Zaorálek se sešel s ruským velvyslancem, zkritizoval seznam

ČTK ČTK
Aktualizováno 1. 6. 2015 18:34
Sergej Kiseljov vysvětloval sankční seznam Moskvy, na němž jsou i čtyři čeští politici, a dokument o invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v roce 1968, který podle odborníků zkresluje historii.
Lubomír Zaorálek.
Lubomír Zaorálek. | Foto: DVTV

Praha - Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ruskému velvyslanci v ČR Sergeji Kiseljovovi řekl, že je velmi znepokojen ruským sankčním seznamem osob z EU, které nesmějí vstoupit do země, i ruským dokumentem o invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československa, který má za hrubě zkreslený. 

Zařazení čtyř českých politiků na seznam Česko podle něj pokládá za neodůvodněné. Odmítá takové zacházení s českými občany.

"Stejně jako nemůžeme připustit, aby se překrucovala historie druhé světové války, nemůžeme ani dovolit, aby se takto hrubě nerespektovala pravda o událostech roku 1968 v Československu," dodal ministr k dokumentárnímu filmu.

"Neexistuje cesta ven ze vztahů, které dneska jsou mezi Evropou a Ruskem, pokud bude pokračovat to, že se takto neustále lživě a nepravdivě bude zacházet s událostmi," prohlásil Zaorálek. Podle něho dokument odráží i současné obtížné česko-ruské vztahy.

Velvyslanec se podle ministra snažil význam snímku bagatelizovat a zdůraznil, že stále platí dřívější vyjádření sovětského prezidenta Michaila Gorbačova i jeho ruských nástupců, kteří se přihlásili k ruské morální odpovědnosti za invazi do Československa v roce 1968.

Schwarzenberg nebo Štětina

Na seznam 89 evropských politiků a diplomatů, kteří mají zakázaný vstup do Ruska, Moskva zařadila i bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, poslance Marka Ženíška (oba TOP 09), europoslance Jaromíra Štětinu a bývalého eurokomisaře Štefana Füleho. Všichni se v minulosti kriticky vyjadřovali na adresu Ruska.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil sankční seznam za odpověď na protiruské sankce EU zavedené kvůli postupu Ruska na Ukrajině. Tuto souvislost připustila i Moskva.

Premiér vyjádřil přesvědčení, že by Rusko mělo svůj postup vysvětlit.

"Ten krok byl pro nás do značné míry překvapivý, neodpovídá to běžné diplomatické praxi. U těch konkrétních lidí pro to není žádná opora z pohledu mezinárodního práva, takže myslím si, že je zcela namístě, aby velvyslanec Ruska v České republice vysvětlil postup ruské vlády," řekl novinářům.

Prezident: Seznamy jsou nesmyslné

Podle prezidenta Miloše Zemana jsou seznamy nežádoucích osob, které zamezují konkrétním jedincům vstup do země, nesmyslné. Lidé spolu mají komunikovat a ne se ignorovat, řekl Zeman v pondělí ve Veselí nad Lužnicí na Táborsku, když reagoval na to, že Rusko vydalo seznam nežádoucích osob z EU. Mezi nimi figurují i čtyři čeští politici.

"Jestliže spolu lidé nediskutují a jestliže neargumentují, tak mezi sebe staví novou čínskou zeď a železnou oponu. Nedostatek komunikace pak může vést pouze k ještě většímu vyostření konfliktu," uvedl Zeman.

"Takový black list vydaly také Spojené státy americké a Evropská unie vůči lidem z ruské federace. Rusko nyní odpovědělo obdobným seznamem," řekl Zeman na dnešním setkání s obyvateli ve Veselí nad Lužnicí.

Premiér: V roce 1968 šlo jednoznačně o okupaci

Dokumentární film o "odtajněných stránkách" dějin Varšavské smlouvy vysílala ruská státní televize Rossija 1 v květnu. Podle jeho tvůrců byl pakt obranným spojenectvím bránícím sovětské spojence před "agresivní" Severoatlantickou aliancí.

V tomto duchu televize obhajovala i invazi do Československa v srpnu 1968, která podle stanice představovala "skutečně vážnou zkoušku sjednocených ozbrojených sil Varšavské smlouvy". Do ČSSR se podle ní chystalo vtrhnout NATO a tehdejší opozici líčí jako esesáky, fašisty a kolaboranty.

"Velmi bychom si nepřáli, aby ruská vláda nebo ruská média zkreslovala to, k čemu došlo v srpnu 68. To byla jednoznačně okupace, odehrálo se to proti vůli tehdejší československé vlády, proti vůli našich občanů," poznamenal k filmu ministerský předseda.

Historici: návrat k propagandě

Historici tento dokument označili za návrat k propagandistickým metodám Sovětského svazu.

Odsoudil ho i europoslanec a zahraničněpolitický mluvčí hnutí ANO Pavel Telička. Film podle něj "hrubým a propagandistickým způsobem zkresluje tehdejší skutečné události a manipuluje s důvody vpádu vojsk do naší země".

"Společně s neodůvodněným zařazením některých českých a evropských politiků na tzv. černou listinu jde o další důkaz chřadnutí ruské demokracie a nástupu brežněvovského myšlení a chování," soudí Telička.

Snímek už odsoudilo slovenské ministerstvo zahraničí.

"Odvysílání tohoto dokumentu, který se snaží přepisovat dějiny a falšovat historické pravdy o takové stinné kapitole naší historie, poškozuje deklarované tradičně dobré slovensko-ruské vztahy. (...) Trváme na respektování pravdy i o událostech z roku 1968, které znamenaly pro Československo a jeho občany velkou a dlouhotrvající tragédii," uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Od ruské vlády Bratislava očekává kroky k zamezení zkreslování tragické části historie slovensko-ruských vztahů.

Moskva vyjádřila hluboké zklamání z reakce Evropské unie na sankční seznam, který oficiálně nezveřejnila, ale neoficiálně jej poskytla unijním diplomatům. Ti o něj prý sami žádali v zájmu předejít nepříjemnostem, aby se evropští politici o zákazu vstupu do země nedozvídali až na letišti v Rusku.

 

Právě se děje

před 34 minutami

U Jasenné na Zlínsku se stala smrtelná autonehoda, silnice je uzavřená

U Jasenné na Zlínsku se v neděli ráno stala smrtelná dopravní nehoda. Silnice mezi obcemi Jasenná a Liptál na Vsetínsku je uzavřená, policisté v obou obcích odklánějí dopravu, sdělila zlínská policejní mluvčí Monika Kozumplíková. Nehoda se stala na hlavním tahu ze Zlína na Vsetín.

"Řidič osobního vozidla při jízdě od Vsetína do Vizovic čelně narazil do stromu a s vozidlem skončil na střeše. Vozidlo začalo po havárii hořet. Veškeré okolnosti této tragické dopravní nehody na místě prověřují dopravní policisté ve spolupráci s kriminalisty," uvedla Kozumplíková. Silnice by podle ní měla zřejmě být uzavřená celé dopoledne.

před 1 hodinou

Smlouvu o zákazu jaderných zbraní podepsalo potřebných padesát zemí

Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (TPNW) už podepsalo 50 zemí. Poté, se k ní v sobotu připojil Honduras, tak dokument může za 90 dní, tedy 22. ledna, vstoupit v platnost, oznámila v noci na neděli OSN. Jaderné mocnosti však dokument odmítají, upozorňuje agentura AP.

Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že vstoupením smlouvy v platnost vyvrcholí světové hnutí, které upozorňuje na "katastrofální důsledky jakéhokoli používání jaderných zbraní proti lidem" a že dokument je "holdem přeživším jaderných výbuchů a zkoušek, z nichž mnozí se o tuto smlouvu zasazovali".

Zdroj: ČTK
Další zprávy