Rakovina sílí, centra praskají ve švech. Bez změn nastane kolaps

Musíme jednat. A to rychle, shodují se odborníci. Počet lidí s rakovinou totiž rychle roste, jen za posledních deset let nabobtnal o třetinu. A bude hůř. Onkologická centra už přitom nyní narážejí na své limity – pacienti v některých regionech se k léčbě nedostanou včas. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá změnu v organizace péče. Část léčby by nově měla převzít i menší regionální pracoviště.

Valí se na nás obrovský problém, varuje šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Křivka, která zachycuje počet lidí s rakovinou, totiž strmě stoupá. Zatímco ještě před deseti lety se u nás s tumory potýkalo „jen“ kolem 542 tisíc pacientů, předloni už jich bylo skoro 705 tisíc. To je o třetinu víc.

Ještě horší situace je podle Duška u zhoubných onemocnění krve. Tam data ukazují až 37procentní nárůst. „Tento trend přitom bude i nadále pokračovat. Tempo, jakým bude nádorových nemocí přibývat, se také bude zrychlovat,“ upozorňuje.

Problém už se navíc netýká jet jen seniorů. Mezi nemocnými se stále častěji objevují i mladší ročníky. „Třeba u karcinomu prsu se počty záchytů ve věkové kategorii žen od dvaceti do 39 let za posledních patnáct let prakticky zdvojnásobily. Je to velmi zlé, protože pacientkami jsou často maminky od dětí,“ řekl během kulatého stolu, který pořádala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Proč je víc rakoviny?

Na vině je podle lékařů kombinace mnoha faktorů – nevhodný životní styl, změna životosprávy a obezita. Přispívá také užívání toxických látek, některých léků nebo znečištění životního prostředí, a to především mikroplasty. „Větší počet nádorů je způsoben i lepší diagnostikou a léčbou – řada lidí se ze své první rakoviny zdárně vyléčí, takže má pak šanci onemocnět později i další,“ říká šéf Národního ústavu pro výzkum rakoviny Aleksi Šedo.

Nedostupná péče

Vedení resortu zdravotnictví i odborné společnosti už proto řeší, co s tím. Mapa pracovišť, kde se rakovina léčí, se podle nich musí překreslit – jejich síť se musí rozšířit. Je třeba také uvolnit předepisování léků. Ty jsou dnes často vázané jen na takzvaná komplexní onkologická centra, kterých je ale v Česku pouze šestnáct, což začíná být málo.

„Už dnes data ukazují, že se ne všichni onkologičtí pacienti dostanou k léčbě včas,“ říká datový analytik ministerstva zdravotnictví Marián Rybář. Péče totiž není všude v republice dostupná, v některých regionech na ni pacienti čekají i měsíce.

Resort proto podle něj zavedl koordinátory onkologické péče a pravidla, jak spolu mají centra mluvit. „Když se jedno zahltí, je povinno předat pacienta k jinému poskytovateli, který má čekací doby kratší. Tím urychlí jeho průchod systémem,“ řekl.

Od letošního července také musí všechna centra své čekací doby reportovat, a to na týdenní bázi. „Abychom to pohlídali. Není možné nechat pacienta plandat v systému, kde čeká nekonečně dlouhou dobu. Je třeba zajistit dokončení jeho léčebného procesu,“ dodal Rybář.

Hlavně ať se systém nezahltí

Do budoucna se podle něj chystají i další opatření. Například decentralizace péče – resort chce léčení rakoviny dovolit i menším regionálním pracovištím. „Komplexní onkologická centra musí mít možnost část péče pustit dál. Třeba pokud už bude pacient zaléčený a potřebuje jen sledovat, nemusí to dělat samotné komplexní onkologické centrum. Může se o to postarat centrum regionální,“ uvedl.

Menší regionální pracoviště by také mohla nakládat s drahými „centrovými“ léky, což dnes nemohou. „Je třeba to udělat, jinak se systém brzy zahltí a přestane fungovat,“ vysvětluje Rybář.

Ujistil přitom, že se bude ve všech centrech pravidelně měřit kvalita péče. „Chceme, aby byla všechna periodicky hodnocená. Pokud se ukáže, že parametry neplní, dáme jim to vědět. Budou se muset zlepšit,“ pokračuje ministerský analytik.

Členka výboru České onkologické společnosti Petra Tesařová, která současně vede Komplexní onkologické centrum v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, souhlasí. Hodně ale podle ní bude záležet na pojišťovnách. „My jsme totiž chtěli s regionálními pracovišti spolupracovat už dávno. Já jsem si dokonce všechna v okolí objela a nabídla jim své služby. Se dvěma z nich jsme se nakonec i domluvili – péči poskytují opravdu výbornou a ke spolupráci byly svolné,“ popsala Aktuálně.cz.

Jenomže spolupráce narazila na odpor pojišťoven. „Jedno z uvedených center s námi nakonec nekooperuje, protože nedostalo od pojišťovny razítko. Žádost tam přitom leží už tři roky,“ pokračuje.

„Pokud pacienty nezačneme léčit hned, zemřou“

Na Bulovku mezitím proudí davy pacientů, kapacita už podle Tesařové nestačí. „Odmítnout ale nikoho nelze, protože jim běží čas. Pokud je nezačneme léčit, polovina z nich zemře,“ říká a dodává: „Takže žijeme v naprostém vyčerpání. Třeba já mám v ambulanci 45 až 50 pacientek s rakovinou prsu, což je v zahraničí nemyslitelné. Na kongresech to ani nemůžu nikomu říct.“

Pokud se tedy přístup pojišťoven nezlepší, nastane podle ní problém. „Změna už je opravdu nutná,“ varuje Tesařová. Vzniknout by podle ní měla hustá síť poskytovatelů onkologické péče, která by se zavěsila do mapy. Tu by zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. „Všechna centra by ani nemusela nabízet celou šíři služeb a vybavení. Regionálně by se to nějak nakombinovalo,“ pokračuje. Hlavní podle ní je, aby se pacienti dostali k péči. Navíc co nejblíže svého bydliště.

Podle šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivana Duškova už se ale pojišťovny na revizi chystají. „Z dat je zcela zřejmé, že po tom systém volá,“ řekl. Na změně ale podle něj musí spolupracovat všechny pojišťovny společně. „Zapojit by se měly i pacientské organizace,“ podotkl.

Kromě zmíněných úprav se podle něj pojišťovna zaměří i na to, aby se lidé skutečně účastnili screeningů. Tedy preventivních vyšetření, která rakovinu zachytí alespoň v raném stádiu. Pak je totiž léčba mnohem snazší a levnější.

„Pokud jde o drahé onkologické léky, tak jejich použití by se opravdu mělo posunout i do regionálních center,“ uvedl a dodal: „Současně ale chceme tyto léky centrálně soutěžit, protože tím získáme mnohem lepší cenu. Tím je budeme moct poskytnout i většímu množství pacientů.“