


Pro řadu pacientek je nepostradatelný. Nahradit se nedá. Přesto lék Tamoxifen na rakovinu prsu na českém trhu chybí. Jeho výrobce ohlásil před osmi měsíci výpadek a přestal ho do Česka vozit. Úřady sice v lednu zajistili náhradní dodávky, i ty ale v červnu skončily. „Sehnat nějaké balení je nadlidský úkol,“ říká lékárník Marek Hampel a dodává: „Novela zákona o léčivech nepřinesla efekt.“

„Musel jsem obvolat pětadvacet lékáren i nemocnic, zapojil jsem i spolužáky z farmacie. Jinak by pacientka s rakovinou prsu svou léčbu neměla,“ popisuje peripetie při shánění přípravku Tamoxifen šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.
Medikament má totiž výpadek a v řadě míst Česka je nedostupný. „Jedno z posledních balení jsem našel v Hořovicích, kam si pro něj pacientka zajela. Z Prahy musela cestovat asi padesát kilometrů,“ říká lékárník.
Další lidé už ale podle něj budou mít problém. Žádný z distributorů totiž lék na skladě nemá. „Všichni mi řekli, že ho budou mít až někdy na podzim, navíc jen v omezeném množství,“ pokračuje Hampel.
Přípravek je přitom určený onkologickým pacientům, jejichž léčba nesnese odkladu. „Jde o cytostatikum na rakovinu prsu. Pokud už je pacient rozléčený, je těžké ten postup měnit. Není to žádná legrace,“ připomíná Hampel.
To potvrzuje i člen České onkologické společnosti Luboš Petruželka. „Je to poměrně velký problém. Ten lék tvoří základ adjuvantní hormonální léčby, má potlačit zbytkové nádorové buňky po chirurgickém zákroku. U části pacientek ho přitom opravdu nejde nahradit, jde konkrétně o ženy před menopauzou,“ říká.
Pokud by tedy výpadky trvaly delší dobu, jejich léčbu by to komplikovalo. „Bez tohoto přípravku se zkrátka neobejdeme,“ dodává Petruželka.
Úřady se proto snaží situaci řešit. Podle mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Jitky Zinke zajistily náhradní dodávky od jiného výrobce, který přípravek na český trh standardně nedodává. Stát je domluvil už koncem ledna.
Jenomže krátce nato ohlásila přerušení i tato firma. „Bohužel i u tohoto léku došlo dne 8. 6. 2026 k přerušení uvádění na trh, důvodem jsou podle výrobce kapacitní a distribuční důvody,“ potvrdila Zinke.
Obnovení dodávek se podle ní předpokládá v polovině července, s jistotu to ale tvrdit nelze. „V současné době proto spolu s ministerstvem zdravotnictví podnikáme kroky směřující k co nejrychlejšímu obnovení dostupnosti přípravku na trhu,“ uvedla.
Doplnila, že mezitím úřady označily Tamoxifen jako „omezeně dostupný“. To znamená, že ho distributoři nesmějí vyvážet do zahraničí a lékárnám ho musí dodat nejpozději do dvou dnů od předložení receptu pacientem.
Lékárny si současně mohou objednat jen takové množství přípravku, jaké odpovídá jejich průměrné týdenní spotřebě. Toto opatření má podle Zinke zabránit hromadění léku na jednom místě – přípravek by se měl co nejvíce rozprostřít po celé republice.
Zinke také podotkla, že výpadek nepostihl jen Česko, ale i okolní země. „Jedná se o problém v rámci celé Evropské unie,“ napsala přímo.
Státní ústav pro kontrolu léčiv uvádí, že spotřeba léčivých přípravků s obsahem tamoxifenu se dlouhodobě pohybuje v nižších jednotkách tisíc balení měsíčně. Například v dubnu tohoto roku lékárny vydaly 3595 krabiček tohoto léku.
Jenomže podle Marka Hampela měla podobné případy vyřešit novela zákona o léčivech.
„Když začínala před dvěma lety platit, sliboval tehdejší ministr Vlastimil Válek, že to výpadky omezí. Tento efekt ale norma nepřinesla. Jak vidíme na tomto konkrétním příkladu, výrobce stále nic neplánuje a nikdo s tím nedokáže nic udělat,“ komentoval přínosy zákona.
Podle viceprezidenta České lékárnické komory Martina Kopeckého proto teď lékárníci navrhují několik vylepšení. „Norma by se měla novelizovat, něco už máme sepsané. Jestli je to ale priorita ministerstva zdravotnictví, to nevíme. Prozatím zpětnou vazbu nemáme,“ řekl. Současně platná novela sice podle něj pomohla, stále má ale mezery.
Vedení resortu zdravotnictví Aktuálně.cz potvrdilo, že se bude novelou skutečně zabývat. „Připravujeme ji mimo jiné v návaznosti na programové prohlášení vlády, které počítá s dalšími kroky k zajištění dostupnosti léků, včetně vytvoření robustních rezervních zásob a tvrdšího postihu nedovolených reexportů,“ napsala Renata Povolná z tiskového odboru.
Doplnila, že si úřad uvědomuje, jak citlivou a nepříjemnou situací výpadky léků pro pacienty jsou. „Posílení odolnosti systému a schopnosti státu účinněji reagovat na nedostupnost klíčových léčiv proto patří mezi oblasti, kterým se v připravovaných změnách věnujeme,“ uzvavřela.



Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský prezident Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé.



Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Podle jednoho zdroje byl tento podnik, jenž zastupuje zhruba dvě pětiny celkové ruské produkce LPG, zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod.



Právě dnes vyprší Markétě Vondroušové lhůta na podání odvolání k Mezinárodní sportovní arbitráži, která je poslední šancí na změnu čtyřletého trestu za odmítnutí dopingové kontroly. Podle bývalé šampionky Kim Clijstersové by bylo fér, kdyby se trest Češce nakonec znatelně snížil. Vinu za incident z prosince minulého roku totiž nevidí pouze u ní.



Pražští policisté pátrají po zatím neznámém muži, který podle nich v supermarketu v Ankarské ulici na Petřinách během několika dnů ukradl víc než 130 balení ořechů. Způsobil tím škodu za zhruba 15 tisíc korun, hrozí mu až dvouletý trest vězení.



Nejméně jednoho mrtvého a dva raněné si vyžádal nálet ukrajinských dronů na ruské město Voroněž, uvedl v úterý gubernátor Alexandr Gusev. Drony podle něj zapálily sklady nejmenované velké společnosti, podle médií hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Terčem ukrajinských dronů se podle místních úřadů stala také Orenburská oblast, ležící na rozhraní evropské a asijské části Ruska.