Děsivou diagnózu slýchá čím dál víc žen. Prevence přitom může zachránit život

„Když jsem si nahmatala bulku v prsu, ten moment mi rozdělil život na před a po,“ vzpomíná pacientka Radka Kozáková, která je dnes 13 let od začátku léčby rakoviny prsu v remisi. Její první myšlenky patřily malé dceři Natálce: jestli tu pro ni bude, jestli ji uvidí vyrůstat a jak bude vypadat jejich budoucnost. Následovala operace, chemoterapie, ozařování i další léčba.

Před diagnózou o prevenci příliš neslyšela, teď jí však dává velký význam. „Dnes pro mě znamená zodpovědnost vůči sobě samé a také velkou a velmi důležitou naději na život,“ doplňuje.

Právě díky mamografickému vyšetření jsou lékaři schopni diagnostikovat nemoc předtím, než napáchá větší škody. Přesto ho více než třetina Češek ve věku 45 až 69 let nevyužívá. A to navzdory tomu, že na něj mají nárok v rámci zdravotního pojištění.

Přitom jen v roce 2024 screeningové programy zachytily 5158 nádorů a přibližně tři čtvrtiny zhoubných novotvarů byly odhaleny již v prvním stadiu, kdy bývá léčba nejúspěšnější. „Léčba rakoviny v časném stadiu většinou znamená možnost operace bez nutnosti odstranění prsu a zvyšuje i šanci na vynechání chemoterapie,“ přibližuje Samuel Vokurka, onkolog působící na Fakultní nemocnici Plzeň.

Česká data zapadají do závažného celosvětového obrazu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) byla rakovina prsu v roce 2024 s přibližně 2,4 milionu nových případů druhým nejčastějším nádorovým onemocněním na světě, hned po rakovině plic.

V České republice je každý rok nově diagnostikováno téměř 8000 případů rakoviny prsu a kolem 1700 českých žen ročně kvůli tomuto onemocnění umírá. Počet nových diagnóz navíc od roku 2002 vzrostl o více než 54 procent.

Zároveň ale klesl počet úmrtí. Odborníci to přičítají právě kombinaci včasnější diagnostiky a pokroku v léčbě. Pravidelné mamografické vyšetření může podle Národního programu screeningu rakoviny prsu snížit úmrtnost na onemocnění až o 30 procent. I proto na důležitost pravidelných prohlídek upozorňuje edukativní kampaň Bylo to o prsa.

Ženy starší 45 let by měly vyšetření absolvovat jednou za dva roky. „Období dvou let mezi opakováním mamografického vyšetření je nastaveno jako optimální pro úspěšnost a zároveň bezpečnost,“ vysvětluje Samuel Vokurka.

Pro objednání na screening je potřeba mít žádanku od gynekologa nebo praktického lékaře. Od letošního července mohou nově vystavovat žádanky také radiologové z mamocenter zapojených do screeningu, budou je však vydávat pouze ve výjimečných případech. A to například v situaci, kdy žena žádanku ztratí nebo nemá k dispozici registrujícího gynekologa ani praktického lékaře.

Mladší ženy, které ještě nedosáhly věku 45 let, mamografické vyšetření z veřejného pojištění hrazené nemají. I pro ně je ale prevence důležitá. Rakovina prsu se totiž může objevit i u žen, které žijí aktivně, starají se o druhé a samy se cítí zdravé.

Podobnou zkušenost má Lea Schwing, členka pacientské organizace Bellis. Neobvyklý útvar si nahmatala sama při běžném protahování, přestože byla zhruba půl roku po kontrolním sonografickém vyšetření prsu. Protože se rakovina prsu objevila i v její rodině, s kontrolou neotálela.

Související

Rakovina prsu ohrožuje i muže, v Česku jich onemocní 60 ročně, varují lékaři

V mamografickém centru ji vyšetřili okamžitě a následná biopsie bohužel potvrdila zhoubný nález. „Je potřeba myslet nejen na zobrazovací metody, ale i na pravidelné samovyšetření, které by si žena měla provádět každý měsíc,“ říká Lea Schwing.

Ke snížení rizika mohou jedinci přispět také zdravým životním stylem. Odborníci doporučují nekouřit, omezit nebo úplně vynechat alkohol, eliminovat dlouhodobý stres a přetížení, pravidelně se hýbat a udržovat zdravou tělesnou hmotnost. Důležitá je také vyvážená strava a dostatek spánku.

Podívejte se, jak rozpoznat první příznaky rakoviny prsu: