Praha - Pražská záchranná služba ve středu informovala o vzácném případu, kdy do ženy na pražském Proseku udeřil blesk. Profesor Josef Brechler z katedry fyziky atmosféry potvrzuje, že se jedná o naprosto ojedinělý jev. K zásahům bleskem v naprosté většině případů dochází na rovných prostranstvích v přírodě.
"Problém nastává pokud se člověk v bouřce pohybuje. Mezi chodidly, které se dotýkají země, nejsou nevodivé a odizolované, vzniká krokové napětí. To může způsobit, že do člověka praští blesk bez ohledu na to, že jsou kolem nainstalované hromosvody a v blízkosti stojí podstatně vyšší budovy," vysvětlil Brechler. Pokud by se žena nepohybovala, k zásahu by podle vědce nemuselo dojít.
Profesor Jan Bednář z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že nejnebezpečnější je pro člověka po zásahu bleskem zástava srdce. "Blesk může a nemusí způsobit povrchové popáleniny. Ty jsou nepříjemné, ale nebývají smrtelné. Úder elektrickým proudem o síle desetisíců voltů a kiloampérů by byl nebezpečný, pokud by trval déle. Krátkodobé působení v řádu mili- nebo mikrosekund nezpůsobí trvalé vnitřní poškození, ale pouze šok," tvrdí Bednář.
Žena z Proseku měla štěstí, že záchranáři byli na místě velmi rychle. Podle mluvčího záchranky Fraňka se ji díky tomu podařilo oživit. "Oživování sice trvalo asi 40 minut, ale člověka délka samotné procedury příliš nediskredituje z hlediska prognózy," vysvětluje Franěk.
Mluvčí záchranky ale s profesorem Bednářem nesouhlasí v tom, že popáleniny utrpěné při zásahu bleskem nejsou tolik závažné. "Zástava srdce se dá poměrně dobře léčit. Rozsáhlé popáleniny ani v dnešní medicíně řešit neumíme," vysvětlil Franěk.
Jak závažné popáleniny žena utrpěla, není známo, mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Markéta Ehrenbergerová odmítla její stav komentovat. "Mohu pouze potvrdit, že jsme ve středu odpoledne přijali ženu po zásahu bleskem," řekla Ehrenbergerová.
