Praha - Žalobci podali odvolání proti osvobozujícímu rozsudku v kauze bývalé šéfky kabinetu premiéra Jany Nečasové, dříve Nagyové, a údajného zneužití vojenské tajné služby.
Namítají, že se soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová nevypořádala s řadou důkazů. Odvolání Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které případ dozoruje, bude řešit Městský soud v Praze. Řekl to olomoucký žalobce Pavel Komár.
Odvolání má podle něj 30 stran a zamířilo do datové schránky soudu. Komárův kolega z ostravské pobočky zastupitelství Rostislav Bajger řekl, že v odvolání podrobně rozebírá jednotlivé důkazy. Soudkyně se podle něj s řadou z nich nevypořádala.
Bajger zmínil hlavně odposlechy a listinné důkazy. "Mají jednoznačně konspirační charakter," řekl o záznamech hovorů žalobce.
Hrozil jim pětiletý trest
Králová zprostila obžaloby koncem května Nečasovou a tři bývalé vojenské důstojníky - dva někdejší šéfy Vojenského zpravodajství (VZ) Ondreje Páleníka a Milana Kovandu a někdejšího ředitele analytického útvaru rozvědky, zpravodajce Jana Pohůnka.
Čtveřici hrozil za zneužití pravomoci pětiletý trest vězení. Podle obžaloby nechala na podzim roku 2012 Nagyová sledovat manželku tehdejšího premiéra a svého partnera Petra Nečase Radku, aby na ni sehnala kompromitující materiály.
Kauza vedla k pádu vlády, Nečas se později s Radkou rozvedl a vzal si Nagyovou.
K rozsudku přispěla výpověď Nečase
Soudkyně ale tvrzení vyšetřovatelů odmítla, podle jejího rozsudku se trestný čin nestal. Z odůvodnění verdiktu, na kterém Králová pracovala čtvrt roku a nedávno o něm informoval deník Právo, vyplývá, že důležitá byla mimo jiné svědecká výpověď Nečase.
Expremiér vypovídal kvůli utajovaným informacím za zavřenými dveřmi, soudkyně v odůvodnění poprvé uvedla, že Nečas soudu potvrdil své tehdejší obavy o rodinu. Obrátil se prý na důstojníky, aby situaci prověřili, a Nagyová prý byla coby vysoce postavená úřednice prostředníkem v komunikaci.
Králové osvobozující verdikt vyvolal diskuze a někteří politici postup žalobců kritizovali. Soudkyně v kauze rozhodovala již před rokem, kdy Nečasové uložila trestním příkazem roční podmíněný trest, Pohůnkovo stíhání zastavil a případ Kovandy a Páleníka předal ministerstvu obrany, aby ho řešilo jako kázeňské provinění.
Rozhodnutí ale přezkoumal odvolací městský soud, který soudkyni Králové případ vrátil, a musela věc projednat ve veřejném hlavním líčení.
Údajné zneužití vojenské rozvědky je prvním z případů kolem Nagyové, který se dostal před soud. Podle žalobců je pojítkem mezi několika kauzami.
Rozsáhlý spis se původně týkal podezření z ovlivňování veřejných zakázek a zneužití pravomoci ve spojení s úředníky a lobbisty, k Nagyové se vyšetřovatelé dostali na základě odposlechů. Žalobci ze spisu postupně oddělují jednotlivé kauzy.
