


Zaměstnanci České televize (ČT) chystají kvůli návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií výstražnou stávku. Uskuteční se 22. června. Napsal to dnes Deník N. Do stávky se může zapojit kdokoliv z televize. Vedení ČT nebude protestu bránit, napsal zaměstnancům podle serveru zástupce ředitele Milan Fridrich. Předseda televizních odborů Jan Křemen pouze řekl, že stále probíhají jednání.

Zatím není jasné, jakou formu bude stávka mít. Zástupci iniciativy pracovníků Veřejnoprávně a televizních odborů o tom dnes jednali s vedením ČT. "Pokud se budou chtít vaši kolegové k ní připojit, oslovte je a ať tak klidně učiní. Nikdo jim nebude bránit," napsal podle Deníku N Fridrich v e-mailu zaměstnancům. Ti, kteří se budou chtít připojit, se pouze musí nahlásit stávkovému výboru.
Minulou středu přišly stovky zaměstnanců ČT v černém oblečení před hlavní budovu na Kavčích horách vyjádřit protest proti změnám, které chce prosadit vládní koalice. Mnozí moderátoři či redaktoři také v černém oblečení vysílali. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně, odbory a pracovníci ČT a Českého rozhlasu (ČRo) už dříve kvůli chystaným změnám vyhlásili časově neomezenou stávkovou pohotovost.
Vládní koalice se předminulý týden dohodla, že místo návrhu zákona o veřejnoprávních médiích, k němuž se sešlo přes 400 připomínek, předloží ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jiný návrh, který pouze nahradí zákon o poplatcích novým zákonem převádějícím financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Zákony o ČT a ČRo zůstanou v současné podobě. O návrhu by měli v úterý jednat ředitel ČT Hynek Chudárek a ředitel ČRo René Zavoral s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Vláda by ho měla projednat 15. června.
Vedení veřejnoprávní televize i rozhlasu změnu financování ze současného systému poplatků nadále odmítají. Nelíbí se jim také možné snížení částky, kterou by z rozpočtu měli dostat.
Vedle Klempířova návrhu vznikl návrh poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem (ANO), který osvobozuje od placení poplatků některé skupiny, například samostatně žijící seniory nad 75 let a jejich domácnosti nebo firmy do 50 zaměstnanců. Ten by měl podle záměru předkladatelů začít platit ještě letos.
Česká televize letos z poplatků, které jsou základem jejího hospodaření, inkasuje 6,73 miliardy korun. Zhruba miliardu ročně televize získává z další činnosti. Rozpočet rozhlasu pro letošní rok počítá s celkovými výnosy 2,74 miliardy korun; také jejich základem jsou koncesionářské poplatky.
Původní Klempířův návrh počítal s tím, že ČT získá z rozpočtu prostředky na úrovni roku 2024, tedy před loňským zvýšením poplatků ze 45 na 55 Kč u rozhlasu a ze 135 na 150 u televize. To by znamenalo pro ČT snížení příjmu o jednu miliardu a pro rozhlas pokles o 400 milionů Kč. Konečnou výši peněz z rozpočtu v novém návrhu ale ministerstvo zatím neoznámilo.



Novým ministrem financí ve vládě britského premiéra Andyho Burnhama se stal John Healey, bývalý ministr obrany, který ze své pozice v červnu odstoupil. Šéfem britské diplomacie se stal bývalý předseda Labouristické strany Ed Miliband, který na této pozici nahradil Yvette Cooperovou. Ta nyní stane v čele resortu zdravotnictví.



Oblastní organizace ODS Praha 1 nepředloží kandidátní listinu pro podzimní komunální volby. Chce tím vyhovět požadavku vedení strany, aby na kandidátce nebyl bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Členové ODS Praha 1 dostali povolení kandidovat za jiné subjekty. Rozhodla o tom v pondělí oblastní rada. ČTK to sdělil Dvořák, který je předsedou rady.



Předběžné opatření amerického soudu na 14 dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Přinejmenším od ruské anexe Krymu si Ukrajinci mohli být jistí podporou Polska. Přestože obě země spojuje i bolestná historie, tváří v tvář ruské agresi Poláci svého souseda dlouhé roky podporovali. To se ale mění. V polské veřejnosti poprvé převažují odpůrci přijímání ukrajinských uprchlíků a vztahy mezi Varšavou a Kyjevem procházejí největším ochlazením od začátku ruské invaze.