Praha - Nečekaně dobrou bilanci mají v prvních pěti měsících zdravotní pojišťovny. Příjmy se nesnížily ani letos a stále zůstávají na úrovni roku 2008. V testu přežití během krize mohou být zdravotníci vzorem těm, kdo mají na starost penzijní systém.
Do konce května vybraly zdravotní pojišťovny 85,8 miliardy korun, jenom o 200 milionů méně než loni nebo předloni. Na sociálním pojištění lidé odvedli 144,3 miliardy, což je o 15,6 miliardy méně než za prvních pět měsíců roku 2008.
Důsledky hospodaření jsou vidět. Penzijní systém vytvoří koncem roku další dluh ve výši zhruba 30 miliard, zdravotní pojišťovny předpovídají, že koncem roku zůstane na jejich účtech 15,5 miliardy korun.
"Ekonomická data českého zdravotnictví jsou přes krizi nadmíru příznivá," chválí výsledky z počátku letošního roku expert Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala. On sám odhaduje, že koncem roku zůstane na základních fondech pojišťoven 17-20 miliard, dalších 10 miliard mají pojišťovny v ostatních fondech včetně rezervních.
Článek pokračuje pod tabulkou.
Tři na sestupu
Zdravotníkům se tak daří bez velkých potíží financovat strmě rostoucí výdaje na léky i platy personálu.
Loni v době největší krize vyrostly podle údajů Státního úřadu pro kontrolu léčiv náklady na léky o 9,6 procenta, objem mezd se podle Českého statistického úřadu zvýšil o sedm procent a letos v prvním čtvrtletí trend pokračoval.
Přes dopady doznívající krize se rezervy tenčí pouze třem pojišťovnám: Všeobecné, Vojenské a Oborové. „Do konce příštího roku ale přežijeme bez dluhů, i když se vnější ekonomická situace nezlepší," předpovídá člen správní rady VZP Jiří Schlanger.
Kdo nemyslel na zlé časy
Vnější podmínky se přitom neliší. V tučných letech 2005-2007 proto hromadily přebytky zdravotní pojišťovny i správa sociálního zabezpečení. Na penzijním účtu se však rozplynuly během dvou let.
Zdravotníci je udrželi, i když také oni prožívají třetí rok, kdy příjmy rostou pomaleji, než inflace. K dobrým letošním výsledkům přispělo zvýšení příspěvku za státní pojištěnce. Právě díky injekci 4,5 miliardy od ministerstva financí překonají letošní příjmy ty loňské i předloňské.
Penzijní systém naopak poslaly ke dnu právě státní zásahy.
Ještě v roce 2008 se vybralo na sociálním pojistném 386 miliard, tato částka se letos sníží nejméně o 40 miliard. Větší část výpadku ve výši 30 miliard způsobilo snížení pojistného, který Topolánkova vláda načasovala právě na dno krize v lednu 2009. Česko bylo loni jednou ze čtyř zemí OECD, které výrazně snížilo daně, penzijní systém však přišel o rezervy.
Reforma z ledna 2009 ještě nesáhla na penzijní pojistné, k tomu ale došlo v druhé polovině roku, kdy stát umožnil firmám neplatit část pojistného. Tím penzijní systém přišel o 12 miliard.
Výjimka sice byla počátkem roku zrušena, firmy však nadále neplatí. Data statistického úřadu o přibývání živnostníků svědčí, že využívají švarcsystém resp. dohody o práci, kde se pojistné neplatí vůbec nebo jen v minimální výši.
Oba systémy budou mít koncem roku odlišné starosti. Lékařský odborový klub vyhlašuje bouře za zvyšování platů, ministr financí Eduard Janota doporučuje snížit reálnou hodnotu penzí.
Kdo přehnal optimismus
Rozdíl mezi zdravotním i penzijním systémem je v kvalitě předpovědí. Zdravotní pojišťovny letos čekaly propad příjmů o dvě miliardy. Teď se prognózy změnily s tím, že příjmy proti loňsku narostou nejméně o půl miliardy.
Státní rozpočet předpokládá, že se letos vybere 367 miliard, o dvacet miliard více než loni. Současná data však naznačují, že se letos příjmy propadnou až o 5 miliard.
Pojišťovny i ministerstvo financí čelí stejnému ekonomickému vývoji, zdravotníci však nepropadli předčasnému optimismu.
