„Je to zlé.“ Lékaři mluví o epidemii rakoviny u mladých, prozradili i příčiny

Je jim dvacet a mají rakovinu. Takových lidí přibývá. Třeba počet mladých žen s tumorem v prsu se za čtvrt století zvedl o 230 procent. Důvodů může být podle lékařů několik: užívání antikoncepce, kila navíc nebo mikroplasty. Onkologové proto volají po změnách, chtěli prosadit například rozšíření screeningu. S návrhem ale neuspěli.

„Věděla jsem, že se něco děje. Nikdo mi ale nevěřil,“ vzpomíná na nešťastné období těsně po porodu šestadvacetiletá Stella z Ostravy. V prsu si sice nahmatala bulku a několikrát se dožadovala vyšetření, lékaři jí ale vždy odbyli.

„Například jedna paní doktorka mi řekla, že hormony po porodu pracují, takže útvar v prsu bude zřejmě zahuštěná prsní žláza,“ přibližuje.

Další doktor jí chtěl zase vypsat žádanku na neurologii. „Tvrdil, že pokud mě v prsu něco tahá a píchá, bude to nejspíš od nějakého bloku v páteři. Bolest tam jen vystřeluje,“ pokračuje Stella.

S žádostí o důkladné vyšetření uspěla až na popáté. Mamograf a následná biopsie ukázaly, že její obavy byly oprávněné – v prsu skutečně měla zhoubný tumor. „Měřil asi jedenáct milimetrů a bohudík ještě nestačil vysemenit. Po operaci a 32 cyklech radioterapie jsem si mohla oddechnout. Věděla jsem, že syn vyroste se svou mámou,“ uzavírá Stella.

Strmá křivka

Její příběh není ojedinělý. Jak dokládají data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), rakovina stále častěji napadá i mladší ženy.

Podle šéfa zdravotnických statistiků Ladislava Duška se jejich počet během posledních dvaceti let prakticky zdvojnásobil. Za čtvrtstoletí nabobtnal dokonce o 230 procent.

Zatímco ještě na přelomu tisíciletí si tuto diagnózu vyslechlo „jen“ 155 žen ve věku od dvaceti do 39 let, v roce 2009 už jich bylo 280. Předloni jich lékaři zachytili 357. „Je to velmi zlé, protože pacientkami jsou často maminky od dětí,“ řekl Dušek.

Členka výboru České onkologické společnosti Petra Tesařová, která současně vede Komplexní onkologické centrum v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, mluví dokonce o „epidemii“ rakoviny mezi mladými lidmi.

„Od některých kolegů jsem si za to sice vysloužila kritiku, ale já si to opravdu myslím. Pokud se počty zdvojnásobují, tak je to podle mě závažná situace,“ řekla Aktuálně.cz.

Nárůst má podle ní na svědomí kombinace několika rizikových faktorů.

„Obrovskou roli hraje určitě to, že jsme víc než kdy jindy vystaveni účinkům hormonů,“ říká. Spousta žen podle ní bere nejprve hormonální antikoncepci a pokračuje s ní až do doby, kdy chce otěhotnět. „Když se to nedaří, přichází další zásah – ženu nemine hormonální příprava na umělé oplodnění,“ pokračuje Tesařová.

Pokud se k tomu přidají i kila navíc, riziko se znásobí. „V tukové tkáni se totiž vytváří větší množství estrogenu. Organismus je pak tomuto hormonu vystaven více,“ vysvětluje.

Hormony v pitné vodě

Účinkům hormonů se ale nevyhnou ani ženy, které podobnou terapii nepodstoupily. „Předpokládá se totiž, že jsou estrogeny i ve vodě, kterou pijeme,“ připomíná lékařka. Účinná látka etinylestradiol, kterou hormonální přípravky obsahují, totiž proniká s močí žen do odpadních vod a řek. Odtamtud je běžné čistírny nedokážou stoprocentně odbourat.

„Ostatně v životním prostředí nejspíš kolují i hormony, které se v minulosti používaly jako součást krmiva hospodářských zvířat,“ podotýká Tesařová.

Mezi dalšími vlivy, které k tumorům na prsou přispívají, jsou podle ní i kouření a pití alkoholu. „V posledních letech se ale začíná mluvit i o mikroplastech,“ dodává. Tyto mikroskopické částečky totiž pronikají do těla, kde poškozují imunitu a buňky. Jsou na ně navíc navázané chemikálie – například barviva nebo změkčovače. Tento pestrý koktejl pak v organismu reaguje.

Agresivnější průběh, dražší léčba

Onkologové už se proto obrátili na ministerstvo zdravotnictví, aby jednalo. Podle vedoucího mamární komise Masarykova onkologického ústavu Miloše Holánka má totiž rakovina u mladších ročníků výrazně agresivnější průběh.

„Ty karcinomy rostou daleko rychleji. Ženy proto často přicházejí až v pokročilém stádiu, kdy už je léčba komplikovanější a dražší,“ uvedl.

Na stole byl například návrh, podle kterého by měla mít každá žena před umělým oplodněním hrazené alespoň kontrolní ultrazvukové vyšetření. „Hormonální příprava, kterou musí žena projít, totiž může spustit rakovinné bujení. Sama o sobě ne, ale pokud už má žena na nádor v prsu zaděláno, je to velmi rizikový faktor,“ vysvětluje Tesařová.

Lékaři ale neuspěli. „Řekli nám, že si může pacientka v případě zájmu vyšetření sama zakoupit. Což je sice pravda, systémové řešení to ale rozhodně není,“ připomíná onkoložka.

Část onkologů zvažovala i rozšíření screeningů. Chtěli, aby se jich mohly účastnit i ženy pod čtyřicet let. Místo mamografu by jen absolvovaly prohlídku na ultrazvuku, který jejich hutnější prsní tkáň prozáří spolehlivěji.

Lékařka: Nezanedbávejte samovyšetření

Podle Tesařové je ale mladých pacientek stále příliš málo na to, aby takovou věc pojišťovny hradily. S tím souhlasí i náměstek ministra zdravotnictví Igor Karen (nominovaný za Motoristy). Věková hranice se podle něj posouvat nebude. Zůstane na současných 45 letech.

„V případě potřeby či jakéhokoliv podezření je ale možnost nechat pacientku vyšetřit i v mladším věku,“ podotkl. Platí to například pro ženy, v jejichž rodině už se rakovina prsu objevila.

Karen doplnil, že dalším pacientkám mohou s úhradou vypomoct i zdravotní pojišťovny – a to příspěvkem okolo 500 korun. Celé vyšetření stojí přibližně 1200 korun.

Onkoložka Tesařová proto vyzývá mladé ženy, aby nezanedbávaly alespoň samovyšetření. „Apelujeme na všechny, aby ho zařadily mezi své pravidelné hygienické návyky. Je to jediný způsob, jak se mohou do doby zahájení screeningu dobrat včasné diagnózy,“ vzkázala.