Praha - Skupina státních zástupců napadla u soudu snížení svých platů o čtyři procenta.

V žalobě, kterou za ně dnes podal k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 jejich právní zástupce Pavel Uhl, se na Městském státním zastupitelství v Praze domáhají doplacení mzdy za leden.

Soudu zároveň navrhují, aby žalobu předložil Ústavnímu soudu. Opatření považují za protiústavní, řekl Uhl.

Dorovnat své platy za letošní měsíce budou chtít i soudci, řekl Českému rozhlasu 1-Radiožurnálu prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník.

"Soudcovská unie předpokládá, že jednotliví soudci se zřejmě v průběhu března, nejpozději dubna budou domáhat u soudu dorovnání svých platů. Jedná se o snížení o čtyři procenta, ke kterému došlo u našich platů v letošním roce," řekl Lichovník.

Čtyři procenta dolů

Platy se od ledna snížily o čtyři procenta ústavním činitelům včetně soudců a státních zástupců v důsledku schválení takzvaného protikrizového balíčku.

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová nechtěla žalobu komentovat, aby se vyhnula nařčením, že chce ovlivnit budoucí rozhodnutí soudu. "Ale rozumím důvodům, pro které to udělali," řekla. V prosinci označila pokles platů státních zástupců a soudců za nespravedlivý, když neklesly mzdy ostatních zaměstnanců ve veřejné sféře.

"V minulosti se tato věc rozhodovala ve vztahu k soudcům. Státní zástupci se nikdy z důvodů zvýšené loajality vůči establishmentu nebránili. Teď tak činí poprvé," řekl Uhl. Soudci už v minulosti v podobných případech uspěli.

Speciální zákony jim například kvůli úsporám ve státním rozpočtu odebraly 13. a 14. platy, ale Ústavní soud rozhodl, že stát je musí vyplatit. Ústavní soudci v těchto případech odkázali na nutnost dodržení zásady nezávislosti soudců. Odebrání jejich platů by ji podle Ústavního soudu mohlo ohrozit.

Žaloba až po výplatě

Státní zástupci se podle Uhla nemohli obrátit rovnou na Ústavní soud. "Technicky je to možné pouze tak, že podají žalobu k normálnímu soudu o zaplacení zbytku platu, o který byli zkráceni," uvedl právník. Žalobu podle něho bylo možné podat v okamžiku, kdy byly vyplaceny lednové mzdy.

Soud má podle něho dvě možnosti. Žalobu může zamítnout a státní zástupci si pak proti tomu mohou podat ústavní stížnost spojenou s návrhem na zrušení části zákona, podle kterého se jim plat snížil. Druhou možností je, že soud řízení přeruší a věc předloží Ústavnímu soudu, aby se zabýval ústavností normy, uvedl Uhl.

Zastupuje sedm státních zástupců, kteří jsou z pražského městského státního zastupitelství a z obvodních státních zastupitelství. Ví prý ale i o další skupině státních zástupců, která se na Obvodní soud pro Prahu 5 obrátí s podobnou žalobou. "Ty dvě skupiny spolu věcně spolupracují, jenom každá volí trochu jinou procesní strategii," řekl Uhl.

Že je snížení platů soudců a státních zástupců od letošního 1. ledna údajně v rozporu s ústavním pořádkem, uvedla Soudcovská unie a Unie státních zástupců již loni v prosinci. Uhl připomněl, že státní zástupci mají již tři roky platy zmrazeny.

Úsporné opatření

Místopředseda ODS Petr Nečas novinářům řekl, že se žalobě státních zástupců nediví. "Pokud bychom akceptovali princip přiměřenosti, tak by bylo správné redukovat platy státních zástupců a soudců za situace, kdy byly redukovány celému veřejnému sektoru," řekl. Poukázal na to, že původně měl klesnout plat o čtyři procenta všem zaměstnancům ve veřejné správě, po zásahu levice ve sněmovně se to ale nestalo.

Naproti tomu místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka se stížností nesouhlasí. "V situaci, kdy je v České republice téměř 600.000 lidí bez práce, kdy u řady lidí muselo dojít ke snížení platu jen proto, aby si udrželi pracovní místo, se domnívám, že pokles platu o čtyři procenta je něco, s čím by se všichni ústavní činitelé měli radši vyrovnat," řekl.

Čtyřprocentní snížení platů ústavních činitelů v letošním roce souvisí s vládními úspornými opatřeními a odpovídalo zamýšlenému snížení mezd ve státní sféře.

Týká se prezidenta, zákonodárců, soudců, členů vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, Rady Českého telekomunikačního úřadu a státních zástupců, tedy zhruba 4800 lidí. Stát tak má ušetřit 126,7 milionu korun.