Žalobkyně: Kauza Opencard je uzavřená, nezanedbali jsme nic

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
12. 6. 2014 15:25
Sněmovní vyšetřovací komise pro kauzu Opencard ve čtvrtek vyslýchala Jiřího Chytila a státní zástupkyni Dagmar Máchovou. Ta je přesvědčena, že policie i její úřad pracovaly tak, jak měly.
Foto: René Volfík

Praha – Až nečekaně napjatá atmosféra vládla na čtvrtečním jednání vyšetřovací komise pro Opencard. Poslanci si totiž k výslechu předvolali Dagmar Máchovou, státní zástupkyni, která uspěla u soudu s žalobou na pět bývalých úředníků pražského magistrátu. Právě ty totiž označila za hlavní viníky problematického projektu.

Na jednání ale přiznala, že k soudu doputovali pouze lidé, na které se podařilo shromáždit dostatek důkazů. "Nejsem tu, abych mohla zkoumat politickou odpovědnost," poznamenala na výtku jednoho z poslanců, že mezi obviněnými chybělo například jméno někdejšího primátora Pavla Béma i dalších politiků. Podle jejího názoru bylo vyšetřování dotaženo do úspěšného konce.

A to i přes to, že soudce Alexander Sotolář v únoru při čtení rozsudku poukázal na fakt, že hlavní díl odpovědnosti podle něj nese právě politická reprezentace.

Důkazy jsme získali jen na úředníky

Členové komise se Máchové většinu času doptávali na to, zda věděla o tom, že to byl jeden z dnes už odsouzených úředníků, Jiří Chytil, kdo policii upozornil na nekalosti v projektu a přinesl jí řadu důkazů. Máchová si ovšem stála na svém, že o Chytilově roli se dozvěděla až později.

"Pokud je někdo policejní informátor, tak to vůbec nemusím vědět," argumentovala. "Až dodatečně jsem se na to ptala policejního orgánu a ten konstatoval, že tam Chytil chodil, nosil nějaké materiály, ale že byl na úrovni informátora. Nikdy jsme ale v daném případě neplánovali institut utajeného svědka. Z protokolů je zřejmé, že o to ani nikdy nepožádal," hájila se.

Tentokrát poměrně ostré dotazy poslanců jí očividně nebyly příliš příjemné. "Nadále trvám na tom, že pan Chytil v průběhu trestního řízení nespolupracoval. K tomuto závěru dospěl i soud. Je s podivem, že se tady zastáváte lidí, kteří byli obviněni, obžalováni, odsouzeni. A výsledek je jen ten, že já tady stojím před vyšetřovací komisí. To je paradox," přešla Máchová v jednu chvíli do protiútoku s odkazem právě na Chytila.

U předsedy komise Bronislava Schwarze (ANO), podle něhož v průběhu vyšetřování neproběhlo všechno tak, jak mělo. Ještě dál šel Ivan Gabal (KDU-ČSL). "Já jsem pochopil, že vy nemáte zájem vyšetřovat korupci v této zemi," prohlásil. Podivoval se například nad tím, že ačkoliv forenzní audit poukázal na účelové rozdělování zakázek na řadu menších, státní zastupitelství k podobnému závěru nedošlo.

Tvrzení auditorů, že se jednalo o podvod, Máchová odmítla. "Koho na koho?" zeptala se.

Zadávací dokumentace byla šita na míru Haguessu

Ještě před Máchovou před komisí vypovídal právě bývalý pracovník odboru IT Jiří Chytil. Ten se poté, co tehdejší zastupitelka Jana Ryšlinková v roce 2009 po přečtení auditu podala trestní oznámení, přihlásil a protikorupční policii začal předávat dokumenty a další důležité materiály.

V rozporu s následnou výpovědí státní zástupkyně poslancům řekl, že policie mu status utajeného svědka slíbila. "Vyšetřovatel mi za přítomnosti dvou svědků slíbil, že budu mít status utajeného svědka. Jsem právní laik a nevěděl jsem další souvislosti se statutem svědka. Prostě jsem uvěřil," prohlásil.

Kromě dokumentů protikorupční policii dal i nákres, v jakých počítačích mají potřebné informace hledat. Prohlídka se však neuskutečnila hned, ale s určitým zpožděním. Podle Chytila mohlo jít až o měsíc, podle Generální inspekce bezpečnostních sborů to byly čtyři dny.

Co se týče samotné zakázky na „karty Pražana“, zadávací dokumentaci pro pilotní provoz si podle Chytila vyzvedlo 32 společností. Nabídka však přišla pouze jedna, a to od firmy Haguess. "Zadávací dokumentace byla zřejmě vytvořena pro firmu Haguess. Pro ostatní společnosti to nemělo valný smysl," domnívá se Chytil.

Sám byl sice žalobou prezentován jako vedoucí projektu, skutečnost byla podle Chytila jiná. Opravdovým šéfem byl Petr Stránský, jeden z představitelů firmy Haguess, která zakázku získala. "Z výpisů mailové komunikace, které jsem se účastnil v kopii, mezi ředitelem odboru Seyčkem a panem Stránským to jasně vyplývalo," popisoval bývalý úředník.

Poslanci už při minulém jednání, kde vypovídal dlouholetý ředitel magistrátu Martin Trnka, nevyloučili, že by mohli iniciovat podání trestního oznámení.

"Jestliže dnes vypovídal jeden z bývalých nejvyšších úředníků magistrátu, který by měl úřad řídit, tak si myslím, že tento pán vůbec neměl přehled, co se tam děje. Anebo naopak – měl přehled a byl rád, že se to tak děje," prohlásil předseda komise Schwarz. Trnka si totiž na řadu věcí nepamatoval nebo říkal, že o nich ani ze své funkce nevěděl.

 

Právě se děje

Další zprávy