Alarmující data: Antibiotika selhávají, polykáme jich moc. Vina míří nečekaným směrem

Česko má problém: nedokáže ukočírovat spotřebu antibiotik. V lékárnách se jich vydává stále víc. Světová zdravotnická organizace přitom upozorňuje, že by se mělo antibiotiky šetřit, přestávají totiž účinkovat. Podle nové analýzy Kanceláře zdravotního pojištění navíc lékaři často předepisují nevhodná antibiotika – volí ta širokospektrá. Odolnost bakterií vůči běžným lékům tím ještě víc posilují.

Spotřeba antibiotik v Česku roste. Jen za posledních pět let poskočila o čtyřicet procent. Třeba loni lidé spolykali téměř 73 milionů denních dávek, což je o dvacet milionů víc než ještě v roce 2020. Vyplývá to ze statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Vedení resortu zdravotnictví spolu s Kanceláří zdravotního pojištění (KZP) proto spustily rozsáhlé kontroly. Zaměřily se při nich hlavně na praktické lékaře.

Výsledky jsou podle šéfa KZP Ladislava Wagnera alarmující. Ukázalo se totiž, že doktoři se zdravím lidí hazardují. „Místo šetrných penicilinů jim často předepisují širokospektrá antibiotika - a to i v takových případech, kdy k tomu žádný opodstatněný důvod není,“ řekl Aktuálně.cz.

Doktoři tím podle něj prohlubují odolnost patogenů – léky na ně příště nemusí fungovat. Přesto se takto v Česku předepíše až třetina všech antibiotik.

Výpadky penicilinu i nátlak zoufalých matek

Důvodů, proč lékaři po širokospektrých antibiotikách sahají, je podle Wagnera několik. „V poslední době to byl hlavně nedostatek penicilinu jako základního úzkospektrého antibiotika. Ten trápil od podzimu roku 2022 prakticky celou Evropu,“ připomněl. To mělo logicky dopad i na jeho předepisování. Česko by si proto mělo přísun tohoto základního antibiotika hlídat.

Roli ale podle něj hrála i přehnaná opatrnost některých lékařů. S tím souhlasí i farmaceut Josef Suchopár, jehož tým se do sledování praktiků zapojil. „Než aby doktoři něco zanedbali, rovnou lidem nasadí širokospektrá antibiotika. Předepíšou je i na lokální infekce, protože tento typ antibiotik si poradí s většinou možných patogenů,“ uvádí. Problém je podle něj v tom, že širokospektrá antibiotika dávají bakteriím možnost, aby si postupně budovaly rezistenci.

„V dalších případech mohou lékaři podlehnout nátlaku pacienta, který antibiotika vyžaduje,“ pokračuje Suchopár. To se podle něj děje hlavně u pediatrů, na které naléhají matky nemocných dětí. „Vynucují si léčbu s tím, že se rychle potřebují vrátit do práce,“ popisuje.

Z různých průzkumů navíc podle něj vyplývá, že doktoři často napíšou právě takový přípravek, na který si vzpomenou jako první. „Mají čekárnu plnou lidí a potřebují všechny odbavit. V rychlosti proto uvedou to jediné, co jim vytane v paměti,“ popisuje. Z tohoto důvodu je podle něj důležitá průběžná edukace zdravotníků.

Překvapení lékaři

Jenomže praktici s tímto hodnocením nesouhlasí. Jejich šéf Petr Šonka Aktuálně.cz řekl, že jsou uvedené výsledky velmi sporné. „Kancelář zdravotního pojištění teď výstupy jednotlivým doktorům poslala, dostal jsem je i já. A musím říct, že jsem byl docela překvapený,“ uvedl. Z dat totiž podle něj vyplynulo, že sice předepsal podprůměrné množství antibiotik, přesto některé parametry nesplnil.

„Třeba v předepisování aminopenicilinů jsem propadl. Naordinuju jich přitom daleko méně než většina kolegů v okolí,“ říká a dodává: „A to je podle mě ten problém – pokud bych psal antibiotika jak na běžícím pásu, asi by se to naředilo. Takto to ale vypadá, že píšu hlavně širokospektrá antibiotika.“ Výstupy Kanceláře zdravotního pojištění proto označil na nejasné a zkreslené.

Projekt, v rámci kterého úřady sledují nakládání s antibiotiky, začal už v roce 2018. A to právě kvůli rostoucí spotřebě těchto léků. „Podobně to funguje například ve Švédsku. Tam lékaři běžně dostávají zpětnou vazbu, díky čemuž vědí, jak si vedou ve srovnání s ostatními kolegy v zemi,“ připomíná expert na lékovou politiku Suchopár.

Odolnost bakterií totiž podle Světové zdravotnické organizace (WHO) roste a lidstvo rychle vyčerpává léčebné možnosti. Třeba v roce 2023 už byla rezistentní na antibiotickou léčbu dokonce jedna ze šesti laboratorně potvrzených bakteriálních infekcí.

„Jen mezi lety 2018 a 2023 ztratilo účinnost proti běžným nákazám více než 40 procent antibiotik,“ uvádí WHO. Původně přitom tyto léky pohodlně fungovaly na záněty krve, střev i močových cest. Během jediného roku 2021 tak podle WHO zemřelo na bakteriální infekce na celém světě 7,7 milionu lidí, přičemž rezistence vůči lékům přispěla ke 4,7 milionu všech úmrtí. V Česku odolné bakterie zabijí asi 500 lidí ročně.