Zatímco čeští prvňáci již vědí, na jakou školu v září nastoupí, ty ukrajinské zápisy do prvních tříd teprve čekají. Začaly ve středu 1. června a budou probíhat až do poloviny července. Stát chce díky tomu získat přehled, kolik dětí má zájem začít od září chodit do prvních tříd. V mnohých školách především ve velkých městech však budoucí prvňáci nepochodí. Už nyní je jasné, že tam pro ně nemají volné místo.
Například v Praze 10 neuspěje ani jedno dítě, které uteklo před válkou na Ukrajině. "Již v tuto chvíli víme, že jsme kapacity prvních tříd naplnili českými dětmi. Sice probíhají zápisy pro první třídu a mateřskou školu, ale nemáme ani jedno volné místo ani pro ně, ani v jakémkoliv jiném ročníku," říká starostka Prahy 10 a senátorka Renata Chmelová (Vlasta).
Ani jinde v Praze není pro malé Ukrajince místo. Školy, které kapacitu měly, přijaly uprchlické děti už na jaře. Nyní jsou většinou plné nebo jim zbývá posledních pár míst. "Kapacita je téměř naplněna. Budeme přijímat dvě děti do prvního ročníku, ostatní ročníky jsou již od března doplněny ukrajinskými uprchlíky," popisuje ředitelka Základní a mateřské školy Jaroslava Seiferta v Praze 3 Marie Suchá.
Podobné jsou zkušenosti i dalších oslovených ředitelů pražských škol. Podle dat ministerstva vnitra, která však nejsou kvůli případnému stěhování uprchlíků přesná, je v Praze až 16 tisíc dětí ve věku povinné školní docházky. Ke 112 tisícům žáků pražských základních škol by tak mělo přibýt zhruba dalších 14 procent navíc.
"V Praze by z toho mohlo být v září mrzení, protože spousta dětí z Ukrajiny ve škole místo nenajde. Je to krutá realita, ale je to tak. Ukazuje se, že se řešily především ubytovací kapacity a nikdo se nezabýval tím, jestli jsou například místa ve školách," přiznává starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).
Jeho slova potvrzuje ředitel Základní školy Antonína Čermáka v Praze 6 Petr Karvánek, který na jaře přijal padesát ukrajinských dětí a pro další již nemá místo. Situaci v Praze 6 označuje za kritickou. "Mám obavu, že budeme v rámci celé městské části integrovat jenom jednotky dětí do škol. Naše kapacity jsou nedostatečné a my to neumíme vyřešit," upozorňuje.
Míst je dost, ale ne ve velkých městech
Potíže však nemá jenom Praha. Podle analytika sociologické společnosti PAQ Research Štěpána Kmenta je nedostatek míst také v Brně, Plzni nebo některých částech Středočeského kraje. "Kapacity v Česku sice v absolutních číslech dostačují, ale regionálně je to velmi nerovné a problém vidíme především ve velkých městech," vysvětluje Kment.
Podle ředitele odboru základního vzdělávání a mládeže ministerstva školství Michala Černého je nyní v Česku zhruba 70 tisíc dětí z Ukrajiny ve věku základní školy. A také dalších pár tisíc dětí, které se teprve chystají do první třídy. Podle šetření České školní inspekce již třetina dětí na jaře do školy nastoupila.
"Bavíme se tedy zhruba o padesáti tisících dětech, které bude potřeba přijmout na základní školy. Na školách přitom máme rezervu více než sto tisíc míst. Takže pokud se děti dokážou rozdělit podle volných míst, školy je s velkou rezervou a bez problémů pojmou," popisuje Černý.
Ideálním řešením by tak podle něj bylo, kdyby stát přestěhoval ukrajinské rodiny do regionů, kde místa ve školách jsou, a zároveň aby se navýšily stávající kapacity tam, kde je to možné.
Stavba buněk i svoz autobusem
Stát nyní zvažuje, jak to udělat. Jednou z variant je, že by se děti, a to třeba už předškolní, mohly vzdělávat v modulárních jednotkách. Zatím však není jasné, z čeho by se jejich stavba platila. Přesto už například Praha 15 předložila záměr na výstavbu dvou objektů pro mateřské školy. Třídy pro 112 dětí budou smíšené. Pokud v budoucnu ukrajinských dětí ubude, moduly městská část využije jako venkovní třídy a družinu.
Dalším možným řešením je takzvaný busing, tedy svážení dětí autobusem do škol s volnými místy. "Pokud nám ministerstvo dá peníze na dopravu a na nějaký doprovod dětí, tak si umím představit, že budeme organizovat převozy dětí do škol ve Středočeském kraji," uvažuje starostka Chmelová. Školy v blízkém okolí Prahy jsou však často také přeplněné.
Ministerstvo školství nyní pracuje na zákoně zvaném lex Ukrajina 2, ve kterém by podmínky měly být stanoveny. "Vyhodnocení možných variant bude záviset na počtu uprchlíků, kteří zde budou chtít od nového školního roku zůstat. To bude záviset na vývoji v nadcházejících týdnech," říká mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Resort chce podle ředitele odboru základního vzdělávání Černého zároveň umožnit, aby od září vznikaly samostatné ukrajinské třídy. Ty nyní na školách fungují, koncem června ale měly skončit a ukrajinské děti se měly začlenit do českých tříd. "Pořád jednoznačně upřednostňujeme integraci žáků do běžných tříd. Je to nouzové řešení, které dočasně povolíme tam, kde situaci nepůjde řešit jinak," vysvětluje.
Inspektor: Samostatné třídy přináší problémy
Vznik tříd, ve kterých se vzdělávají pouze ukrajinské děti, však kritizují někteří odborníci. "Každá segregovaná skupina po určité době přináší daleko více problémů než pozitiv. Proto je také od začátku důraz na to, že se skupiny ukrajinských dětí budou vytvářet jen po dobu adaptačního období do konce školního roku a že od nového školního roku už budou integrovány. Tomu je ale potřeba vyjít vstříc distribucí kapacit," upozorňuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Se zřizováním ukrajinských tříd nesouhlasí ani starostka Chmelová. "Ukrajinské třídy v českých školách jsou úplně k ničemu, protože na tyto třídy nemáme místa. Vždy bude nutné zajistit prostor pro výuku a učitele," podotýká.
Analytik Kment však upozorňuje, že je lepší, aby se děti vzdělávaly v ukrajinských skupinách, než kdyby se neměly kam dostat a úplně by vypadly ze vzdělávacího procesu.
