Zapomeňte na přeplněný Jadran. V těchto zemích je turistů i v létě málo

Chorvatské městečko Poreč má 16,6 tisíce stálých obyvatel. Postelí je však v obci třikrát víc. Přes třicet tisíc lůžek je totiž určených pro turisty. Ti zaplaví Poreč stejně jako stovky dalších letovisek na břehu Jaderského moře zejména o letních prázdninách. Po zbytek roku jsou většinou prázdná. Chorvatsko je extrémním případem koncentrace turismu v místě a v čase.

Pandemický útlum cestování se v Evropě stal už předloni minulostí, vysoké inflaci a zhoršené bezpečnostní situaci navzdory. Počet noclehů v EU roce 2024 poprvé v historii překonal hranici tří miliard. Ještě v roce 2009 Eurostat evidoval pouze dvě miliardy krátkodobých přenocování, ke zvětšení trhu o 50 procent tedy stačilo pouhých 15 let.

Přesilovka 27 : 1

Data z experimentálních statistik, které sledují přenocování zajištěná pomocí online platforem typu Booking a Airbnb, ukazují pokračující disproporce. Na jedné straně jsou v Evropě místa trpící stále silnějším overturismem. Podle německého portálu Holidu.de připadá v Dubrovníku na jednoho obyvatele 27 turistů. Podobně je na tom řecký Rhodos, španělská Barcelona nebo italské Benátky. Autentický život z těchto přeplněných center mizí.

Ovšem i na starém kontinentu stále najdeme státy a regiony, kam turisté zavítají jen zřídka. V Západní Makedonii, což je jediná oblast v Řecku bez moře, si lidé za celý loňský rok prostřednictvím online platforem zarezervovali pouze 81 tisíc noclehů. Pro srovnání, na Krétě lidé strávili 8,8 milionu nocí, tedy více než stonásobek.

Kdo se chce vyhnout davům, a přesto se nehodlá vzdát teplého moře, může zamířit na západní pobřeží Řecka. Relativně málo turistů je také na úplném jihu Itálie, v regionech Kalábrie a Basilicata, a také na východě u pobřeží Jaderského moře v okolí města Pescara.

Černé moře bez davů

Silné rozdíly panují i mezi jednotlivými státy. Na jedné straně žebříčku je zmíněné Chorvatsko, kde jen přes portály Booking.com, Airbnb a Expedia lidé vloni strávili téměř 42 milionů noclehů. V červenci a srpnu tak na každého Chorvata připadají tři přenocování turistů.

Na druhé straně Balkánu leží Bulharsko a Rumunsko. Třebaže mají také teplé moře, navíc s písečnými plážemi vhodnými pro děti, a k tomu navíc vysoké hory, starodávné kláštery a impozantní hrady, v obou zemích dohromady návštěvníci za celý loňský rok strávili jen 15 milionů nocí. V devatenáctimilionovém Rumunsku připadá v srpnu na tisíc obyvatel pouze 82 noclehů, 39krát méně než v Chorvatsku.

Chlad a prostor blíž domovině

Pohodu bez tlačenic lze v létě zažít také v severněji položených zemích, například na Slovensku nebo v Pobaltí. Specifickým případem je Island, kde sice absolutní počty přenocování (vloni 2,7 milionu) nejsou vzhledem k rozloze ostrova (o třetinu větší než Česko) závratné, ovšem po přepočtu na místní populaci čítající méně než 400 tisíc osob spadá mezi turisticky nejexponovanější evropské země.

Jen málokterým státům se daří rozložit nápor cestovatelů alespoň v čase. I v éře stále častějších veder totiž Evropané jezdí na dovolenou hlavně o letních prázdninách na jih k moři. Švýcarsko a Rakousko mají díky Alpám dva vrcholy sezony – vedle srpna také v únoru. Mezi v tomto ohledu šťastnější země patří díky celoroční atraktivitě Prahy také Česko. Rozdíl mezi dnem poptávky v březnu a jejím vrcholem v srpnu není ani trojnásobný.