reklama
 
 

Zápisné na vysoké školy se odkládá na neurčito

23. 2. 2013 18:30
Současná vláda jej již nestihne prosadit a opozice s tímto poplatkem nesouhlasí

Praha - Obavy některých studentů ze školného či vysokého zápisného na vysokých školách se odkládají na neurčito.

Současná vláda už žádný z těchto poplatků zavést nestihne a sociální demokracie, která ji ve vládě s největší pravděpodobností vystřídá, oba nadále odmítá.

"Je velmi nepravděpodobné, že by k zavedení školného došlo do konce volebního období," uvedla mluvčí ministerstva školství Bohumila Potočná.

A podobně vidí i situaci kolem zápisného.

"V tuto chvíli je z časových důvodů jen velmi obtížně představitelné, že by bylo možné stihnout zavést zápisné od příštího akademického roku 2013/2014 i proto, že studenti musejí znát podmínky, za nichž studují, s dostatečným předstihem," konstatuje Potočná.

Zároveň dodává, že pokud se v květnu podaří předložit do vlády hotovou koncepci změn v oblasti terciárního vzdělávání (jejíž paragrafovanou podobu ministerstvo původně slibovalo již ke konci ledna), může následně začít diskuse o tom, jak by měly být poplatky na vysokých školách upraveny.

Podívejte se: Týden neklidu na vysokých školách očima studentů

Důrazné "ne" od opozice

Že by ale tato diskuse přinesla výsledky v podobě zavedení některého ze zmíněných poplatků, však sociální demokracie důsledně odmítá.

"ČSSD zásadně odmítá zavedení školného či zápisného na veřejných vysokých školách a ani ho sama nebude zavádět," tvrdí stínový ministr školství Marcel Chládek.

"V žádném případě nepočítáme s jakoukoliv formou školného," potvrzuje jeho slova také členka sněmovního školského výboru Vlasta Bohdalová.

Mimořádný profesor

Zdá se tak, že tvrzení "diskusi o finanční spoluúčasti studentů se však nelze vyhnout", které zaznívá z ministerstva, nejspíš naplnění nedojde a otázka (spolu)financování vysokého školství proto bude zřejmě muset nabrat jiné podoby.

Ta by měla být už do určité míry daná chystanou reformou terciárního vzdělávání. Ta kromě jiného počítá například s diverzifikací škol na ty, které budou profesně zaměřené, všeobecně-akademické a výzkumně zaměřené, nebo se zavedením funkčních míst profesorů.

Tyto takzvané "mimořádné profesury" budou přitom zavedeny při zachování současného systému docentur a profesur a jejich držení bude vázáno na jednu danou školu a pouze na dobu spolupráce mezi ní a "mimořádným profesorem".

Podaří se vysokým školám přežít a zachovat současnou kvalitu výuky navzdory tomu, že zřejmě v následujících letech nedojde k zavedení školného či zápisného, od nichž si některé z nich slibovaly "zalepení" nejhorších děr ve svých rozpočtech? Nebo jde o krok správným směrem, který udrží vysoké školství otevřené všem, kteří budou mít dostatek schopností na nich studovat? Diskutujte na mé facebookové stránce!

autor: Jakub Novák | 23. 2. 2013 18:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama