Klíčová pojišťovna pod tlakem: firma po ní chce obří sumu. Do sporu se vložila Bradáčová

Ten projekt už stál Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) nejméně dvě miliardy korun. Řeč je o kontroverzních elektronických zdravotních knížkách z dílny společnosti IZIP. Pojišťovna je využívala do roku 2012, pak je utnula. Vyšlo totiž najevo, že jsou nefunkční a předražené. Řekl to tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).

Audit společnosti BDO navíc zjistil, že je firma IZIP jen prázdnou schránkou. Desítky milionů korun, jež VZP za systém zdravotních knížek platila, měly skončit u společností, jež s nimi nemají vůbec nic společného. Pojišťovna proto spolupráci vypověděla. Vytvořila si místo toho vlastní aplikaci Moje VZP.

Související

Chodí nám výhrůžky kvůli IZIP, stěžují si členové správní rady VZP. Varování se objevilo i v tisku

Jenomže po letech se tento příběh vrací. Firma IZIP se po několika majetkových „kotrmelcích“ ocitla ve skupině kolem společnosti Provisio podnikatele Petra Stuchlíka a ta na VZP znovu udeřila. Tvrdí, že získala patent navazující na původní duševní vlastnictví firmy IZIP a že ho pojišťovna svou aplikací porušuje. Domáhá se proto tučného odškodného.

Už pojišťovně vystavila i účet: Po VZP chce nejprve jednorázovou sumu 275 milionů korun za to, že svou aplikaci „na bázi původního patentu IZIP“ provozovala už v minulosti. Tedy od září roku 2016 do letošního jara.

Další miliony jí pak mají plynout i v budoucnu. Za každý následující měsíc chce Provisio za licenční poplatky zhruba šest až deset milionů korun – podle počtu zapojených pojištěnců. „Při stanovení ceny přihlížíme ke znaleckým posudkům na hodnotu společnosti IZIP v době, kdy byla patentová přihláška podána,“ vysvětluje v návrhu smírného řešení právník zastupující firmu Provisio Petr Novotný.

Dejte nám zakázku, ideálně bez soutěže

To ale není zdaleka všechno. Firma jde ještě dál: Chce obnovit i původní smlouvu. Tlačí kvůli tomu na pojišťovnu, aby jí zadala veřejnou zakázku, díky které by klientskou aplikaci spravovala pro VZP sama. Kontrakt přitom hodlá uzavřít bez otevřené veřejné soutěže.

„Spolupráci je možné vysoutěžit jednacím řízením bez uveřejnění. Tento modul už byl historicky při projektech souvisejících s elektronickou zdravotní knížkou použit a vždy ustál veškeré přezkumy příslušných státních orgánů,“ píše se v návrhu smírného řešení, který má redakce Aktuálně.cz k dispozici. Za takový postup firma slibuje pojišťovně slevu, na licenčních poplatcích by platila méně. Jejich výši ale neupřesňuje.

Související

Za smlouvy s VZP o elektronické zdravotní knížce dal soud dvojici šestiletý trest

Šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov je ale z takového postupu v rozpacích. „Nemůžeme zadat veřejnou zakázku bez soutěže, to je nemyslitelné. To už tu v minulosti bylo, pojišťovna kvůli tomu přišla o velkou spoustu peněz. Navíc bez jakéhokoliv přínosu,“ říká.

Uznat nechce ani zmíněný patent. „Nejde totiž o žádný skutečný vynález, ale jen obecně formulovaný postup pro sdílení lékařských informací prostřednictvím internetu,“ řekl. Někteří patentoví odborníci už podle něj v minulosti poukazovali na to, že neměl být vůbec udělen.

Například Veronika Zemanová z Patentové a známkové kanceláře Kania, Sedlák, Smola v roce 2013 řekla, že patent neřeší žádný technický problém, a už vůbec není nový. „Navíc v kapitole o stavu techniky je citována řada existujících spisů a dost bych se divila, kdyby alespoň jeden z nich neobsahoval – alespoň implicitně – to, co je v nárocích,“ uvedla expertka.

Duškov proto už podal podnět na zrušení patentu. „Soud jsme současně požádali o zastavení řízení do doby, dokud Úřad průmyslového vlastnictví nerozhodne,“ podotkl.

Udělení patentu trvalo 12 let

Připomenul také to, že byl patent udělený velmi krkolomně – až po dlouhých dvanácti letech. „Mezitím ho Úřad průmyslového vlastnictví několikrát odmítl – s tím, že návrh nesplňuje podmínky patentovatelnosti. Namítáme proto, že jsou požadavky společnosti naprosto neoprávněné,“ řekl Duškov Aktuálně.cz. Firmě proto vyhovět nechce.

Do sporu se vložila i nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Vidí to podobně. Také podle ní je třeba patent pořádně prozkoumat, protože jeho udělení je sporné. Neobsahuje vůbec žádné zdůvodnění.

„Chybí samotná podstata, tedy vysvětlení, v čem daný vynález spočívá,“ uvádí. I podle ní se jen opakuje obecně formulovaný postup práce, což ale nestačí.

Patent společnosti Provisio je podle ní navíc jen nadstavbou někdejšího „vynálezu“ firmy IZIP, jehož platnost už dávno vypršela. „Popis zmiňuje jen potřebu rozšíření původního patentu tak, aby se na něm mohly aktivně podílet také další subjekty – jednak příslušné zdravotní pojišťovny a jednak zdravotničtí pracovníci či zařízení,“ vysvětluje Bradáčová v textu správní žaloby, kterou už podala. Redakce Aktuálně.cz ji má k dispozici.

Z takového popisu je ovšem podle ní patrné, že se nejedná o žádný technický problém, který by se musel řešit zvláštním vynálezem. „A administrativní postupy jsou z patentování vyloučeny,“ podotýká.

Související

Nemovitosti hlavních majitelů společnosti IZIP

Bradáčová současně připomíná, že už byl projekt jednou zastavený – v roce 2012 ho uťal někdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Důvodem bylo to, že byl nefunkční a neužitečný.

Zmiňuje také jeho „kriminální“ minulost. „Původní patent IZIP sehrál nezanedbatelnou roli i v trestní věci,“ píše přímo ve své žalobě Bradáčová. Naráží tím na skutečnost, že exředitel společnosti IZIP a současně jeden z původců patentu Jiří Pašek byl odsouzený za podvod. Jeho delikt přímo souvisel s elektronickými zdravotními knížkami.

Na pět let do vězení

„Pašek totiž zamlčel členům statutárního orgánu firmy podstatné skutečnosti o obsahu i důvodech uzavření účelových zprostředkovatelských smluv mezi společnostmi IZIP a firmou FINIM, čímž spolu s dalšími obžalovanými způsobil škodu ve výši přesahující 139 760 191 korun,“ připomíná znovu kauzu Bradáčová.

Za to mu soud předloni vyměřil pětiletý trest vězení a náhradu škody výši 69 milionů korun. Koncem loňského roku byl ale Pašek podmíněně propuštěn.

Bradáčová si všímá i dalších možných motivů, proč se může firma snažit na VZP tlačit – nástupnická firma IZIP s názvem Společnost pro eHealth databáze dluží peníze i Evropské komisi. Podle textu správní žaloby jde o částku přes 25 milionů korun.

Související

Data zpracujeme patnáctkrát levněji než IZIP, říká konkurent

„Již vzhledem k těmto základním okolnostem je tedy dán závažný veřejný zájem na podání správní žaloby, jejímž výsledkem by mělo být přinejmenším odstranění pochybností v tom směru, zda byl napadený patent udělen řádně,“ podotkla Bradáčová. Jinak může pojišťovna zbytečně přijít o stamiliony korun.

Úřad: Patent jsme řádně posoudili

Úřad průmyslového vlastnictví, který patent udělil, se ale brání. „Máme za to, že žaloba důvodná není a že jsme v rámci řízení o udělení napadeného patentu řádně posoudili podmínky patentovatelnosti podle tehdy známých skutečností,“ napsala redakci Aktuálně.cz vedoucí kanceláře úřadu Jana Engelová Pavková. Toto vyjádření už podle ní úřad poslal i soudu, a to 3. července.

Stálo v něm mimo jiné to, že si podobně počínají i zahraniční patentové úřady. I tam se podle ní udělují patenty tímto způsobem. „Pokud jde o absenci formálního odůvodnění, tak to je zcela standardní a ustálená praxe nejen u Evropského patentového úřadu, ale i v dalších státech,“ namítla přímo Engelová Pavková. Konečné slovo ale podle ní bude mít samozřejmě až soud.

Patent hájí i jeho současný vlastník – společnost Provisio. Její ředitel a současně někdejší provozní šéf firmy IZIP Luboš Endrle redakci Aktuálně.cz napsal, že byl patent schválený zcela řádně, a to dne 14. listopadu 2024. Tedy dvanáct let po podání patentové přihlášky. Nic neobvyklého na něm podle Endrleho není.

„Patentové právo je ve značné míře harmonizováno na mezinárodní úrovni. Jsme proto přesvědčeni, že Úřad průmyslového vlastnictví v průběhu patentového řízení důkladně posoudil všechny dostupné informace a relevantní skutečnosti a na jejich základě rozhodl,“ řekl.

Související

Nejen VZP. Miliony posílala firmě IZIP i další pojišťovna

Společnost Provisio se proto s názorem nejvyšší státní zástupkyně Bradáčové neztotožňuje. „Překvapuje nás, že paní doktorka osmnáct měsíců po udělení patentu využila právní institut, jehož historické kořeny sahají do období před rokem 1989, a jeho prostřednictvím vstoupila do soukromoprávního sporu. Domníváme se, že tento krok digitalizaci českého zdravotnictví nepomáhá,“ dodal.

Spor podle něj bude nadále prodlužovat právní nejistotu všech zúčastněných a bezprecedentním způsobem zpochybňovat patentovou ochranu v oblasti zdravotnictví. „Takový postup zároveň vyvolává otázku, zda by v budoucnu nemohly být obdobným způsobem napadány také patenty na léčivé přípravky či zdravotnické prostředky s argumentem, že jejich volné využití je ve veřejném zájmu,“ vyjádřil se Endrle. Firma je podle něj od počátku připravená jednat se všemi relevantními subjekty o tom, jaké jsou možnosti spolupráce a využití patentu.

Podle Bradáčové by ale mohlo mít nezákonné udělení patentu naopak velký dopad na celé české zdravotnictví a jeho digitalizaci. „Už nyní prokazatelně vede ke vzniku neúčelných právních řízení a s nimi spjatému vynakládání nemalých finančních výdajů, které by jinak mohly sloužit ke zvyšování kvality zdravotní péče,“ píše nejvyšší státní zástupkyně. A připomíná, že tyto zbytečné náklady nakonec zaplatí pojištěnci.