Česko sevřely arktické mrazy. Teple se proto oblečte a nepřeceňujte své síly, radí lidem s nemocným srdcem kardiolog Josef Veselka. Nejvíc infarktů totiž podle něj připadá právě na leden, kdy teploty klesají hluboko pod nulu.
Důvody jsou podle lékaře jednoduché: cévy se v chladném počasí stahují, mohou se proto snáze ucpat. „K tomu navíc přibývá infekcí, které srdce zatěžují,“ dodává Veselka.
Kdo by si na to měl dávat největší pozor?
Nejvíce ohroženi jsou starší lidé a pacienti s již nemocným srdcem, vysokým tlakem, cukrovkou a samozřejmě také kuřáci. Riziko je vyšší u těch, kteří mají zúžené srdeční cévy, i když o tom třeba ještě nevědí. Zvlášť nebezpečný je pro ně studený vítr, který tělo ochlazuje rychleji než samotný mráz - může proto způsobovat zúžení věnčitých tepen. Problém mohou mít i lidé, kteří nejsou zvyklí na fyzickou námahu, ale v zimě ji náhle vykonají.
Proč jsou u nás vlastně infarkty v zimě častější?
To je dobrá otázka, na niž ale stále nemáme definitivní odpověď. Víme, že chlad způsobuje stažení cév a zvýšení krevního tlaku. Studený vítr a rychlé změny počasí, včetně kolísání atmosférického tlaku, tento efekt ještě zesilují. Současně přibývá infekcí, které srdce zatěžují a zvyšují riziko komplikací.
Dalo by se laicky popsat, co se v lidském těle v takovém okamžiku děje?
Věnčité tepny, které přivádějí do srdečního svalu krev, se zužují aterosklerotickým procesem. Při něm se ve stěnách tepen usazují tukové látky a zužují tím jejich průsvit. Když se věnčitá tepna náhle stáhne nebo ucpe krevní sraženinou, krev se k části srdce nedostane. Tato oblast začne velmi rychle strádat a po krátké době se nenávratně poškodí. Odumře.
Jak to poznat? Dá se vysledovat, že se blíží infarkt?
Typickým příznakem je tlak, svírání nebo pálení nejčastěji uprostřed hrudníku. Bolest se může šířit do levé ruky, zad, krku, břicha nebo čelisti. Téměř nikdy nemá bolest charakter píchání. Někdy je přítomna pouze dušnost a nevolnost. Občas mají pacienti menší potíže již několik dní předem. U části lidí ale infarkt přijde náhle, bez jasného varování.
V lednu obyčejně vrcholí i chřipková epidemie. Může to nebezpečí infarktu zvýšit?
Ano, chřipka riziko infarktu skutečně zvyšuje. Spustí v těle silný zánět, který mění chování cév a zvyšuje srážlivost krve. Zánět může také narušit povrch tukového plátu v cévě a usnadnit jeho prasknutí. Horečka a zrychlený tep navíc srdce zatěžují.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Sáblíková zopakovala své rozhodnutí. S olympiádou se rozloučila, na 1500 metrů závodit nebude
Sáblíková se definitivně loučí s olympiádou, startovat v závodě na 1500 metrů už nebude
„Dělali věci, které já jsem dělat nechtěl.“ Spolek poslance Gregora tají, kde funguje
V momentech, kdy poslanec Matěj Gregor mluví o svém spolku Odchod, který založil v červenci 2020, aby „vzdělával v euroskeptických tématech,“ vykresluje jeho údajně zářnou budoucnost. Jenže realita je o dost jiná. Nefunkční internetové stránky, mrtvé sídlo a Gregorovi kamarádi tvrdící, že jejich priority jsou teď jinde. V minulosti přitom ve sbírce od lidí vybrali více než milion korun na provoz.
Zemřel americký černošský pastor Jesse Jackson, blízký spojenec Martina Luthera Kinga
Ve věku 84 let v úterý zemřel americký černošský baptistický pastor a bojovník za občanská práva Jesse Jackson. Byl blízkým spojencem bojovníka za práva černochů Martina Luthera Kinga. V 80. letech se dvakrát neúspěšně ucházel o kandidaturu na prezidenta Spojených států za Demokratickou stranu a za vlády prezidenta Billa Clintona působil jako zvláštní vyslanec pro Afriku.
Souček versus Berger: proč „Dřevák“ vyfoukl v Premier League rekord Panu fotbalistovi
První byl talentem od pánaboha, druhého v osmnácti nechtěly ani druholigové kluby a příznivci se dodnes přou, jestli je dřevo nebo ne. Přesto musel fotbalový krasostřelec Patrik Berger přenechat gólový rekord českého hráče v Premier League dříči Tomáši Součkovi. Náhoda? Kdepak.
Osm zemí včetně Turecka či Egypta odsoudilo opatření Izraele na Západním břehu
Nová pozemková opatření Izraele na Západním břehu byly ostře odsouzeny osmi zeměmi, včetně Turecka, Egypta, Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů. Pozemková opatření schválila izraelská vláda a mají upevnit izraelskou kontrolu nad okupovaným Západním břehem Jordánu. V úterý to ve společném prohlášení zveřejnilo turecké ministerstvo zahraničí.