Životně důležité léky přestávají fungovat. Lidé můžou začít umírat i na běžné nemoci

Bílé nemocniční lůžko bylo to poslední, co viděli. Zhruba pětistovka pacientů ve špitálech po celém Česku umírá každoročně na obyčejné infekční onemocnění. Zabíjí je běžná bakterie. Na zápal plic s vysokými horečkami nezabere jediné antibiotikum.

Léky, které přemáhaly infekce, totiž přestávají účinkovat. Náhrada za ně není. Lidem proto hrozí, že budou znovu umírat na běžné nemoci.

Související

„Zvrhne se to.“ Plán Babišova ministra prolamuje tabu. Experti odhalují skryté hrozby

„Už nyní v Česku každoročně zemře kvůli antibiotické rezistenci víc lidí, než kolik jich zahyne při dopravních nehodách,“ potvrzuje Helena Žemličková z Národní referenční laboratoře pro antibiotika Státního zdravotního ústavu (SZÚ). S antibiotiky by se proto mělo nakládat velmi obezřetně.

Jenomže nová data Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ukazují, že se to v Česku nedaří. A to ani v samotných nemocnicích. Lékaři tady lidem podají až o 190 procent denních dávek antibiotik víc, než je běžné jinde v Evropě.

„Což je samozřejmě špatně. Česko má vůbec nejvyšší spotřebu antibiotik v lůžkové péči v unii. Suverénně porážíme dokonce i léta opovrhované Řecko, které bylo dlouhou dobu v přístupu k těmto lékům extrémně benevolentní,“ komentuje data předseda Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý. Nyní ale řeckou pozici přebírá právě Česko.

„Výsledkem toho je, že u nás letí rezistence na antibiotika prudce nahoru. A s tím bohužel přichází i celá řada dalších problémů,“ dodává Dlouhý.

Kromě toho, že přibývá těžce léčitelných případů, rostou i výdaje zdravotních pojišťoven. Třeba největší Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) nabobtnaly jen během posledních čtyř let účty za antibiotika o 28 procent.

„Zatímco v roce 2020 jsme za tyto léky zaplatili 794 016 000 korun, o čtyři roky později už to bylo přes miliardu,“ potvrzuje její mluvčí Viktorie Plívová.

Ještě hůř je na tom Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČZPZ), která ve stejném roce musela na léčení bakteriálních infekcí přidat dokonce 38 procent. „Náklady tak překročily sumu 210 milionů korun,“ uvádí ve své zprávě.

Odborníci už proto řeší, co s tím. Podle Dlouhého by měly všechny nemocnice povinně přijmout speciálního antibiotického konzultanta. Ten by pak řídil antibiotickou politiku špitálu.

Související

Alarmující data: Antibiotika selhávají, polykáme jich moc. Vina míří nečekaným směrem

„Dnes v řadě míst nikoho takového nemají, nikdo to po nich nevyžaduje. Žádného odborníka-infektologa nezaměstnává až 43 procent nemocnic,“ přibližuje odborník.

Užitečná „ilegální aktivita“

Do legislativy by se podle něj mělo konečně zakotvit i takzvané antibiotické středisko – tedy specializované zdravotnické pracoviště, se kterým by lékaři mohli nasazení antibiotik konzultovat. Středisko by také mělo sledovat odolnost bakterií vůči lékům.

„Dnes sice tato střediska v řadě míst fungují, v legislativě ale jejich působnost a pravomoci nejsou vymezené. Nejsou upraveny ani jejich rozhodovací kompetence v antibiotické politice,“ upozorňuje Dlouhý.

„Takže pokud to dnes někdo provozuje, dopouští se v podstatě ilegální aktivity – a to přesto, že se na antibiotické středisko často odvolává i Státní ústav pro kontrolu léčiv při stanovení úhrady antibiotikům,“ dodal.

Související

Týden antibiotik může mít ničivé následky. Způsobí vážnou nemoc, varují lékaři

Vedení resortu zdravotnictví souhlasí – v dokumentu s názvem „Zdraví 2035“ s antibiotickými programy a konzultanty skutečně počítá. Chce, aby si nemocnice takové programy zavedly a podávání antibakteriálních přípravků mnohem lépe hlídaly.

Jako praktická pomůcka jim k tomu mají sloužit takzvané „checklisty“. Tedy jednoduché seznamy bodů, podle nichž si zdravotník ověří, že postupoval správně.

„Antibiotická rezistence totiž představuje závažnou a rostoucí hrozbu pro veřejné zdraví. Kromě zdravotních dopadů má navíc i zásadní ekonomický rozměr – výrazně zvyšuje náklady na léčbu, hospitalizace a zdravotní péči obecně,“ uzavírá Pavel Dlouhý.

Mohlo by vás zajímat: Lékař Petr Šonka přibližuje, jak poznat chřipku od covidu. Zaberou na něj antibiotika?