


Ze školy rovnou do praxe. Tak má nově vypadat cesta k samostatné práci klinického psychologa. Ministerstvo zdravotnictví si od změny slibuje více odborníků a dostupnější péči. Experti ale varují: nezkušený psycholog může přehlédnout těžkou depresi, špatně nastavit léčbu a ohrozit pacienta.

Doposud platila jednoznačná pravidla: stejně jako nesměl čerstvý absolvent medicíny bez dozoru operovat pacienty, tak nikdo nenechal čerstvého klinického psychologa samostatně rozpoznávat psychotickou depresi.
„I to by totiž mohlo dopadnout tragicky – pacient s neodhalenou poruchou by mohl spáchat sebevraždu,“ vysvětluje Tomáš Nikolai z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Oba absolventi proto museli nejprve získat několikaletou praxi, navíc pod dohledem zkušenějších kolegů. Teprve pak je čekala atestační zkouška a samostatná činnost.
Jenomže to se teď může u klinických psychologů změnit. Vedení resortu zdravotnictví totiž připravilo novelu zákona, která podmínky v tomto oboru zmírňuje. K tomu, aby mohli psychologové samostatně léčit, už bude stačit jen škola a rok praxe.
„Tu si navíc budou moct udělat v jakékoliv ambulanci,“ pokračuje Nikolai.
Doposud přitom podle něj platilo, že si absolventi museli praxi zajistit na nějakém akreditovaném pracovišti. „Jedině tam se totiž koncentrují rozmanité případy a výkony. Všechno si proto vyzkoušeli,“ podotýká Nikolai.
Novinka z pera ministerstva se mu proto nelíbí – absolventi bez dostatečné praxe podle něj budou dělat chyby.
„Mohou dokonce ohrozit pacienta. Třeba pokud nikdy nepracovali s lidmi, kteří trpí psychotickou depresí, nemusí ji rozpoznat a zabránit jim tak v sebevraždě,“ vysvětluje.
Bez patřičného výcviku podle něj nebudou schopni ani rozhodnout, jestli je určitý člověk vhodný k neurochirurgické operaci – tedy jestli nemá poruchu, která by se mohla po zákroku bez předchozí stabilizace zhoršit.
„Neumím si ani představit, že by pracovali s těžkými onkologickými pacienty v nemocnici,“ přidává Nikolai.
Takové kompetence podle něj vtiskne absolventům jen čtyřletá praxe pod dohledem zkušeného školitele. „Jen s teoretickými znalostmi si totiž nikdo nevystačí,“ říká. „Hrozí, že nedovzdělaní psychologové budou nevhodně měnit léčbu, oddalovat správnou diagnózu nebo ovlivňovat rozhodnutí soudu.“
Se svými námitkami už se proto Tomáš Nikolai obrátil na ministerstvo zdravotnictví. A protesty vznesli i další odborníci.
Třeba prezidentka Asociace klinických psychologů ČR Hana Jahnová před časem uvedla, že bez adekvátního vzdělání a praxe nelze tento obor vůbec vykonávat. „Což ale stávající podoba novely umožňuje. Takový krok by ovšem znamenal zásadní ohrožení bezpečí pacientů,“ varovala Jahnová.
Podle Nikolaie ale vedení resortu zdravotnictví připomínky odborných organizací do novely nezapracovalo. „Ačkoliv jsme se na jejich vypořádání domluvili už před rokem, ministerstvo nakonec do legislativního procesu poslalo jinou verzi. A ta naše námitky nezohlednila,“ krčí rameny Nikolai. Nikdo přitom podle něj neví proč.
Autorka novely a hlavní sestra ČR Alice Strnadová, kterou Aktuálně.cz oslovilo s žádostí o vyjádření, redakci odkázala jen na tiskový odbor úřadu.
Ten pak uvedl, že jsou navržená opatření žádoucí – lépe totiž propojí studium mladých psychologů s požadavky zdravotnické praxe.
„Vzdělávání klinických psychologů se zefektivní, současně se zlepší dostupnost psychologické péče při zachování její odborné úrovně,“ napsala Aktuálně.cz Renata Povolná.
Psychologů se totiž nedostává – podle posledních veřejně dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z roku 2023 působilo v Česku v rámci veřejného zdravotního pojištění pouze 1442 klinických psychologů.
Jenomže podle Nikolaie lze počty psychologů navýšit i jinak – tím, že se zvednou celkové stavy studujících. „Ostatně to už se děje, třeba jen naše katedra už druhým rokem přijímá místo 50 lidí 90 uchazečů,“ připomíná.
Podobně podle něj počty navýšily i další univerzity. „Zatímco tedy loni vycházelo ze škol jen asi 350 absolventů psychologie, loni už jich bylo 550. A za dva roky opustí brány českých vysokých škol dokonce kolem 800 diplomovaných psychologů,“ počítá Nikolai.
Resort proto nakonec připustil, že se bude ještě zaslanými připomínkami zabývat. „Konečná podoba úpravy proto zatím není stanovena,“ dodala Renata Povolná z tiskového odboru ministerstva. Změny by podle ní měly začít platit v lednu roku 2028.



Volební účast se v sobotní, druhý den voleb, pohybovala nejčastěji mezi 25 a 40 procenty. V Praze překročila 30 procent, vyšší byla třeba v Brně nebo na jihu Čech. V Moravskoslezském kraji se odhadovaná účast přibližuje téměř k 50 procentům. Občané vybírají komunální zastupitele a někde také třetinu senátorů. V pátek přišla k obecním volbám nejčastěji pětina až třetina voličů.



Sprint ve Velké ceně Singapuru formule 1 vyhrál Nizozemec Max Verstappen z Red Bullu. Pomohl mu George Russell, který z prvního místa s Mercedesem havaroval po vlastní jezdecké chybě.



Jednání zástupců Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami o ukončení války Ruska proti Ukrajině skončila předčasně, napsal v sobotu server Ukrajinska pravda s odvoláním na zpravodaje rozhlasové stanice RFE/RL a amerického vyjednávače Steva Witkoffa. Rozhovory podle serveru skončily po překvapivém ujednání prezidentů USA a Ruska o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh.



Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu Kč), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu Kč), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise.



Členové krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) prosazují změnu dlouhodobého postoje. Podle nové strategie navrhují ustoupit od požadavku na vystoupení Německa z eurozóny a místo toho požadují zásadní reformy EU a společného měnového systému. Strana přitom vznikla v reakci na krizi eurozóny a opakovaně zmiňovala i možnost vystoupení Německa z EU.