


Ochota praktických lékařů sloužit pohotovosti klesá. Odnášejí to nemocniční doktoři a záchranáři, říká šéf České lékařské komory Milan Kubek. Počet výjezdů záchranek je i kvůli tomu rekordní. Kubek by proto do služeb poslal mladé lékaře. A to i ty, kteří ještě nemají atestaci. „Vypomohli by a současně by se otrkali,“ souhlasí i další experti.

Odpoledne zavřou ordinace a nevrátí se dřív než druhý den. Sloužit večer pohotovosti nechtějí. Tak podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka pracuje část soukromých praktických doktorů. Pacienti potom zbytečně volají záchranky i k banalitám.
„Ochota praktiků zapojit se do lékařských pohotovostí skutečně klesá. Už je nemotivuje ani vyšší odměna,“ upozorňuje Kubek. Odnášejí to podle něj jejich kolegové – záchranáři a nemocniční lékaři. „Těm naopak přibývají další povinnosti,“ říká.
Jasně to ukazují i statistiky českých záchranek: jsou rekordní. Třeba jen loni museli záchranáři podniknout více než 1,25 milionu výjezdů, což je meziročně skoro o čtyři procenta víc. Za posledních pět let poskočily počty urgentních zásahů dokonce o 12 procent.
To se podle člena výboru Společnosti urgentní medicíny Ondřeje Fraňka logicky promítá i do nákladů. „Záchranka byla loni zase o něco dražší – konkrétně stála kolem 12,5 miliardy korun,“ uvedl. Průměrný výdaj na jeden zásah se podle něj pohyboval okolo 11,5 tisíce korun, další peníze spolykal pobyt pacienta v nemocnici, kam ho záchranáři obyčejně dovezli.
To je podle Kubka alarmující. „Mělo by se hledat řešení,“ vyzývá. Současně také jedno nabídl. Na pohotovostech by podle něj měli vypomáhat všichni mladí lékaři před atestací. Pokud by si tuto povinnost nesplnili, nezískali by specializovanou způsobilost a nemohli by pracovat bez dozoru.
„Bylo chybou, když jsme v minulosti zrušili takzvané kolečko, které museli mladí lékaři absolvovat v rámci atestační přípravy,“ říká Kubek. Součástí tohoto „kolečka“ byla právě i povinná účast mladých doktorů na pohotovostních službách. „My jsme to v minulosti absolvovali. Byla to sice trochu drsná škola praktické medicíny, současně ale byla i velmi užitečná,“ podotkl Kubek.
Vedení resortu zdravotnictví by proto podle něj mělo tuto praxi znovu zavést. A to rychle.
Předseda výboru Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma souhlasí. „I podle mě by bylo žádoucí, aby si mladí praktičtí lékaři služby na pohotovostech vyzkoušeli. Stejně jako další absolventi medicíny, kteří si vybrali obory s nepřetržitým provozem,“ řekl Aktuálně.cz.
Na pohotovosti by se tak museli povinně vydat například všichni neatestovaní internisté, chirurgové nebo gynekologové.
Proti není ani šéf Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. „V tomto případě za prezidentem komory stojím. My jsme to klasické kolečko absolvovali a bylo to ku prospěchu. Osahali jsme si prostředí, naučili se řadu věcí. Nebyli jsme zavření jen v akváriu kliniky,“ zhodnotil.
Kubek získal i podporu některých koaličních poslanců sněmovního zdravotního výboru. „Umím si představit, že by lékaři v rámci předatestační přípravy chodili sloužit na pohotovosti. I když by vždy museli sloužit pod dohledem zkušeného odborníka,“ řekl například Kamal Farhan z ANO.
Naopak Petru Šonkovi, který vede Sdružení praktických lékařů, se nápad nepozdává. Zpochybňuje i vyjádření, podle kterého by praktici o služby na pohotovostech neměli zájem.
„Já mám ze svého nejbližšího okolí úplně jiné zkušenosti. Třeba v Chomutově dali kolegům velmi slušnou nabídku – uhradí jim kolem tisícovky za hodinu ve všední den a až 1200 korun na hodinu o víkendu. Je tam proto takový nával doktorů, že se všichni do služeb ani nedostanou,“ řekl Aktuálně.cz.
Ministerstvo zdravotnictví se ale staví k návrhu vlažně. „Neodpovídá to současnému právnímu ani vzdělávacímu rámci,“ napsala Aktuálně.cz Hana Plačková z tiskového odboru úřadu.
Mluvčí největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová pak uvedla: „Se záměrem se na nás prozatím nikdo neobrátil, nemáme k tomu tedy žádné podrobnější informace ani stanovisko.“
Právě pojišťovny mají od ledna tohoto roku fungování pohotovostí na starosti, do té doby byla odpovědnost na krajích. Ty si ale stěžovaly, že nedokážou praktické lékaře ke službám přimět. Vadily jim také vysoké náklady na péči.
Vedení resortu zdravotnictví za exministra Vlastimila Válka (TOP 09) proto rozhodlo, že je tohoto závazku zbaví. Novelou zákona o zdravotních službách přesunulo odpovědnost za dostupnost pohotovostní služby na pojišťovny.
Podle šéfa komory Milana Kubka tím ale mapa pohotovostí prořídla. „Novela totiž ukládá pojišťovnám zajistit tyto služby v opravdu minimálním rozsahu,“ vysvětluje. Lidé už tak najdou pomoc jen v 96 nemocnicích, které zřizují urgentní příjem, a 32 ambulancích. Původně přitom lékaři sloužili na 208 místech.



Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to v úterý nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě.



„Jak je možné, že je vedoucím delegace premiér a prezident seděl za ním jako ministr?“ popsal slovenský prezident Peter Pellegrini zvláštní situaci v české výpravě na summit NATO. V jejím čele stanul předseda vlády Andrej Babiš (ANO), nikoliv hlava státu Petr Pavel. Podle Pellegriniho se česká účast stala terčem vtípků, názor má ale jasný – lídrem na summitech NATO má být tradičně prezident.



V Guatemale došlo k průlomovému objevu. Archeologové poprvé v historii rozluštili jméno mayského astronoma a matematika. Podařilo se to díky nápisům na nástěnných malbách v ruinách starověkého města Xultún, informovala agentura AFP. Podle guatemalského ministerstva kultury jde o první případ, kdy se podařilo konkrétnímu vědci z klasického období mayské civilizace připsat autorství vědeckého díla.



Česká republika je letos podle statistik Eurostatu poslední ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V prvním čtvrtletí činil podíl tuzemské produkce 12,7 procenta, což je nejméně v EU a zároveň méně než v předchozích letech. Upozornila na to v úterý Komora OZE.



Ukrajinské drony během noci zaútočily na petrochemický závod ve městě Salavat v Baškirsku, přibližně 1400 km od hranic, a napadly také rafinerii na jihozápadě Ruska, informují média a úřady. Rusko během noci na úterý zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. Podle agentury Reuters nebyly po útoku na Kyjev hlášeny žádné oběti.