Zaorálek se musí omluvit Rittigovi. Ne však za "lupiče"

ČTK ČTK
Aktualizováno 17. 3. 2014 16:18
Ministr se má lobbistovi omluvit za to, že ho spojil se zlatem zabaveným v kauze Nagyová.
Ivo Rittig
Ivo Rittig | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se má osobním dopisem omluvit lobbistovi Ivo Rittigovi za to, že jej spojil se zlatem a penězi nalezenými při policejní razii.

Za to, že ho na půdě Sněmovny nazval "lupičem", se ale omlouvat nemusí. Rittig od Zaorálka také nedostane požadované odškodné ve výši 100 tisíc korun, rozhodl pražský městský soud. Rozsudek není pravomocný.

"Vzhledem k minulosti žalobce (Rittiga) i některým jeho současným kauzám má soud v kontextu judikatury Evropského soudu pro lidská práva za to, že žalovaný (Zaorálek) realizoval své právo na svobodu projevu," odůvodnila soudkyně Veronika Křesťanová, proč tři ze čtyř lobbistových požadavků zamítla.

Vzhledem k tomu, že Zaorálek tak byl ve sporu úspěšnější, mu má Rittig navíc zaplatit část nákladů řízení ve výši 18 tisíc korun.

Zaorálek Rittiga loni v červnu na schůzi Sněmovny spojil s miliony a zlatem, které zabavila policie při razii na Úřadu vlády a dalších místech v souvislosti s kauzami tehdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nagyové (dnes Nečasové).

Mimo jiné prohlásil, že "v této zemi si prostě všichni lidé šuškají, že pánové Rittig, (Roman) Janoušek a další jsou lupiči". Kritizoval to, že tito "lidé, kteří mají pověst jako Al Capone, komunikovali s Úřadem vlády".

Při prohlídkách bytů a nebytových prostor, které se uskutečnily i u Rittiga a Janouška, policisté zajistili 150 milionů korun a desítky kilogramů zlata. Z protokolů čtených u soudu nicméně vyplynulo, že u samotného Rittiga žádnou hotovost ani drahé kovy nenašli. Proto také soudkyně Křesťanová označila tuto část Zaorálkových výroků za nepravdivou.

Rittig ani Zaorálek si pondělní rozsudek nepřišli vyslechnout osobně. Jejich právní zástupci se před novináři oba označili za vítěze sporu. O tom, jestli budou na přání klientů podávat odvolání, nechtěli předem spekulovat.

Zaorálkův právník Petr Topinka odhadl, že politik se spíše odvolá, protože již dříve avizoval, že Rittigovi se rozhodně omlouvat nehodlá. V takovém případě by se lobbistovou žalobou musel zabývat ještě pražský vrchní soud.

Rittigův právník Vladislav Jirka okomentoval výsledek sporu jako úspěšný z toho hlediska, že soud vyhodnotil žalobu jako oprávněnou. Přiznání či odmítnutí finanční satisfakce nepokládá za podstatné.

Topinka u soudu prohlásil, že Rittig se podáním této žaloby na ochranu osobnosti pravděpodobně ve skutečnosti snažil dostat k některým informacím, které nyní může použít v rámci svého trestního stíhání. Jirka to odmítl. "Neumím si představit, k jakým informacím by se měl takto dostat. V tom spise v podstatě není nic, co by bylo takto použitelného," řekl.

Rittigovo jméno se objevilo v linii policejního prověřování, která sleduje napojení podnikatelských struktur na pražskou politiku a magistrátní finance. Rittiga, Janouška, kontroverzního komunálního politika Tomáše Hrdličku a také někdejšího magistrátního úředníka Jiřího Tomana policie podezírá z ovlivňování veřejných zakázek, praní špinavých peněz a účasti na organizovaném zločinu.

Nedávno byl Rittig obviněn v kauze dodávky jízdenek pro pražský dopravní podnik a společně s Nagyovou také v kauze údajného úniku informací z Bezpečnostní informační služby. Stíhán je na svobodě.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy