


Doposud to byla doména lékařů: vakcíny mohli lidem do těla vpichovat jen oni. Na doktorech bylo také preventivní vyšetření pacientů. To se má ale změnit. Vedení resortu zdravotnictví totiž sepsalo novelu zákona, v níž tyto pravomoci svěřuje i lékárníkům. Očkování a drobnější vyšetření budou smět nabízet jako doplňkovou službu. S vakcínami budou nově nakládat i zubaři. Návrh ale naráží na odpor.

Usnadníme pacientům život, plánuje ministerstvo zdravotnictví. Místo aby lidé běhali po doktorech, budou se moct nechat zběžně vyšetřit i v lékárně. Farmaceuti jim tam změří třeba hladinu cukru v krvi nebo udělají test na Alzheimerovu chorobu. Pomoci mohou i s odvykáním kouření.
Paleta možností se rozšíří i v ordinacích zubařů. Ti už nebudou jen spravovat kazy a tvarovat rovnátka, ale budou moct lidem nabídnout také očkování.
„Navrhovaná úprava tím odstraňuje dosavadní stav, kdy právní řád zubařům očkování neumožňoval,“ uvádí resort v důvodové zprávě, která novelu zákona o ochraně veřejného zdraví doprovází. Vakcinace u zubařů nebo lékárníků podle Vojtěcha zvedne proočkovanost.
Vedení resortu na schválení normy spěchá. Odborníkům dalo na připomínky jen deset dní a zrychleně chce návrh projednat i ve sněmovně. „Navrhujeme, aby s ním vyslovila souhlas již v prvém čtení,“ píše přímo. Nová pravidla by tak mohla v Česku platit už příští rok.
Jenomže lékařům se nápad ani trochu nelíbí. Postrádá podle nich logiku.
„Opravdu nechápu jeho smysl. Místo aby ministr Vojtěch splnil svůj slib a dovolil konečně očkovat všem vystudovaným doktorům, dává tuto pravomoc radši lékárníkům a zubařům. To je nonsens,“ reagoval na znění novely třeba šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Řada lékařů pode něj stále očkovat nemůže, jde například o mladé absolventy medicíny. Těm měla norma původně rozvázat ruce. „Očkovat by mohly i sestry, což by pomohlo hlavně v domovech seniorů. Jenomže nic z toho nakonec v novele není,“ stěžuje si Šonka.
Podobně to vidí i prezident České lékařské komory Milan Kubek. „My absolutně nesouhlasíme s tím, aby lékárníci očkovali. Pokud už jim to ale ministerstvo dovolí, měli by tuto možnost dostat také lékaři se specializovanou způsobilostí, kteří přirozeně absolvovali šestileté vysokoškolské vzdělání. Důrazně o to žádáme,“ řekl Aktuálně.cz.
Lékaře ale dráždí i možnost preventivních vyšetření v lékárnách. Tedy skutečnost, že by mohli farmaceuti měřit cukr v krvi nebo zkoumat začínající Alzheimerovu chorobu. V budoucnu navíc za úhradu od pojišťoven. „To už vůbec nedává smysl. Pacientům to nic kloudného nepřinese,“ je přesvědčen Šonka.
Ukazují to podle něj konkrétní příklady z praxe. „Třeba ke kolegovi přišla do ordinace třicetiletá pacientka, které v nějakém pilotním projektu měřili v lékárně glykémii. Nikoliv na lačno, ale dvě hodiny po jídle, což se nedělá,“ vzpomíná na nedávný případ.
Protože jí vyšly zvýšené hodnoty, poslal ji lékárník k doktorovi. „Ten ale samozřejmě zjistil, že žádný problém nemá. Na lačno byly hodnoty normální. Výsledkem tedy bylo jen to, že se doktor zdržel zbytečným vyšetřením, které mohl udělat v rámci běžné preventivní prohlídky. Na ty zmíněná pacientka chodí,“ dodal.
Prezident Kubek je proto přesvědčený, že se ministerstvo snaží jen „nadbíhat“ lékárenským řetězcům. „Když to řeknu velice jednoduše: Ten zákon nemá nic společného se skutečnou zdravotní péčí a prevencí. Je to jenom vyhovění zájmu byznysových skupin, jako je Benu nebo Dr. Max. Těm jde pan ministr pod vlivem magistry Storové na ruku,“ opřel se do Vojtěcha a šéfky Asociace provozovatelů lékárenských sítí Ireny Storové.
Pokud by chtělo ministerstvo skutečně posílit prevenci, dělalo by to podle Kubka s pomocí lékařů. Nikoliv farmaceutů.
S tím souhlasí i diabetolog Milan Kvapil. „Z logiky věci je to špatně. Ministerstvo by se mělo snažit spíš podpořit preventivní prohlídky u praktiků. Tedy zařídit, aby na ně lidé opravdu chodili,“ domnívá se. To se ale dnes nedaří, na prevenci chodí jen asi čtyřicet procent populace. „U praktika se jim přitom – na rozdíl od lékárny – dostane komplexního vyšetření. Navíc se to centrálně eviduje,“ pokračuje lékař. Nahradit tyto prohlídky nahodilým testováním v lékárně se podle něj nevyplatí ani systému, ani pacientům.
Jenomže ministerstvo zdravotnictví nesouhlasí. V důvodové zprávě k novele zákona připomíná, že některé činnosti už farmaceuti stejně dělají. „A to na základě specializačního studia nebo absolvování takzvaných garantovaných kurzů České lékárnické komory. Často je to ve prospěch klientů i zdravotních pojišťoven,“ uvádí. Podle Milana Novotného z tiskového odboru úřadu se tomu jen stanoví legislativní pravidla.
Zatímco dnes to ale lékárny nabízejí jen samoplátcům, do budoucna by mohly jejich služby hradit pojišťovny. „Mohla by platit obecná úprava, že pro specifické skupiny – například pro seniory nad 65 let nebo pro zdravotníky – půjde o službu hrazenou,“ připustil Novotný.
Kritiku lékařů odmítá i šéfka lékárenské asociace Irena Storová. „Osobní výpady pana doktora Kubka nebudu komentovat a do této roviny se nenechám zatáhnout. Je to z jeho úst stále stejná písnička,“ napsala v reakci na Kubkova slova a dodala: „Ministerstvo zdravotnictví naslouchá racionálním argumentům a mezinárodním zkušenostem. Zapojení lékáren do prevence a screeningu je standardem v celé západní Evropě. Je to také logický krok, jak ulevit našemu přetíženému zdravotnímu systému.“
Lékárny jsou podle Storové nejdostupnější zdravotnická zařízení v zemi, čehož by se mělo využít. „Je škoda, že vedení České lékařské komory vnímá jakoukoliv modernizaci a spolupráci mezi zdravotnickými profesemi jako hrozbu, místo aby v ní vidělo cestu, jak pomoci pacientům a ulehčit samotným lékařům,“ dodala Storová, která vystupuje za lékárenské řetězce.
Zástupce Grémia majitelů lékáren Marek Hampel pak dodal, že farmaceuti skutečně mohou s prevencí pomoct. „Ale jen za určitých podmínek,“ podotýká.
Lékárník, který chce očkovat, třeba musí projít speciálním školením. „Musí si taky ověřit, jestli u daného klienta nehrozí nějaká rizika. Nutností je vést i zdravotnickou dokumentaci – aby se třeba nestalo, že dostane pacient jednu vakcínu opakovaně,“ řekl Hampel. S tím ovšem ministerský návrh počítá, lékárníci budou mít do „karty“ pacienta přístup.
Lékárna, kde by se měla prevence odehrávat, se navíc bude muset podle Hampela draze vybavit. „Bude muset splnit předepsané personální a technické normy. Z čehož plyne, že pokud se nezavede vícezdrojové financování, bude zájem ze strany malých lékáren jen minimální. Odhaduju to tak na jedno až dvě procenta,“ řekl. Proti chřipce se totiž očkuje jen dva měsíce v roce, takže se farmaceutům „ordinace“ zakládat nevyplatí.
„U velkých lékárenských řetězců je to ale něco jiného, ty si svou speciální místnost udělají. A to hlavně ve velkých městech,“ dodává Hampel. V praxi to ale podle něj nebude mít větší význam. I v dalších zemích unie je totiž očkování v lékárnách jen doplňkovou službou.



Volkswagen je v obrovských problémech a v následujících čtyřech letech ho čeká obrat o 180 stupňů. Bude propouštět, rušit modelové řady a nejspíše i továrny. Restrukturalizace by se navíc měla dotknout všech značek koncernu, tedy i Škody Auto.



Poslanec Motoristů a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek měl mít podle informací webu Novinky.cz v centru Prahy nehodu. Jeho vůz se měl v pondělí kolem 12:30 hodin střetnout se sanitkou u stanice I. P. Pavlova. Sanitka skončila na střeše na tramvajových kolejích. Záležitostí se nyní zabývá policie.



Tento týden bude v Česku nadprůměrně teplý. Kromě severovýchodu budou na většině míst odpolední teploty vystupovat nad letních 25 stupňů Celsia. V nejteplejších oblastech, jako jsou jižní Morava a Polabí, se dostanou i nad tropickou třicítku. Zejména v úterý a ve středu se také vyskytnou bouřky. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).



Útoky dronů v moskevském regionu zabily tři lidi, pět dalších bylo zraněno. Oznámil to v pondělí gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Tři lidé zemřeli a tři další byli zraněni při pádu dronu v osadě Pioněrskij v Istře v Moskevské oblasti, informoval gubernátor prostřednictvím aplikace Maks.



Více než 200 výzkumníků a ekonomů, včetně 16 nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI).