"Už jsme ty hrůzy nechtěli zažívat." Nemocnice vyhlíží další nápor. Kvůli neočkovaným

Tomáš Klézl Radek Dragoun Tomáš Klézl, Radek Dragoun
6. 12. 2021 5:30
České zdravotníky čeká náročný přelom roku. Přestože se zdá, že epidemie covidu zpomaluje, na nemocnice největší nápor teprve dolehne. K všeobecnému vyčerpání se navíc přidává frustrace z toho, že k náročné situaci vůbec nemuselo dojít. Většinu pacientů tvoří neočkovaní lidé, ačkoli je jich v populaci méně. Už jsme ty hrůzy nechtěli zažívat, zoufají si zdravotníci.
Ilustrační snímek. Záběr z jednotky intenzivní péče ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, který byl pořízen na sklonku listopadu v roce 2021.
Ilustrační snímek. Záběr z jednotky intenzivní péče ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, který byl pořízen na sklonku listopadu v roce 2021. | Foto: Lukáš Bíba

Když v květnu doznívala nejhorší z předchozích vln covidové epidemie, označoval se primář jičínského ARO Radek Majerčin za mírného optimistu. Věřil, že se lidé nechají naočkovat a pacientů v nemocnicích bude méně. To se ale nestalo. České nemocnice opět čelí náporu covidových pacientů a zdravotníci sahají na dno svých sil. 

"Už je to dlouho. Nevidíme světlo na konci tunelu. Spousta zdravotníků je zlomených. Každá druhá třetí kolegyně pociťuje stavy vyhoření," doplňuje Veronika Galusová, sestra Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Nemocnice Havířov.

Poslední listopadový týden Česko zažilo dosud největší přírůstky nakažených. 25. listopadu přibylo rekordních téměř 28 tisíc případů. Od té doby počty klesly, přestože většinou stále převyšují nejvyšší přírůstky z loňského ledna, kdy nemocnicím začínalo nejvytíženější období.

Reprodukční číslo, které značí, kolik lidí se průměrně nakazí od jednoho přenašeče viru, od konce listopadu klesá. K neděli spadlo z 0,92 na 0,89. Přesto nemocnice ale na největší nápor teprve čekají. Kvůli postupnému nástupu příznaků nemoci může trvat i dva týdny, než se vysoké počty nakažených projeví na obsazenosti lůžek.

Intenzita páté vlny covidu překvapila i další. "Myslela jsem, že to díky opatřením a očkování nebude tak hrozné. Velká část lidí ale ještě očkovaná není, takže je průběh podobný jako loni," uvádí primářka Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová.

Pacientů bude jako na jaře

Ústav zdravotnických informací a statistiky očekává, že v následujících dnech bude potřebovat hospitalizaci kvůli covidu zhruba deset tisíc lidí, kteří se nakazili v předchozích dvou týdnech.

Bulovka nyní pečuje o 150 až 160 covidových pacientů. Rychle jich ale přibývá. Podle Roháčové bude za pár dní v nemocnici covidových pacientů přes dvě stovky. Tedy stejně jako během dosud nejničivější jarní vlny epidemie. Ve vážném stavu na přístrojích je nyní kolem 20 lidí, denně jich několik umírá.

Většina pacientů na Bulovce je proti koronaviru neočkovaná. Přestože je neočkovaných v populaci méně, v nemocnici převažují v poměru 70 ku 30. U lidí s těžkým průběhem nemoci je převaha neočkovaných ještě silnější. "Pacienty, kteří by za sebou měli tři dávky a nemají žádné jiné zdravotní komplikace, v nemocnici nemáme," říká Roháčová.

Většinu lůžek obsazují neočkovaní i ve Slaném, uvádí zástupce ředitele nemocnice Tomáš Drasnar. Dodává, že průběh nemoci je u nich navíc často agresivnější než na jaře.

Oficiální statistiky ministerstva zpracované projektem OpenDataLab ukazují, že očkovaní potřebují kvůli koronaviru lékařskou pomoc méně často. V rizikové skupině starších 80 let je neočkovaných s covidem hospitalizováno v přepočtu na stejně velké skupiny třikrát více než očkovaných. 

U mladších je rozdíl ještě markantnější. Neočkovaných sedmdesátníků vyžaduje intenzivní péči sedmkrát více než očkovaných, u šedesátníků je to takřka devítinásobek. 

Zdravotníci upozorňují, že u starších lidí hrozí vyprchání imunity získané očkováním. Lidé nad 60 let proto mohou přijít na posilující dávku vakcíny pět měsíců po dokončeném očkování, mladší po půl roce. Měla by zabránit nutnosti hospitalizace v případě nakažení.

Jako léčit alkoholika

Lékaři se shodují, že by v nemocnicích nemuselo ležet tolik pacientů, kdyby se lidé očkovali. Ministerstvo zdravotnictví opakovaně uvedlo, že efektivně zastavit šíření viru bude možné jen v případě, kdy se nechá naočkovat 75 procent populace. Téměř po roce od startu očkování proti covidu má Česko ovšem pouze necelých šedesát procent plně očkovaných.

"Neubráníte se tomu, že děláte svoji práci a říkáte si, že vám ji neočkovaní kazí nebo přidělávají. Je to podobné jako léčit alkoholika, který se opakovaně vrací do léčebny, protože stále pije. A vy si říkáte: Opravdu to mám za potřebí?" uvádí primář Majerčin z Jičína. 

Frustraci cítí i jinde. "Už jsme nechtěli znovu zažívat ty hrůzy. Předtím jsme se na to dívali tak, že lidé se nakazili, protože se nemohli chránit. Teď tu šanci měli a promrhali ji," doplňuje sestra Věra Plášilová z Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.

"Představte si, že vám přivezou paní, která s úsměvem říká, že je očkování zbytečné. Sotva sípe, za tři dny bude na ventilátoru a vy ji budete muset šestkrát denně otáčet, když má 120 kilo," popisuje Drasnar ze Slaného.

Ještě jsme nestihli dohnat ztrátu z minulé vlny

Na zahlcení nemocnic přitom nemusí doplatit pouze zdravotníci, ale také pacienti s jinými potížemi. Přetížené nemocnice znovu omezují neakutní péči, jako jsou plánované operace žlučníku, kýly, zad nebo gynekologické zákroky. Lidé si musí několik týdnů počkat.

"Je tady neočkovaný člověk, který musí do nemocnice s covidem. A zároveň jiný, který je očkovaný, potřebuje operaci a stále mu ji odkládají," říká Lucie Tajdušová z neurochirurgie v městské nemocnici Ostrava. Po nástupu epidemie se musela přesunout na covidové oddělení.

K zastavení plánované péče přikročila velká část nemocnic už na jaře. "Dodnes jsme nestihli tu ztrátu dohnat," upozorňuje Martin Bartoň, primář jabloneckého oddělení ARO.

Plánované výkony už například zastavil celý Pardubický kraj. Epidemická situace se na jeho území nadále zhoršuje. Ještě více zvýšit kapacity běžných lůžek i jednotek intenzivní péče už příliš nelze. "Mnohde jsme na hraně možností," stojí v hlášení národního dispečinku za Pardubický kraj. 

Kritická situace je i v dalších krajích, brzké zlepšení neslibuje. Reprodukční číslo, které značí rychlost šíření epidemie, se sice podařilo v posledních dnech stlačit, dál se ale pohybuje nad hodnotou jedna, což značí zrychlování. Nemocnice navíc případný pokles epidemie zaznamenají až s několikadenním zpožděním. 

I pětadvacetiletí pacienti

Při současné vlně v nemocnicích končí s covidem také mladší lidé než dříve. "Máme tady čtyřiceti-, třiceti- i pětadvacetileté lidi," říká sestra z třinecké nemocnice Lenka Škrabišová.

Dostupná data ukazují, že zatímco loni v prosinci byl průměrný věk hospitalizovaných 72 let, v posledních dnech je to 68 let. Na jednotkách intenzivní péče 62 let. 

"Většině pacientů je u nás stále nad 60 let. Mladší mívají i nějakou jinou zátěž, obezitu nebo jiná onemocnění," uvádí Roháčová. Mladší pacienti podle ní většinou covid zvládnou bez napojení na přístroje.

Neplatí to ale stoprocentně. "Měli jsme pacienta, celkem mladý. Drželi jsme ho za ruku, zajišťovali ho a uspávali. Říkal, že se chce probudit a žít. A nepřežil," vzpomíná sestra Veronika Galusová z havířovské nemocnice.

V posledním listopadovém týdnu skončilo na jednotkách intenzivní péče 679 lidí, 58 z nich bylo mladších čtyřiceti let. A jen tři z nich byli plně očkovaní. "Je velmi smutné a vyčerpávající vidět mladé lidi v tak těžkém stavu a s tak špatnými vyhlídkami," popisuje frustraci zdravotníků jablonecký primář Bartoň. 

VIDEO: Další vlna je zklamáním, musíme být připraveni na nejhorší. Děti jsem naočkoval, říká Hel

Další vlna je velké zklamání, nepodařilo se prosadit opatření, která byla nutná. Musíme doufat v nejlepší, ale připravit se na nejhorší, říká imunolog | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Fiala: Vláda projedná rozpočet v první polovině února, platit má od dubna

Vláda chce projednat návrh letošního státního rozpočtu v první polovině února a následně bude připravena ho předložit ke schválení sněmovně. Stále platí cíl vlády, že nový rozpočet má začít platit nejpozději od 1. dubna. Při čtvrtečních sněmovních interpelacích to v odpovědi na dotaz bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) řekl premiér Petr Fiala (ODS). O dubnovém datu účinnosti nového rozpočtu hovořil již dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Nová pětikoaliční vláda chce ve svém rozpočtu proti předchozímu návrhu bývalé vlády snížit výdaje o 80 miliard korun. Schillerová se premiéra ptala mimo jiné na dopady rozpočtového provizoria, v němž nyní český stát hospodaří, a zda ví, které platby z rozpočtu jsou nyní omezené

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Agrární komora a Zemědělský svaz vyhlásily kvůli dotacím protestní pohotovost a založily krizový štáb

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyhlásily po dnešním jednání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) protestní pohotovost a založily krizový štáb obou organizací. Sdružení to oznámila ve společné tiskové zprávě. Důvodem jsou podle nich změny v návrhu pravidel vyplácení zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027.

Organizace od začátku roku společně několikrát protesty kvůli této problematice už organizovaly. A to jak před úřadem vlády, tak i protestní jízdou zemědělské techniky nebo zapalováním stohů slámy. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal dnes uvedl, že ministerstvo se zástupci hlavních zemědělských organizací o zásadních změnách dokumentu začalo jednat až nyní, na konci ledna.

To vidí Doležal jako problém, jelikož Strategický plán Společné zemědělské politiky (SP SZP) pro roky 2023 až 2027 měl být Evropské komisi (EK) zaslán nejpozději k 1. lednu letošního roku a současná verze má být ministerstvem poslána v náhradním termínu do konce ledna. EK má následně tříměsíční lhůtu na připomínky.

"Úřad vzhledem k časovému tlaku pouze představil své plány, ale už nepřizval Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR k rozhodování o tomto klíčovém dokumentu, který určuje přerozdělení dotačních podpor pro zemědělce na několik let," uvedl Doležal. Vláda podle něj nebere ohledy na dopady změn, kterými jsou podle těchto sdružení hrozící zdražení potravin pro obyvatele, méně pestrá česká krajina a potenciální arbitráže a soudní spory kvůli ušlým ziskům a zmařeným investicím zemědělců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy