojišťovnám zajistit tyto služby v opravdu minimálním rozsahu,“ vysvětluje. Lidé už tak najdou pomoc jen v 96 nemocnicích, které zřizují urgentní příjem, a 32 ambulancích. Původně přitom lékaři sloužili na 208 místech.

Mohlo by vás zajímat: Jak se dá poznat infarkt? Občas může mít úplně netypický průběh