Je červenec 2025 a v sídlištním bytě se právě uklízí po oslavě. PET lahve od limonád i plechovky od piva by ještě před měsícem domácí sešlápli a vyhodili do žlutého kontejneru a šedé popelnice na kovové obaly. Teď je vezmou do obchodu, ke stejnému automatu, kde vrací sklo. Za čtyři petky a stejný počet plechovek dostanou lístek v hodnotě 40 korun, automat jim vrací částku, kterou při nákupu zaplatili jako zálohu. Tedy pět korun za kus.
Podle kódů na obalech automat rozezná, o jaký materiál jde, a pošle ho do lisu, který nahradí sešlapávání. Zmačkané lahve pak odjedou do třídicího a recyklačního centra, kde se z nich vyrobí recyklát a následně další PET lahev. Do žlutého kontejneru pořadatelé oslavy vyhodí jen kelímky od jogurtu a lahve od mléka a oleje.
Foto: Vracení plastových lahví krok za krokem
Právě tak by měl podle vládních plánů fungovat systém, který nahradí dnešní recyklaci lahví a plechovek. Česko se připojí k zálohování, které využívá už 13 zemí Evropské unie, například Německo, Slovensko nebo Chorvatsko. "Jsem rád, že konečně neřešíme, jestli zálohovat, ale jak zálohovat," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL.
Recyklovat 90 procent PET lahví
Novinka má pomoci v několika ohledech. V prvé řadě splnit závazky k Evropské unii. Členské státy se dohodly na zálohový systém přejít, pokud do roku 2026 nebudou schopné vytřídit 90 procent nápojových obalů. Česko nyní zvládá asi 80 procent, zálohování by podle Hladíka mělo limit naplnit do roku 2029. "Zkušenosti ze Slovenska navíc ukazují, že po zavedení záloh výrazně ubylo pohozených lahví v přírodě," upozornil ministr na další efekt.
V současné době jsou PET lahve nejcennější součástí plastového odpadu. Monopol na sběr do žlutých kontejnerů má podnik Eko-Kom, plasty z nich svážejí a třídí odpadové firmy. Materiál získaný z lahví se pak dále prodává. Kromě nápojářů o něj mají zájem především firmy dodávající plastové díly pro automobilový průmysl, žádaný je také pro výplně bund či spacáků. Pokud se lahve budou vracet v obchodech, půjdou k výrobcům nápojů rovnou.
Přestože Eko-Kom z recyklačního řetězce PET lahví vypadne, podle mluvčí Lucie Müllerové by to fungování firmy nemělo ohrozit. "Systém třídění odpadu a jeho financování je po dvou dekádách rozvoje natolik robustní, že přes místní přechodné problémy bude spolehlivě fungovat dál. Logistika i rozmístění sběrných nádob reagovaly na změny ve složení odpadu i v minulosti," uvedla.
Od února si vracení zálohovaných plastových lahví mohou lidé vyzkoušet v některých prodejnách Lidl a Kaufland. Zatím však nedostanou zpátky peníze, ale poukaz na nákup dalších nápojů v daném řetězci.
Strojů, které odběr zálohovaných PET lahví zajistí, by mělo být v Česku zhruba 11 tisíc. Povinně je budou muset mít všechny prodejny nad 50 metrů čtverečních včetně čerpacích stanic. "Každý, kdo se zapojí, dostane manipulační poplatek, drobnou odměnu za vynaložené náklady," připomněl ministr Hladík.
Systém bude mít na starosti nově vytvořená instituce zvaná operátor, kterou pod dohledem ministerstva životního prostředí vytvoří dovozci, výrobci a prodejci plastových obalů. Náklady na zavedení zálohovacího systému by měli pokrýt výrobci, kteří dnes posílají poplatky Eko-Komu. Provoz pomohou zajišťovat peníze z nevybraných záloh. Výše zálohy, kterou zákazníci zaplatí za každou lahev, zatím není jasná. Ministerstvo nejčastěji uvádí pět korun.
Pokud operátor splní cíl sběru pro daný rok, peníze z nevybraných záloh se rozdělí. Patnáct procent dostanou obce, 85 procent operátor. Pokud cíl naopak nesplní, peníze půjdou do Státního fondu životního prostředí, uvádí ministerstvo.
Na odpadové a oběhové hospodářství má připravené peníze i stát. Přes sedm miliard korun z evropských fondů na to vyčlenil v dotačním programu Životní prostředí, který spravuje ministerstvo životního prostředí.
Zástupci obcí jsou proti
Aby bylo možné se zálohováním plošně začít, bude nutné změnit zákon. Ministerstvo životního prostředí příslušný návrh chystá, do sněmovny ho chce poslat ještě letos. Po schválení bude podle Hladíka trvat příprava systému zhruba rok, nejdříve by tedy mohl fungovat v polovině roku 2025.
Velké obchodní řetězce a nápojářské firmy změnu podporují, proti jsou zástupci jiných odvětví. Podle ředitele České asociace odpadového hospodářství Petra Havelky je nynější systém účinný a změny zkomplikují život lidem i obcím.
"Třídění odpadu je v Česku na vysoké úrovni, lidé vytřídí zhruba osm z deseti PET lahví. Ty jsou zároveň jednou z mála složek plastového odpadu, které lze zpeněžit," připomněl místopředseda Sdružení místních samospráv Oldřich Vávra. "Vyjmutí ze systému bude mít ekonomický dopad na obce, které budou muset nadále sběr a svoz odpadu zajišťovat," řekl.
Ministr Hladík ale tvrdí, že obce budou naopak v plusu. "Budou moci získat peníze přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa a jednak budou příjemci části peněz z nevyzvednutých záloh," dodal David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí ministerstva.
