Reklama
Reklama
Zdravotnictví

„Je to časovaná bomba.“ Zákeřná choroba v Česku sílí a léky přestávají zabírat

Pokud se nezastaví včas, začne tuberkulóza odolávat běžným lékům. Bakterie na ně přestanou reagovat. Lékaři proto volají po tvrdších opatřeních, žádají rovněž lůžka navíc. Počty nakažených totiž v posledních letech rostou. Platí to i u dětí.

Tuberkulózy v Česku přibývá. Ilustrační foto
Tuberkulózy v Česku přibývá. Ilustrační fotoFoto: Freepik
Reklama

Beznadějně obsazeno, hlásí lékaři z dětského oddělení pro léčbu tuberkulózy při pražské Thomayerově nemocnici. Nemocných podle nich během léta přibylo, oproti běžnému stavu se jejich počty zvedly až trojnásobně.

„Obvykle tady míváme hospitalizované dvě až tři děti s touto diagnózou, v současné době jich tu ale leží šest,“ potvrdil Aktuálně.cz Filip Matějů z tiskového oddělení nemocnice. Oddělení tak praská ve švech – pacienti zaplnili veškeré kapacity specializovaného pracoviště pro dětskou tuberkulózu.

Podobně to vypadalo i v několika předchozích letech. Zatímco před rokem 2016 lékaři hlásili jen kolem deseti případů ročně, nyní jich zaznamenávají i trojnásobně víc. Například před třemi lety se do statistik dostalo celkem 34 dětských pacientů s tuberkulózou. Loni jich bylo 26. Uvedl to šéf Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiří Wallenfels.

Vedení resortu zdravotnictví už se proto snaží zasáhnout – zajistilo si od vlády souhlas, že smí do Česka proudit i léky speciálně určené pro dětské pacienty s tuberkulózou. Standardně už se k nám totiž tyto přípravky nedodávají.

Reklama
Reklama

Vláda schválila také prodloužení mimořádného opatření, v rámci kterého smí tyto léky hradit vybraným pacientům pojišťovny. V jaké výši, to si stanoví samo ministerstvo zdravotnictví. Povolení udělilo celkem čtyřem medikamentům.

Tuberkulóza má totiž u dětí mnohem rychlejší spád. Častěji se u nich také rozšíří z plic do dalších částí těla. „Největší nebezpečí přitom hrozí kojencům, u nichž je navíc riziko onemocnění po kontaktu s nakaženou osobou až čtyřicetiprocentní,“ vysvětlil ve své žádosti ministr Adam Vojtěch (ANO). U dětí od jednoho roku do pěti let je podle něj šance na nákazu zhruba patnáctiprocentní.

Jenomže podle odborníků by měla následovat i další opatření. Hrozba této choroby totiž sílí – nemoc začíná nebezpečně odolávat lékům. Ústav zdravotnických informací a statistiky dokonce hlásí, že jenom v roce 2024 nezabrala některá ze čtyř běžně používaných účinných látek u víc než desetiny nemocných. Na žádný z dostupných přípravků pak nereagovalo 15 z 370 testovaných pacientů.

„Je to proto časovaná bomba, která by se měla sledovat,“ zdůrazňuje Jiří Votruba, přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Reklama
Reklama

Zdroj nákazy: cizina

Vůbec největší pozornost by se přitom měla podle něj soustředit na cizince, kteří do Česka míří ze zemí s vysokým výskytem tuberkulózy. To jsou takové, kde je zachyceno víc než 40 případů nemoci na 100 tisíc obyvatel. Podle tabulky, kterou zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví, jde celkem o 107 států. Patří k nim nejenom Ukrajina, ale také třeba Rumunsko, Filipíny, Indie, Gruzie, Čína nebo Jihoafrická republika.

„Lidé z těchto zemí by měli při žádosti o dlouhodobý pobyt v Česku povinně podstoupit rentgen plic. Mnoho z nich totiž o své nemoci neví nebo ji nemá dostatečně léčenou, což zvyšuje riziko nebezpečné rezistence,“ vysvětluje Votruba. Všechny odhalené případy by se měly následně přeléčit.

Vedení resortu zdravotnictví sice od ledna tohoto roku stanovilo, že má vyšetření na tuberkulózu povinně podstoupit každý cizinec z rizikové země, který v Česku nově žádá o práci, podle Votruby to ale nestačí. „Samozřejmě je to lepší než nic, osobně bych ale uvítal screening plošnějšího charakteru,“ řekl Aktuálně.cz. Příliv jakékoliv populace do jiné populace totiž podle něj vždycky určité riziko infekcí nese.

S tím souhlasí i Jiří Wallenfels z Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Také podle něj by se měli povinnému rentgenu hrudníku a případně i dalším cíleným vyšetřením podrobit všichni cizinci z rizikových na našem území. Nikoliv jen ti nově příchozí. „Často totiž žijí společně v komunitách, například na ubytovnách. Nemoc si proto navzájem předávají, což je opravdu rizikové,“ přibližuje.

Reklama
Reklama

Přibýt by mělo i lůžek, na kterých se pacienti s obzvláště odolnou formou tuberkulózy léčí. Podle expertů je jich totiž málo. „Každý pacient s multirezistentní tuberkulózou by měl být hospitalizovaný v izolaci zvlášť, aby se rezistence nekřížily,“ vysvětluje pneumolog Votruba.

Tyto podmínky ale aktuálně splňuje jen jedno specializované centrum v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici. „Jeho kapacita je přitom nedostatečná,“ shodují se experti.

Jsou třeba další lůžka

Lékaři už proto několik let jednají s ministerstvem zdravotnictví o výstavbě dalších center. Prozatím ale marně. „Vzhledem k pokračující migraci osob ze zemí s vysokým výskytem tuberkulózy by to přitom bylo potřeba,“ řekl už dříve Aktuálně.cz přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy při Fakultní nemocnici v Brně Milan Sova.

Tuberkulóza je závažné infekční onemocnění, které vyvolává bakterie komplexu Mycobacterium tuberculosis. Ta se šíří vzduchem. K přenosu je ale podle lékařů potřeba, aby spolu lidé strávili nejméně čtyři až osm hodin v uzavřených prostorách s nedostatečnou cirkulací vzduchu – například v letadle, ve škole nebo ve společné domácnosti. Při běžném styku na ulici nebo v tramvaji nikomu riziko nehrozí.

Reklama
Reklama

Choroba se nejprve dlouho neprojevuje, jakmile ale naplno udeří, je zle: pacienta skolí horečky, malátnost a bolest na hrudi. Typickým příznakem je vykašlávání krve, neobjeví se ale u všech pacientů. V pozdních stadiích může onemocnění napadnout i kosti, trávicí soustavu nebo mízní uzliny. Zhruba pět procent lidí této chorobě nakonec podlehne.

V Česku se v posledních několika letech objeví kolem 450 případů tuberkulózy ročně, víc než polovinu z nich přitom lékaři odhalí u cizinců. Podle Wallenfelse bude ale nemocných ve skutečnosti víc. „Ještě před válkou na Ukrajině se říkalo, že by se mělo k hlášeným případům přičíst asi tak deset až patnáct procent navíc. Dnes to ale bude více,“ domnívá se a dodává: „Jsou to ale jenom odhady, které nelze ničím doložit.“

Mohlo by vás zajímat: Lékař Petr Šonka vysvětluje, jak se dá poznat infarkt. Občas podle něj může mít netypický průběh.


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama