


Za každého pacienta přišla odměna. Lékaři z Fakultní nemocnice Olomouc dostávali peníze od výrobce defibrilátorů značky Biotronik. Oficiálně za to, že vedli klinický registr pro pacienty s těmito přístroji. Podle expertů ale mohla tato finanční motivace přispět k tomu, že mašinku dostali i lidé, kteří ji nutně nepotřebovali. Podezřením na provádění neindikovaných implantací se nyní zabývá policie.

Takové množství defibrilátorů, jaké lidem všili do těla lékaři z Fakultní nemocnice Olomouc, nevykázala žádná jiná tuzemská nemocnice. Zatímco jiná centra v republice provedla v průměru 204 implantací ročně, v olomoucké nemocnici to bylo 757. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Vůbec nejčastěji přitom lidé dostávali přístroj od firmy Biotronik. Tento typ defibrilátorů tvořil více než třetinu všech vykázaných implantací. Podle oslovených lékařů k tomu mohla přispět skutečnost, že nemocnice uzavřela s výrobcem tohoto přístroje několik smluv.
Podle jedné z nich se nemocnice zavázala k tomu, že pro společnost Biotronik naplní klinický registr – tedy databázi pacientů, jimž lékaři implantovali právě defibrilátor této značky. „Účelem shromažďování údajů je vytvořit úplný přehled o předoperačním a pooperačním zdravotním stavu pacienta a průběhu léčby,“ píše se ve smlouvě z listopadu 2018, kterou má redakce Aktuálně.cz k dispozici.
V dalších smlouvách špitál slíbil provést pro společnost Biotronik takzvanou observační studii.
Za každého pacienta, kterého lékaři do těchto studií zařadili, přitom firma vyplácela nemocnici odměnu. Peníze šly i doktorům. V dokumentu se přímo píše: „Celková odměna bude rozdělena mezi hodnotitele a hlavního zkoušejícího. Odměna pro hlavního zkoušejícího a tým bude řešena separátní smlouvou.“
Na jaké peníze si lékaři přišli, ale nemocnice sdělit odmítá. „Pro zveřejnění výše odměn bychom museli požádat o svolení smluvního partnera,“ vysvětlil její mluvčí Adam Fritscher. V dokumentech, které jsou volně přístupné v registru smluv, jsou tyto sumy začerněné.
Částky nepřiblížila ani společnost Biotronik. Manažerka komunikace Antonia Hasenstab si nejprve vyžádala vysvětlení, proč se na to redakce Aktuálně.cz ptá, poté už se ale neozvala. Neodpověděla ani na otázku, jak měli být pacienti do studie vybíráni nebo jestli firma podepsala podobnou spolupráci i s jinými zařízeními.
Podle odborníků přitom mohly odměny přispět k tomu, že dostali defibrilátor i takoví lidé, kteří ho nezbytně nutně nepotřebovali. „Pokud lékaři obdrží za každého pacienta finanční odměnu, jsou tím logicky stimulováni k tomu, aby používali výrobek určité firmy častěji,“ zhodnotil uvedenou praxi například profesor Roman Prymula, který má s vedením klinických studií zkušenosti.
Podobně se vyjádřil i další lékař. Nestandardní je podle něj i to, že firma vyplácela část odměny přímo doktorům, a to na základě separátní smlouvy. „Pokud jsem se já někdy účastnil studií, tak šla platba vždy jenom nemocnici. Ta pak lékařům poslala jejich část,“ řekl Aktuálně.cz muž, který si nepřál zveřejnit jméno. Redakce ho ovšem zná.
Mluvčí nemocnice Adam Fritscher ale lékaře brání. Žádná ze smluv se podle něj netýkala samotné implantace defibrilátorů. Tím, že šlo o „observační studii“, se podle něj odměna vázala pouze na sledování zdravotního stavu pacientů po této implantaci. Lékaři dostali zaplaceno i za to, že všechno řádně zdokumentovali.
„K žádným platbám za implantace defibrilátorů ze strany společnosti Biotronik tudíž nedošlo,“ tvrdí Fritscher. Mezi implantací a následným vyšetřováním podle něj není přímý vztah.
Jenomže oslovení lékaři si myslí opak. „Observační studie neznamená jen observaci neboli pozorování pacienta. Je to jeden z typů studie, při kterém pacientovi nejprve něco implantujeme a potom ho na základě této implantace sledujeme,“ namítá kardiolog, který si rovněž přál zůstat v anonymitě. Mezi samotným zákrokem a následným kontrolním vyšetřením tedy podle něj přímý vztah existuje.
Stejně to vidí i specialistka na zdravotní právo Barbora Steinlauf. „Mezi implantací a účastí ve studii sice teoreticky nemá být kauzální vztah, prakticky však může vzniknout problém, pokud lékař ví, že za implantovaného pacienta dostane finanční plnění. Zde je riziko střetu zájmů zřejmé,“ napsala Aktuálně.cz.
Podezřením, že lékaři všívali defibrilátory i do lidí, kteří to nepotřebovali, už se začala zabývat policie. „Na základě vlastního šetření a provedeného znaleckého posudku jsme zjistili závažná podezření na dlouhodobé a systematické provádění neindikovaných implantací defibrilátorů u několika set pacientů se závažnými srdečními problémy ze strany zaměstnanců 1. interní kliniky – kardiologické v rozmezí doby od roku 2015 do února 2025,“ uvedla Policie ČR v tiskové zprávě.
Třeba podle svědectví, které jako první přineslo Aktuálně.cz, dostal defibrilátor i pacient, kterého zdravotníci ten samý den převezli do hospicu. „Lékaři věděli, že umírá a defibrilátor nepotřebuje, přesto mu ho voperovali,“ popsal redakci pracovník, který si také nepřál zveřejnit své jméno. Redakce ho ale zná. Nešlo podle něj navíc o první takový případ.
Policisté už proto zahájili trestní řízení pro podezření z těžkého ublížení na zdraví. Podle mluvčího odboru hospodářské kriminality olomouckých policistů Libora Hejtmana ale prozatím nebyl nikdo obviněn.
Nemocnice nicméně od začátku jakákoliv podezření odmítá. Pacienti podle ní nebyli v souvislosti s implantacemi defibrilátorů jakkoliv poškození. „Implantáty samy o sobě nemohou způsobit těžké ublížení na zdraví. Jsou preventivně léčebným prostředkem, který zachraňuje životy pacientům ohroženým náhlou srdeční smrtí,“ uvedl v tiskovém prohlášení mluvčí Fritscher.
Nemocnice podle něj neví, z čeho policie svá podezření vyvozuje. „Nejsme ani rámcově seznámeni se znaleckým posudkem a výsledky šetření, na které policie odkazuje,“ napsal mluvčí. Doplnil, že z vlastního šetření nemocnice nevyplývá, že by došlo k jakékoliv újmě či poškození zdraví pacientů.
Vedení nemocnice už podle svého ředitele Romana Havlíka předalo policii veškerou studijní a zdravotnickou dokumentaci, a to na základě soudního příkazu. S kriminalisty také aktivně spolupracuje.
„Chceme, aby se jasně ukázalo, zda skutečně někdo pochybil, popřípadě jak a proč k tomu došlo. Jsme připraveni na výsledek adekvátně reagovat. Chci znovu ujistit, že jsme pacienty ve studii opakovaně prověřili, jsou léčeni adekvátně jejich diagnózám a v souvislosti se zařazením do mezinárodní studie nedošlo k poškození jejich zdraví,“ uvedl Havlík.
Redakce Aktuálně.cz se na dění ve Fakultní nemocnici Olomouc zeptala i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO). Ten ale uvedl, že prozatím žádné kroky neplánuje ani nevyšle do nemocnice audit. „Jakmile něco prověřuje policie, nedává smysl, aby tam chodila i kontrola z ministerstva zdravotnictví,“ řekl Vojtěch.
Nicméně současně připustil, že by mělo vedení jeho resortu lépe nastavit pravidla pro klinické studie v českých nemocnicích. „Už jistý záměr mám,“ dodal Vojtěch bez bližších podrobností.



Divadlo Na Fidlovačce nabídne scénickou podobu hudební komedie Dáma na kolejích. Divadelní adaptace v režii Lukáše Pečenky a s choreografií Ivany Hannichové bude mít premiéru 15. října. Inscenace se opírá o původní stejnojmenný filmový muzikál Vratislava Blažka, přináší známé melodie i několik nových, které pro Divadlo Na Fidlovačce napsali Petr Malásek a Václav Kopta.



Andrej Babiš překvapil. V úterý v Brně na mítinku své strany byl jedním z místních dotázán na Petra Pavla, kromě jiného kvůli tomu, že se prezident teď o víkendu zřejmě nezúčastní komunálních voleb. Babiš to ale odmítl komentovat. A připomněl, že Petr Pavel dostal hlasy od většiny voličů.



Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (7,6 miliardy korun), tedy 15 procent z celkově přidělených dvou miliard eur (49 miliard korun), oznámila Evropská komise. Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.



Má skalpy Simony Halepové nebo Angelique Kerberové, dotáhla to na 55. místo žebříčku a byla dvakrát členkou vítězného fedcupového týmu. Dnes už třiatřicetiletá Denisa Šátralová, kterou tenisový svět znal jako Allertovou, upíná pozornost hlavně k brzy pětileté dceři Lauře. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz se rozpovídala o tom, proč se nevrátila na okruh WTA i proč kandiduje ve volbách na Praze 5.



Hodnota majetku nejbohatšího člověka světa Elona Muska na začátku týdne znovu překonala jeden bilion dolarů. Konkrétně ji denně aktualizovaný žebříček agentury Bloomberg odhaduje na 1,04 bilionu USD (22,6 bilionu korun).