Zásadní operace už jen někde. Vojtěch chce vyřadit ze hry dvě třetiny nemocnic

Česko neléčí rakovinu tak dobře jako jiné země. V Dánsku to umí nesrovnatelně lépe, prohlásil na posledním jednání sněmovního zdravotního výboru šéf resortu Adam Vojtěch (ANO). „U nás je kvalita opravdu horší. Výkony se totiž provádějí i na pracovištích, kde k tomu není dostatečná praxe a erudice,“ řekl.

Snažil se tak vysvětlit, proč chce centralizovat ještě víc zákroků. Podle Věstníku, který vyšel 29. června 2026, už by se měly vybrané onkologické operace dělat jen ve velkých fakultních a krajských nemocnicích. Menším oblastním špitálům už by byly tyto výkony zapovězené.

Související

Vojtěchovy škrty dopadnou na menší nemocnice. Operace rakoviny se zpozdí, varují

Vzbudil tím ale obrovskou vlnu nevole. Vášně se zvedly hlavně kvůli operacím prostaty a ledvin, kterých se v Česku dělají tisíce. Podle kritiků nebudou plánované kapacity stačit. Pacientů totiž skokově přibývá - za posledních dvacet let se počty zvedly dvojnásobně.

„Neumím si představit, že by se všichni pacienti, které teď operují desítky oblastních nemocnic, bez průtahů nahrnuli do několika málo center,“ řekl Aktuálně.cz například Pavel Hanek, primář urologického oddělení v Oblastní nemocnici Příbram. Proti záměru se ozvala i Asociace českých a moravských nemocnic, která zastupuje na 120 tuzemských špitálů.

Minulý týden se přidala také část poslanců – koaličních i opozičních. I oni vyjádřili pochybnosti o dotažení celého projektu.

„Vy to tady prezentujete tak, že když se někdo nepojede operovat do Motola, tak zemře. Ale já mám číslo mortality v Liberci, a to je 2,8 procenta. Což je nízké číslo,“ zpochybnila výroky ministerských úředníků například Michaela Šebelová ze STAN. Podobně hájila libereckou nemocnici i Jana Pastuchová z ANO.

Redakce Aktuálně.cz proto vedení resortu požádala o zaslání tvrdých dat – aby mohla zmapovat, jak si jednotlivé špitály skutečně vedou. Zajímalo nás, kolik operací ledvin a prostaty každá z nich provede. Dotazovali jsme se i na to, v jaké operují kvalitě – tedy s jakou mírou přežití.

Jenomže neúspěšně. Ministerstvo zdravotnictví poskytlo jen část dat - k dispozici má jen údaje o počtech provedených výkonů. Naopak množství komplikacích a míru přežití se redakci zjistit nepodařilo.

Podle Vojtěchova odborného poradce Tomáše Hauera totiž žádná taková data neexistují. „Máme je jenom pro slinivky, játra, plíce, konečníky a mrtvice. V onkourologii ale nic takového není, tam výsledky na každého jednotlivého poskytovatele nemáme,“ řekl Hauer Aktuálně.cz. Urologické operace jsou totiž podle něj natolik specializované a podstupuje je tak málo lidí, že se žádný statistik nemůže hodnověrných hodnot dopočítat.

Přesto si Hauer trvá na tom, že se v menších nemocnicích operuje hůř. „Jsou tady pracoviště, která dělají jen dvanáct operací prostaty ročně, což je velmi málo. Rozhodování o pacientech se tam navíc neopírá o názor multidisciplinárního týmu, ale často stojí na jednom lékaři. Přitom multidisciplinární tým je nutnou indikační podmínkou jakékoliv takové operace,“ vysvětluje.

Související

Z kapky krve zjistí až padesát druhů rakoviny. Proč lékaři mírní nadšení z nových testů

„Nikdo nemluví o Horní Dolní“

Jenomže poslancům sněmovního zdravotního výboru takový výklad nestačil. Na výboru se do Vojtěcha pustili. Péči chtějí v regionech zachovat. „Nikdo přitom nemluví o všech výkonech. Ani že by je měla dělat i nemocnice v Horní Dolní. Taková už doba není a všichni to chápeme,“ namítla na výboru například Šebelová.

Řada krajů už ale podle ní nastavila vlastní pravidla – složitější výkony sama centralizovala. Soustředila je jen do jednoho vybraného špitálu.

„Tak to funguje třeba v Liberci. Mají tam plně vybavenou nemocnici, která disponuje špičkovým týmem,“ řekla a dodala: „Ten by se ale měl najednou rozpadnout, a to jenom proto, že nemocnice neprošla správním řízením. V tom ale neuspěla jen z toho důvodu, že se tam v posledních 17 měsících, když se sbírala data, opravovaly sály. V jiném roce by tedy pravděpodobně prošla.“

Problém vidí i v omezování péče ve Zlíně nebo v Pardubicích. „Ani tam nemají fakultní nemocnici, takže budou mít výkony méně dostupné,“ namítá Šebelová.

Související

Ta zakázka se největší pojišťovně nevyplatila. Firma patří exministrovi, řeší se i další vazba

Škrty „od stolu“ vadí i poslankyni Zdeňce Němečkové Crkvenjaš z ODS. Změny v síti by podle ní nemělo dělat samotné ministerstvo zdravotnictví, ale pojišťovny. „Ty jsou totiž za dostupnost péče zodpovědné,“ řekla. Současně poznamenala, že některé regionální nemocnice provádějí víc onkologických výkonů než leckteré specializované centrum.

I podle Němečkové Crkvenjaš by se proto měla debata o centralizaci péče odehrávat úplně jinak. Mluvit by se mělo například i o tom, které zákroky se naopak odejmou velkým státním špitálům.

„Na všechno totiž kapacity mít nebudou,“ souhlasí s ní i její stranický kolega Štěpán Slovák. A dodává: „Ty kroky, které se odehrají, budou navíc nevratné – jestliže se onkourologický tým jednou rozpadne, tak už ho nikdy nikdo nedá dohromady.“

Druhá vrstva center

Vedení resortu zdravotnictví už proto pozvolna couvá. Tumory ledvin a prostaty možná nechá i regionálním zařízením.

„Prozatím to máme vymyšlené tak, že by je mělo od roku 2030 provádět jen 22 nemocnic. Jsou to takové, které mají status komplexního onkologického centra nebo onkourologického centra,“ řekl Aktuálně.cz Hauer. Dnes se těmto zákrokům věnuje 78 špitálů, z mapy by proto zmizely asi dvě třetiny všech poskytovatelů.

Související

„Neúnosné.“ Na lékaře se čeká dlouhé měsíce, u některých oborů je situace kritická

Debata ale podle něj nekončí, vzniknout může i „druhá vrstva center“. „Přesně to chce i Asociace českých a moravských nemocnic,“ vysvětlil. O tom, jestli to tak bude a které špitály se mezi nižší typ onkocenter dostanou, ale podle něj rozhodnou zdravotní pojišťovny. „A to na základě vlastní potřeby a dohody s nemocnicemi či kraji,“ dodal.

Na centralizaci operací jiných orgánů, jako jsou slinivka, jícen nebo játra, je mezi ministerstvem, poslanci i nemocnicemi shoda. Jde totiž o druhy nádorů, kterých se v Česku vyskytnou „jen“ desítky nebo stovky. Několik specializovaných center by je proto mělo zvládnout.

Mohlo by vás zajímat: Lékař a biochemik Aleksi Šedo vysvětluje, proč přibývá rakoviny u mladých lidí