Zdravotníci prověřili úmrtí po očkování proti covidu, možnou souvislost má jedno

ČTK ČTK
22. 6. 2022 14:08
Pravděpodobnou souvislost s očkováním proti covidu-19 má v Česku jedno úmrtí. Uvedl to ředitel sekce registrací Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáš Boráň. Šlo podle něj o trombózu a snížení počtu krevních destiček po podání vektorové vakcíny, kterými se letos už téměř neočkuje. Ústav prověřoval 174 úmrtí v časové souvislosti po očkování. V souvislosti s covidem v Česku zemřelo 40 tisíc lidí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Dosud ústav přijal více než 12 tisíc hlášení na nežádoucí účinky očkování proti covidu, do začátku letošního dubna také prověřoval 174 úmrtí. "Řada hlášení byla u lidí, kteří v krátké době po očkování onemocněli covidem-19 nebo měli jiná onemocnění," řekl Boráň.

Pravděpodobně přímo v souvislosti s očkováním se vyskytl jeden případ trombózy spojené s trombocytopenií, tedy snížením počtu krevních destiček, u takzvané adenovirové vakcíny. Podle Boráně je to na počet podaných dávek srovnatelné s výskytem v jiných zemích.

"Rizika onemocnění covid-19 jsou daleko vyšší," dodal. Podle dat ministerstva zemřelo 40 tisíc lidí od začátku epidemie na jaře 2020 nakažených covidem-19. Český statistický úřad uvedl, že loni v Česku zemřelo nejvíc lidí od konce druhé světové války a snížila se i doba pravděpodobného dožití.

Adenovirové vektorové vakcíny se v Česku podávaly od firem AstraZeneca a Johnson & Johnson. Podle dat o podaných vakcínách jich bylo asi 887 tisíc dávek dvoudávkové AstraZenecy a 413 tisíc dávek jednodávkové Johnson & Johnson. Kvůli vyššímu výskytu trombóz u očkovaných těmito látkami v zahraničí bylo v Česku očkování omezeno na pacienty starší 60 let, zájem o ně pak výrazně klesl. V letošním roce jich bylo podáno jen 216 dávek. Celkově bylo očkováno proti covidu téměř 6,9 milionu lidí.

Běžně se trombózy vyskytují asi u 160 ze sta tisíc lidí každý rok. Riziko mohou zvyšovat i jiné léčivé přípravky, například hormonální antikoncepce. Riziko zvyšuje čtyřnásobně, ještě víc u žen s nadváhou nebo kuřaček.

Vakcína proti omikronu může být na podzim

Ústav do letošního dubna zveřejňoval údaje o nežádoucích účincích vakcín proti covidu každý měsíc. Nově je bude stejně jako u ostatních vakcíny publikovat souhrnně za celý rok vždy na začátku léta následujícího roku v informačním zpravodaji. Za rok 2021 by měl vyjít koncem června.

Z poslední na webu publikované zprávy ze začátku dubna vyplývá, že ústav pro kontrolu léčiv přijal od začátku očkování v prosinci 2020 více než 12 tisíc hlášení na nežádoucí účinky covidových vakcín, v roce 2021 jich bylo podle výroční zprávy asi 10 600. "Samotné počty nijak nevypovídají o bezpečnostním profilu léků. Smysl má jejich vyhodnocování na velkém souboru, což vykonává Evropská agentura pro léčivé přípravky," dodal Boráň.

Mezi hlášeními podle něj dominují reakce v místě aplikace vakcíny, které byly ve více než šesti tisících hlášeních, poruchy nervového systému, pod které spadají i bolesti hlavy, a poruchy svalové a kosterní soustavy, tedy i bolesti svalů a kloubů. Ty i podle výrobce patří mezi očekávatelné nežádoucí účinky. Hlášení nežádoucích účinků podle něj evropské úřady vyhodnocují každý měsíc a informace o vakcínách o ně doplňují.

Kromě stávajících vakcín upravených na omikron podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv Ireny Storové Evropská léková agentura posuzuje i registraci vakcíny firmy Valneva, která jako první obsahuje inaktivovaný virus, a používání vakcíny od Novavaxu pro děti od 12 let. Na podzim by také podle ní mohly být k dispozici vakcíny upravené přímo na variantu omikron.

Podle Storové také na úrovni Evropské unie vznikl seznam léků, které jsou považované v souvislosti s covidem za důležité a bude hlídána jejich dostupnost a dostatečné zásoby. Jde například o monoklonální protilátky, remdesivir nebo léky s dexomethasonem. Do budoucna by podle ní mohly být podobně sledované i jiné skupiny léků, aby se nestávalo, že některé důležité pacientům chybí.

VIDEO: "Je tu světlo na konci tunelu." Jak se známí vědci i politici mýlili v konci pandemie

Jak známé osobnosti předpovídaly konec pandemie? | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Ve Švédsku zemřela žena po útoku nožem během politického festivalu

Při tradičním setkání politiků s občany na švédském ostrově Gotland zemřela žena po útoku nožem. Policie v souvislosti s činem zatkla 33letého muže a nevylučuje politický motiv.

Policie podle agentury Reuters uvedla, že útok se odehrál poblíž místa, kde měla projev předsedkyně Strany středu Annie Lööfová. Do vazby byl vzat muž podezřelý z vraždy.

Deník Aftonbladet s odvoláním na své zdroje uvedl, že muž měl vazby na neonacistickou scénu. Policie tyto informace dosud nepotvrdila, podle deníku však uvedla, že politický motiv nevylučuje.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

ČOI zjistila během karlovarského festivalu pochybení u poloviny restaurací 

Česká obchodní inspekce provedla v Karlových Varech od začátku letošního ročníku filmového festivalu zatím tři desítky kontrol restaurací a barů. Pochybení inspektoři zjistili téměř v polovině případů. Nejčastějším prohřeškem bylo nedodržení míry u nápojů a hmotnosti u pokrmů. O průběžném výsledku kontrol dnes informoval web iROZHLAS.cz a Česká televize.

V jedné z restaurací v centru Karlových Varů byl inspektorům naúčtovaný džbánek vody, který ale obsluha nepřinesla. V dalším z kontrolovaných podniků zase nenalili správnou míru alkoholických nápojů.

Podle České televize se pokuty zatím nejčastěji pohybovaly mezi 5000 a 7000 korunami. Ve správním řízení to může být až pět milionů korun, dodala ČT.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Francie chystá úplné znárodnění EDF. Zadlužená firma musí prodávat proud se slevou

Francouzská vláda chystá úplné znárodnění energetické společnosti EDF, uvedla dnes podle agentury Reuters premiérka Élisabeth Borneová. Akcie společnosti po jejím výroku prudce zpevnily. Francouzský stát nyní vlastní 84 procent akcií tohoto zadluženého jaderného giganta.

"Potvrzuji vám dnes, že stát má v úmyslu kontrolovat 100 procent kapitálu EDF," uvedla Borneová ve svém projevu v dolní komoře parlamentu. V promluvě formulovala priority své menšinové vlády.

Společnost EDF nabrala zpoždění a překročila rozpočet při stavbě jaderných elektráren ve Francii a v Británii. Potýká se také s korozí u některých svých stárnoucích reaktorů. Polovina jejích reaktorů ve Francii je nyní mimo provoz.

Energetický podnik dále poškodilo vládou nastavené pravidlo, podle něhož musí elektřinu prodávat konkurentům se slevou. Nařízení přišlo před dubnovými prezidentskými volbami, v nichž Emmanuel Macron obhajoval mandát. Podle Reuters se tak snažil odvrátit hněv veřejnosti kvůli rostoucím účtům za energii.

EDF odhaduje ušlý zisk na 18,5 miliardy eur (458,4 miliardy Kč) a předpokládá, že prodej elektřiny se slevou ji bude stát kolem 10,2 miliardy eur. Její dluh se letos zvýší o 40 procent na více než 61 miliard eur, napsala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy