Praha - Od loňského jara policisté a státní zástupci zaznamenali nový trend. Někteří obvinění začali tvrdit, že dostali z policejního vyšetřování deprese, a požadují přerušit nebo zastavit stíhání. Podle žalobců se tak ale leckdy snaží účelově vyhnout potrestání, což už se prý v několika případech prokázalo. Jindy ale takové stížnosti uspěly.
"Objevily se případy, kdy sám obžalovaný vyhledá lékaře a je léčen až v souvislosti s probíhajícím trestním řízením před soudem za současného užívání většího množství léků a léčebných metod. Tvrdí, že má deprese z trestního řízení," řekla online deníku Aktuálně.cz vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Může to podle ní souviset s loňskou novelou trestního řádu. Ta umožňuje přerušit nebo zastavit trestního stíhání proti tomu, jemuž "duševní choroba, která nastala až po spáchání činu, trvale znemožňuje chápat smysl trestního řízení".
Kolik obviněných v Česku už na psychické problémy upozorňovalo, není možné zjistit. Když se údajná deprese ze stíhání objeví, obvinění podle Bradáčové předkládají zprávy o svém stavu, které jim potvrdil psychiatr. Žalobci následně nechají stav takového člověka přezkoumat znalcem. Toho buď najímají, nebo stíhaného posílají na pozorování do ústavu.
Použít mohou ale i další prostředky, například výslech sousedů nebo sledování obviněného, aby zjistili, zda se nechovná normálně, když není pod dohledem policie. "V obecné rovině lze sdělit, že jsou případy, kdy po přibrání znalce k posouzení duševního stavu obžalovaného je prokázána simulace závažné duševní poruchy obžalovaným," říká vrchní žalobkyně.
Podobných případů podle Bradáčové zaznamenalo pražské vrchní státní zastupitelství od minulého roku hned několik. Konkrétnější ale být nechce. Potvrzuje však, že několik obviněných uspělo - znalec depresi ze stíhání potvrdil, a proces tak musel být přerušen.
Prezident Unie státních zástupců Jan Lata se s depresí ze stíhání u obviněných zatím osobně nesetkal. Jde podle něj však o další příklad toho, jak se maří práce policie a státních zástupců.
"Naprosto chápu, že je trestní řízení pro každého obviněného traumatizující, ale laicky řečeno si nedokážu představit, že by to vedlo k takové psychické poruše, která by znemožnila vedení stíhání a vedla k přerušení řízení. Něco takového by v konečném důsledku znamenalo, že nebude možné trestně stíhat nikoho," vysvětluje Lata.
Ten si dokáže představit, že u obviněného propukne například schizofrenie a stíhání se zastaví. V jiných případech však vidí pouze obstrukce.
"Nejde zatím jistě o desítky případů, pouze o jednotky, ale pokud se deprese z trestního řízení rozšíří, bude nutné se tím zabývat. Budeme pak muset svolat jednání a nějaké semináře. A přijmout třeba logický výklad práva a ustanovení, které zastavit stíhání kvůli vážné duševní poruše umožňuje," dodává žalobce Lata.
Psychiatr Radkin Honzák poukazuje na to, že psychiatrie přestala rozlišovat deprese přirozené (vrozené) a deprese způsobené nějakou životní změnou. "A vyčlenila jednu depresivní poruchu. Ta má určitá aktuální a průběhová kritéria," vysvětluje Honzák s tím, že psychiatři se musí při diagnóze spolehnout pouze na výpověď pacienta, jeho okolí nebo pozorování.
Podle něj právě kvůli spojení obou druhů deprese není jednoduché rozlišit, jak k depresi člověk přišel - zda jí začal trpět kvůli trestnímu stíhání, nebo kvůli tomu, že k ní měl vrozené předpoklady a stíhání ji jenom spustilo.
"Kdo by jásal, že ho obvinili? Když se tahle reakce překlopí až do stavu odpovídajícímu kritériím, máte diagnózu hotovou. To je to, co já psychiatrii vyčítám, ale tak jsou rozdané karty," uzavírá Honzák.
