Zdravotnická revoluce: Od zdražování po rušení nemocnic

Radek Nohl Radek Nohl
30. 12. 2012 16:36
Převratný rok 2012 v českém zdravotnictví. Vybrali jsme pět hlavních událostí
Romana Jákl Vítová si nechala odstranit křečové žíly
Romana Jákl Vítová si nechala odstranit křečové žíly | Foto: Perfect Clinic

Praha - České zdravotnictví ovládla v roce 2012 vlna velkých změn.

Pacienti začali platit za revoluční novinku, takzvaný nadstandard, díky němuž mohli za příplatek získat lepší sádru nebo nitrooční čočku.

Na druhou stranu se ale konci roku pojišťovny dohodly na tom, že odstartují první velkou vlnu rušení nemocnic. Došlo však také na personální rošádu ve VZP.

Její správní rada se navíc během roku rozhodla ukončit projekt IZIP, do kterého investovala za jedenáct let přes dvě miliardy korun. Takový byl rok 2012 v českém zdravotnictví:

1. Nadstandardy bez většího zájmu pacientů

Pacienti si hned na začátku roku začali připlácet za 18 položek, které jsou označovány jako nadstandard.

Nemocnice se je rozhodly zpoplatnit až časem, ale brzy se ukázalo, že lidé třeba za čočky, jejichž cena se pohybovala i kolem 80 tisíc korun, platit nechtějí a tak si radši nechají ty, které jsou zadarmo.

Podobně to ale bylo i s další novinkou. Podle ní si pacienti mohli připlatit za svého lékaře, který je odoperuje. Ministr zdravotnictví Leoš Heger rozhodl, že za vybraného přednostu nebo primáře zaplatí až 15 tisíc korun. Jenže v průběhu roku se ukázalo, že i o takovou novinku zájem příliš není.

Kromě toho začali pacienti od ledna platit i za léky do 50 korun. Naopak nemocnicím začaly hrozit statisícové pokuty, pokud poruší práva pacientů.

2. Pojišťovny řekly: 12 zařízení končí

Pojišťovny se odhodlaly k největší vlně škrtů v nemocniční síti za několik posledních let. Před koncem roku se dohodly, že akutní péče se již nebude poskytovat v prvních dvanácti zdravotnických zařízeních.

Některá z nich budou například poskytovat jednodenní péči, další se změní na nemocnice následné péče. Poté, co pojišťovny seznam nemocnic, které chtějí zrušit, zveřejnily, rozpoutala se velká vlna nevole.

Ty, které první vlnu škrtů přežijí, budou ale muset například snížit počet lůžek, nebo rovnou zrušit celá oddělení. Proti rušení se postavili lékařské odbory, zástupci nemocnic a nepodpořil ho třeba ani bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.

"Zdravotní pojišťovny nabízejí jen zrušení, nikoli pozitivní změnu smluvních a cenových ujednání ve prospěch svých pojištěnců," prohlásil Julínek.

3. Utajený seznam ukázal, jak bohatnou nemocnice

Deník Insider zveřejnil soupis nejvíce utajovaných dat českého zdravotnictví.

Foto: Ondřej Besperát

Ten jasně dokládá, že nemocnice dostávají od Všeobecné zdravotní pojišťovny za stejné výkony zcela rozdílné částky.

A proč se to děje, je ve zdravotnickém resortu veřejným tajemstvím: zdejší systém je vybudován na klientelistických vazbách, kde o výši příjmu od pojišťovny rozhodují lobbisté a dobré kontakty.

Insider navíc poté spočítal, že nejnákladnější zdravotní péči poskytují v České republice specializovaná centra, ale také soukromá zdravotnická zařízení, která mají majitele často skryté za anonymními akciemi.

4. Personální rošáda ve VZP

Přestože se o odvolání ředitele největší tuzemské pojišťovny Pavel Horáka i šéfa správní rady Marka Šnajdra mluvilo prakticky skoro celý rok, oba skončili ve svých funkcích až na konci listopadu.

Nový šéf VZP Zdeněk Kabátek.
Nový šéf VZP Zdeněk Kabátek. | Foto: ČTK

A to se Horák i Šnajdr nakonec rozhodli rezignovat. Když by to ale neudělali, správní rada by je stejně odvolala. Jejich odchod byl totiž součástí dohody.

Novým šéfem VZP se stal Zdeněk Kabátek, bývalý šéf jednoho z odborů ministerstva zdravotnictví. Šnajdra nahradil Petr Nosek, který je náměstkem ministra zdravotnictví.

"Měl (Kabátek - pozn. red.) pověst muže Marka Šnajdra, ale já jsem ho shledal jako velmi pracovitého, velmi technokratického, méně politického. Já v něm mám velkou důvěru," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr Leoš Heger.

Před koncem roku odsouhlasili členové správní rady Kabátkovi měsíční příjem ve výši 225 tisíc korun. Kromě toho bude mít nárok i na roční odměnu, která může dosáhnout až do výše šestiměsíčních platů.  

5. Konec projektu za dvě miliardy

Je konec a elektronické zdravotní knížky známé pod názvem IZIP končí. Takový krok udělala letos na jaře správní rada VZP, jejíž členové se rozhodli, že po 11 letech definitivně vypoví smlouvy ke kritizovanému projektu.

Tím ale celý příběh nekončí. Zástupci IZIP se rozhodli, že budou chtít po ministerstvu zdravotnictví vrátit 31 milionů, které investovali do projektu epSOS, jehož se kvůli ukončení zdravotních knížek podle IZIP již nemůže účastnit.

Tohle vlastní šéfové IZIP, podívejte se na fotky:

Navíc brzy na to vedení VZP i politici ze správní zjistili, že firmu IZIP budou potřebovat k provozu portálu, který využívá pojišťovna pro komunikaci se svými klienty. Na podzim tak obě strany podepsaly smlouvu novou. VZP podle ní bude firmě platit 6 milionů korun za měsíc.

Insider v prosinci zjistil, že v době, kdy VZP pumpovala do projektu každoročně stovky milionů korun, se pustilo pět akcionářů společnosti IZIP do rozsáhlých nákupů realit.

Jaký byl váš rok? Staňte se fanouškem mé stránky na Facebooku a své názory pište zde.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Rath v létě podal ústavní stížnost, soud o ní rozhodne spolu s podnětem Mladého

Bývalý středočeský hejtman za ČSSD David Rath podal v létě ústavní stížnost proti verdiktu v první větvi korupční kauzy. Ústavní soud ji bude řešit společně s podnětem dalšího aktéra téže kauzy, manažera Tomáše Mladého. Konečné rozhodnutí o stížnostech zatím nepadlo, uvedla mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Soudcem zpravodajem, který připraví rozhodnutí, bude Vladimír Sládeček. Důvodem pro spojené řízení je věcná souvislost obou podnětů. "Stěžovatelé brojí proti totožným rozhodnutím obecných soudů, která byla vydána v řízení, jehož byli oba účastníky. Na základě tohoto zjištění, z důvodu hospodárnosti a efektivity, Ústavní soud spojil ve výroku uvedené věci ke společnému řízení," stojí v usnesení.

Rozsudek v první větvi korupční kauzy kolem Ratha letos potvrdil Nejvyšší soud, když odmítl všechna dovolání. Odsouzení včetně Ratha v nich vznesli desítky různých námitek, avšak neuspěli. "Trestná činnost spáchaná obviněnými byla činností sofistikovanou, kdy se navenek průběh obou veřejných zakázek jevil jako souladný se zákonem o veřejných zakázkách," rozhodl Nejvyšší soud.

Zdroj: ČTK
Další zprávy