Reklama
Reklama
Zdravotnictví

Fleky na nohou vše prozradily. Smrtící virus sílí, stovky nakažených lékařům unikají

Veronika Rodriguez
Veronika Rodriguez
Veronika Rodriguez

Smrtící virus HIV v Česku nabírá na obrátkách: Zdravotníci už odhalí nějakého nakaženého prakticky každý den. Téměř 87 procent lidí se navíc o své chorobě dozví pozdě – mohou tedy infekci rozšířit dál. Odborníci proto volají po mnohem razantnějším přístupu.

["Medical technologist doing a blood draw services for patient. lab assistant with sterile rubber gloves taking blood sample from patient."]
Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) si sice diagnózu vyslechnou zhruba tři stovky lidí ročně, zdaleka to ale nejsou všichni nakažení.Foto: Freepik / Magnific
Reklama

„Nedokázala jsem si udržet práci,“ vzpomíná na období před devíti lety osmadvacetiletá Jitka. Trápily ji opakované záněty zubů i lymfatických uzlin, několikrát s nimi musela do nemocnice. Problémy měla i s páteří. „Jakmile jsem dlouho stála, začínaly mě brnět ruce i nohy. Přepadly mě závratě,“ popisuje.

Dlouho ale nikdo netušil, co jí je. „Doktoři mě posílali od čerta k ďáblu, pravou příčinu nikdo neřešil,“ říká. Teprve před pěti lety nastal zvrat: ortoped si všiml podivných fleků na nohách a nařídil kompletní rozbor krve. Výsledek byl pro Jitku zdrcující: „Dozvěděla jsem se, že jsem HIV pozitivní. Zjevně jsem se nakazila od svého prvního přítele,“ přibližuje.

Příběh Jitky ukazuje, jak jsou statistiky HIV v Česku „děravé“.

Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) si sice diagnózu vyslechnou zhruba tři stovky lidí ročně, zdaleka to ale nejsou všichni nakažení. „Nejméně o třinácti procentech infikovaných lidí nevíme,“ potvrzuje předseda Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý.

Reklama
Reklama

Vzhledem k tomu, že v Česku žije zhruba 6 tisíc HIV pozitivních osob, lékařům dlouhodobě uniká nejméně osm stovek nakažených. O jejich chorobě tak nikdo nic neví. Infekci mohou předávat dál.

Magická hranice tisíce případů ročně

Toto číslo se navíc nedaří snížit – a to přesto, že se k tomu Česko mezinárodně zavázalo. „Tento plán ale bohužel neplníme, křivka nakažených stoupá dál. Očekáváme dokonce, že v roce 2030 padne magická hranice tisíce případů ročně,“ varuje Dlouhý a dodává: „Už teď se přitom pohybujeme na pětkrát vyšších statistikách, než bychom měli být.“

HIV pozitivní případy v ČR


Kumulativní údaje za období 1. 10. 1985 – 31. 8. 2026


Způsob přenosu

HIV pozitivní muži

HIV pozitivní ženy

Celkový počet HIV pozitivních

Nemocní AIDS


Homosexuální pohlavní styk

3374

0

3374

453


Injekční stříkačkou při užívání drog

153

44

197

63


Homosexuální styk + injekční stříkačka

100

0

100

15


Hemofilici nakažení z krevních derivátů

17

0

17

9


Příjemci krve a krevních přípravků

14

5

19

9


Heterosexuální pohlavní styk

749

708

1457

396


Přenos z matky na dítě

4

8

12

1


Nákaza při pobytu v nemocnici

7

6

13

3


Jiný

4

2

6

2


Nezjištěný

151

37

188

51


Celkem občané ČR

4573

810

5383

1002


Cizinci

423

185

608

51


Celkem HIV+

4996

995

5991

1053


Zdroj: SZÚ






To podle něj přináší obrovská rizika: virus se jednak může snadno šířit dál, léčení je navíc stále dražší. Zvlášť pokud se nakažené nedaří zachytit včas.

„Je to jednoduché. Testování lidí je velmi levné. Jen pár korun stojí také krátkodobé preventivní užívání léků rizikovými osobami,“ říká Dlouhý. Naopak léčba samotného HIV je podle něj velmi drahá. „Vyjde pojišťovny až na 20 milionů korun za pacienta,“ vyčísluje.

Reklama
Reklama

Řešení je přitom podle něj jednoduché: Česko by mělo přitlačit na prevenci. „Pojišťovny by měly začít hradit i anonymní testování. Na vyšetření by se díky tomu dostavilo mnohem víc lidí,“ domnívá se infektolog. To se ale dnes neděje.

Pojišťovny by podle něj měly přispívat i na takzvanou preexpoziční profylaxi. Tedy na tablety, které lidé polykají preventivně a které u nich dokážou nákaze zabránit. Užívat by je měly osoby ve velkém riziku – například injekční uživatelé drog nebo lidé blízcí HIV pozitivním. „Celá západní Evropa to tak má nastavené, jenom u nás je s tím stále problém,“ uvádí Dlouhý.

Miliardový účet

Výsledkem je podle něj to, že účty za HIV každým rokem rostou: během následujících čtyř let nabobtnají nejméně o 445 milionů korun.

Totéž tvrdí i Robert Hejzák z organizace Česká společnost AIDS. Zatímco dnes podle něj vydají pojišťovny na léčbu pacientů s HIV skoro miliardu korun, v roce 2060 to bude 36,5 miliardy korun. „Ovšem to jenom v případě, že už nepřibude žádný nový nakažený. Pokud se bude situace odvíjet stejně jako doposud a lékaři odhalí kolem 300 pozitivních ročně, vyšplhají se náklady na léčbu až na 86 miliard korun,“ spočítal.

Reklama
Reklama

Pozdě zachyceným pacientům navíc lékaři neumí pomoct, nákaze podle Dlouhého podlehne až 44 procent z nich. Při včasné diagnostice přitom umírá „jen“ kolem třinácti procent HIV pozitivních.

Jenomže zdravotní pojišťovny svůj přístup měnit nechtějí. Preventivní tabletky se v plné výši platit nechystají. Lidé si je budou muset i nadále kupovat v lékárnách sami – po předložení receptu od lékaře.

Některé se ale rozhodly alespoň pro jednorázový příspěvek, který budou vyplácet z fondu prevence. Platí to například pro Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra (ZPMV), která svým klientům nabízí až pětistovkou. „Poskytnutí příspěvku je ale podmíněné absolvováním preventivní prohlídky u praktického lékaře nebo gynekologa,“ uvádí pojišťovna na svém webu. Zájemci současně musí předložit negativní test na pohlavně přenosné choroby a podstoupit několik očkování.

Podporu nabízí také ministerstvo zdravotnictví, které kvůli tomu vypsalo i státní dotační program. Ten je určený pro mladé. Lidé do 26 let si v rámci něj mohou požádat o příspěvek ve výši 250 korun, a to na každé balení preventivního přípravku. Jen v letošním roce chce takto vedení resortu rozdat až 824 tisíc korun. „Žádosti pro tento cyklus je ale možné podávat nejpozději do 15. ledna 2027,“ podotýká.

Reklama
Reklama

Kondom na prvním místě

Zavedení takového příspěvku doporučuje i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Jenomže někteří odborníci s tímto řešením nesouhlasí. „Preexpoziční profylaxe je jenom nadstavba. Měla by se týkat jen výjimečných situací,“ vysvětlil před časem například epidemiolog Petr Pazdiora a dodal: „Lidé, kteří se na ni spolehnou, totiž přestávají používat kondomy a roste u nich počet případů syfilis či kapavky.“


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama