Vojtěchovy škrty dopadnou na menší nemocnice. Operace rakoviny se zpozdí, varují

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Počet lidí s rakovinou bobtná. Třeba tumorů na ledvinách lékaři nahlásí až o čtvrtinu víc než před 20 lety. U prostaty je nárůst dokonce dvojnásobný. Onkologická centra už proto začínají narážet na limity – pacienti v některých regionech se k léčbě nedostanou včas. „Přesto se ministerstvo rozhodlo škrtat. Pracovišť, kde se tyto nádory operují, ubude,“ říká šéf nemocniční asociace Michal Čarvaš.

Nikdo neví proč, ale počty lidí s rakovinou ledvin trhají rekordy. Zatímco ještě před 20 lety lékaři tuto diagnózu oznámili zhruba „jen“ 2,5 tisíce lidí ročně, předloni už si ji musely vyslechnout 3,5 tisíce pacientů. „A bude hůř. Očekáváme, že tato čísla budou dál narůstat,“ předpovídá Pavel Hanek, primář urologického oddělení v Oblastní nemocnici Příbram.

Jeho špitál se proto na nápor operací připravil. Od září letošního roku otevírá špičkové robotické centrum za více než 90 milionů korun, díky němuž lékaři zvládnou „obsloužit“ daleko více pacientů. Navíc s menším rizikem komplikací.

„Vybavili jsme ho nejmodernější technikou. Jsme totiž pracoviště, které dlouhodobě spolupracuje s Komplexním onkologickým centrem při Fakultní nemocnici Královské Vinohrady – máme s nimi smlouvu. Měli bychom tedy nabízet nadstandardní péči,“ říká příbramský primář. Jenomže nakonec se tady tumory ledvin a prostaty operovat nebudou.

Vedení resortu zdravotnictví totiž přišlo koncem června s novinkou, podle které už se budou vybrané onkologické operace dělat jen ve velkých fakultních a krajských nemocnicích. Menším oblastním nemocnicím už budou tyto výkony zapovězené.

Do specializovaných center se mají během následujících čtyř let přesunout všechny složitější zákroky na ledvinách, penisu, prostatě nebo močovém měchýři.

Jako důvod ministerstvo uvádí výraznou úsporu peněz a větší kvalitu péče. „Centralizace umožňuje snížit prostředky vynakládané na diagnostiku, léčbu a další sledování jednoho pacienta při zachování, nebo dokonce zvýšení kvality poskytované péče,“ píše resort přímo ve svém Věstníku, který vyšel 29. června 2026.

Od změny si slibuje také větší využití nakoupených drahých přístrojů – například právě moderních robotických systémů. „Ovšem jen některých. Ve věstníku se totiž jasně uvádí, že být smluvním pracovištěm univerzitní nemocnice už stačit nebude. Velkou část onkologických operací už tak zkrátka dělat nebudeme,“ říká Hanek.

Násobně delší čekání

To ale podle něj přinese problémy – koncentrace zákroků do několika center nebude stačit nárůstu pacientů.

„Osobně si myslím, že se tím protáhnou čekací doby. Neumím si totiž představit, že by se všichni pacienti, které teď operují desítky oblastních nemocnic, bez průtahů nahrnuli do několika málo center,“ vysvětluje Hanek a dodává: „Už dnes je to tak, že jsou čekací doby v centrech daleko delší než u nás. Zatímco v Příbrami se lidé dostanou na zákrok do měsíce, v Praze mají termín až za 2,5 měsíce.“

Podobně to vidí také ředitel Oblastní nemocnice Kolín Petr Chudomel. I podle něj se lhůty pro pacienty významně prodlouží. „A co víc – určitá část lidí se k péči vůbec nedostane. Nepojedou 80 kilometrů daleko, protože to nezvládnou. Mluvím hlavně o sociálně slabých a handicapovaných pacientech nebo i o těch hodně starých,“ varuje. Takoví lidé podle něj potřebují být ošetření co nejblíže svému bydlišti.

Další problém podle něj může nastat s doktory. Hlavně těmi mladými. „Nebudou tu chtít pracovat, budou nám odcházet. Žádný z mladých a nadějných lékařů nezůstane na místě, kde se dostane jen k málo zajímavým rutinním výkonům a kde nebude moct rozvíjet své schopnosti,“ je přesvědčený Chudomel.

Takový model proto podle něj povede k postupné degradaci regionální chirurgie a urologie. „Tím, že nemocnice přijdou o možnost rozvíjet své odborné týmy a zajišťovat kvalitní postgraduální vzdělávání, to skončí personální devastací a likvidací menších regionálních nemocnic. Ty jsou přitom pilíři systému,“ souhlasí i šéf Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.

Centralizaci jako takovou Čarvaš podle svých slov nezpochybňuje, měla by se ale týkat jen několika málo výkonů. „Konkrétně takových, kterých se u nás udělají jen desítky nebo stovky ročně,“ říká. Jako příklad jmenuje operace rakoviny jícnu, slinivky nebo penisu. Tam se to podle něj propíše do větší kvality - čím více operací totiž pracoviště provede, tím lépe je teoreticky zvládá.

„Dnešní rozhodnutí ministerstva odklonit do center i velmi časté operace už ale překračuje rozumnou míru,“ domnívá se.

„Likvidaci regionálních nemocnic neplánujeme“

S tím ovšem vedení resortu nesouhlasí. Podle Renaty Povolné z tiskového odboru ministerstva bude přesun části výkonů do center prospěšný – pacienti díky tomu dostanou lepší a bezpečnější péči.

Povolná odmítá také tvrzení, že rozhodnutí zlikviduje regionální zdravotnictví. „Nejde o oslabování regionálních nemocnic. Centralizujeme jen úzký okruh nejkomplexnějších výkonů, u nichž je kromě samotné operace zásadní také dostupnost multidisciplinárního týmu, specializované diagnostiky, intenzivní péče a návazné onkologické léčby,“ napsala Aktuálně.cz.

Regionální nemocnice podle ní stále zůstanou klíčovou součástí českého zdravotnictví a nadále budou zajišťovat většinu potřebné zdravotní péče. „Nesdílíme ani obavy zástupců Asociace českých a moravských nemocnic o dostupnost péče pro pacienty. Velmi bedlivě ji monitorujeme a jsme si jistí, že kapacita vysokého počtu centrových zařízení je dostatečná,“ namítá Povolná.

Přesto chce ministerstvo se zástupci malých nemocnic ještě jednat. Připouští totiž obavy z toho, že by se mohlo v regionálních špitálech zadrhnout další vzdělávání mladých lékařů. „Souhlasíme také s výhradou, že by měla centralizaci specializovaných výkonů doprovázet decentralizace základních operací – a to tak, aby méně komplexní chirurgické zákroky zůstaly co nejblíže pacientům,“ dodala mluvčí.

Současně ale poznamenala, že všechny připravované změny vzešly z doporučení odborných společností a pojišťoven.

Center musí být hlavně dost

Jenomže ani všichni členové České onkologické společnosti s novým rozdělením péče nesouzní. Třeba člen výboru společnosti a současně emeritní přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Luboš Petruželka podotkl, že by se měly centralizovat pouze takové výkony, u kterých to má nějaký přínos.

„Ostatní specializovaná péče by se měla ponechat odborně způsobilým regionálním pracovištím spolupracujícím s komplexními onkologickými centry,“ soudí Petruželka.

Tento model podle něj zajistí nejenom vysokou kvalitu léčby, ale také její dobrou dostupnost. „Centralizace onkologické péče sice přináší řadu výhod, ale role menších nemocnic zůstává v systému urologické péče nezbytná. Partnerství mezi centry a místními nemocnicemi je klíčové pro dosažení optimální péče o pacienty s rakovinou,“ napsal Aktuálně.cz.

Poznámku k plánované centralizaci pronesl i šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. „Velká centra mají lepší výsledky, o tom není pochyb. Často jde dokonce o přežití. Ale pozor, těch center musí být dostatečný počet, protože pacientů s nádory bude opravdu skokově přibývat,“ řekl. Některá současná pracoviště už přitom i podle něj narážejí na svou kapacitu.