Žalobce proti soudci. Bojují o kauzu špiona, který měl rozvědku připravit o miliony

Jan Horák Jan Horák
14. 9. 2021 17:46
Bývalý druhý muž rozvědky Zdeněk Blahut se měl před soudem zodpovídat z hospodářských machinací ve službě, státní zástupce ho obžaloval ze dvou deliktů. Soud ovšem rozhodl, že kauza se musí došetřit. Žalobce však proti jeho verdiktu podal stížnost. K došetření se zatím nic vracet nebude. Blahut je prvním vrcholovým zpravodajcem, který byl obžalován. Sám pochybení odmítá.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Economia/Shutterstock

Když Zdeněk Blahut v lednu 2018 odcházel z rozvědky - Úřadu pro zahraniční styky a informace, byl náměstkem pro operativní činnost. Zodpovídal za sběr zpravodajských poznatků, coby první náměstek byl také zástupcem ředitele. Ve výslužbě byl necelý rok a tři čtvrtě, když ho vyšetřující státní zástupce obvinil z hospodářské trestné činnosti. Dopouštět se jí měl v rozvědce, kterou podle obvinění připravil o miliony korun.

Letos v květnu ho dozorový státní zástupce obžaloval. Blahut se měl před soudem zodpovídat z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby. Jenže před měsícem Městský soud v Praze dospěl k závěru, že kauza se v této podobě projednávat v soudní síni nebude, a vrátil ji k doplnění vyšetřujícímu žalobci. Případ má ovšem další vývoj. Dozorový státní zástupce s verdiktem nesouhlasí, podle něj je obžaloba zralá k projednání.

„Vámi uváděné mohu potvrdit,“ sdělil Aktuálně.cz k posunu v kauze mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig. Stížnost podal Marek Bodlák z Vrchního státního zastupitelství v Praze, který obžalobu vypracoval. O jeho podnětu rozhodne Vrchní soud v Praze. Pokud mu vyhoví, kauza se projedná u soudu. V opačném případě ji dostane zpět do rukou vyšetřující žalobce Ondřej Šťastný z Městského státního zastupitelství v Praze.

Žalobce proti soudci

Kdy vrchní instance Bodlákovu stížnost vypořádá, není jasné. Spis k případu stále leží u městského soudu. Jeho soudce Petr Blažek rozhodl nepravomocně o došetření 18. srpna. Obvykle se takto postupuje ve chvíli, kdy podle soudce není kauza způsobilá k projednání v hlavním líčení. Důkazní situace není úplná, případně nejsou závěry žalobce dostatečně podložené.

„Soud takto rozhodl ve snaze minimalizovat zásah do práva na obhajobu, zejména pokud jde o možnost doručení obžaloby. Dalším důvodem je pak zachování zásady veřejnosti,“ dodal k tomu mluvčí soudu Wenig. Dozorový žalobce Bodlák se proti tomu ozval minulý týden. "Stížnost byla podána z důvodu nesouhlasu s procesním postupem soudu. Odůvodnění bude soudu zasláno dodatečně, proto konkrétní důvody nelze nyní blíže," sdělil Aktuálně.cz.

Podle stále ještě platné obžaloby by Blahutovi v případě uznání viny hrozilo až 12 let vězení. Z použité kvalifikace vyplývá, že jednak způsobil na majetku rozvědky škodu větší než 10 milionů korun. A také se měl na zmíněné škodě obohatit sám, případně umožnit dosáhnout na peníze někomu jinému. Machinace se podle obžaloby měly odehrát v letech 2015 až 2017.

„Neměl na to pravomoc“

Podstatou kauzy má být předražený nákup šesti sledovacích zařízení Agáta, podle týdeníku Respekt byla transakce fiktivní. Deník Mladá fronta DNES upozornil, že obchodu se účastnila egyptská tajná služba. Měla zajistit propuštění českého misionáře zadrženého v Súdánu Petra Jaška. Jenže akvizice zůstala jen na papíře, peníze sloužící k záchraně misionáře zase měly zmizet.

„Pouštěl se do věcí, na které služba nemá pravomoc. Civilní rozvědka má různé kategorie pracovníků, kteří se využívají na některé věci. Ale jestliže se náměstek nebo ředitel nechá zblbnout k tomu, aby takové lidi využíval k věcem, které služba nemá dělat, tak si zaslouží postih,“ řekl k Blahutovi už dříve Aktuálně.cz bývalý šéf rozvědky Karel Randák, pod kterým Blahut nějaký čas sloužil.

Nejtajnější tajná služba

Úřad pro zahraniční styky a informace platí za nejuzavřenější tajnou službu v zemi. Jejím úkolem je sběr strategických informací bezpečnostního a hospodářského charakteru za účelem ochrany zájmů České republiky, operovat smí jen v zahraničí. Za civilní rozvědku odpovídá vláda, ale její pravomoc vůči službě vykonává ministerstvo vnitra. V tuto chvíli vedené Janem Hamáčkem (ČSSD).

Kvůli této operaci spustila rozvědka na jaře 2018 vnitřní audit. Na jeho konci bylo trestní oznámení, které podala sama služba. Tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) odstavil tehdejšího ředitele Jiřího Šaška. Ten později ze služby odešel úplně. Podle Metnara docházelo v rozvědce k porušování předpisů „při provádění, evidování, účtování zpravodajské činnosti a nedostatkům při řízení zpravodajské činnosti“.

Společně s Chovancem

Dvaapadesátiletý Zdeněk Blahut v bezpečnostních složkách začínal v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Věnoval se tam problematice obchodu se zbraněmi, z tohoto důvodu ho rozvědka roku 2005 angažovala. Tehdy jí velel zmíněný Karel Randák. Blahut tam vydržel necelé dva roky, po nichž musel službu opustit. Později se živil jako soukromý detektiv, pracoval také pro Českou zbrojovku.

Jeho druhé angažmá v rozvědce do značné míry odráželo působení Milana Chovance (ČSSD) ve funkci ministra vnitra. Blahut se do služby vrátil na jaře 2014, kdy Chovanec řídil resort tři měsíce. Když v lednu 2018 nastoupila první vláda Andreje Babiše a Chovanec na vnitru končil, ze služby se stáhl i Blahut.

Sídlo Úřadu pro zahraniční styky a informace v pražských Kobylisích.
Sídlo Úřadu pro zahraniční styky a informace v pražských Kobylisích. | Foto: ČTK

„Hlavním důvodem této akce bylo zastrašit bezpečnostní komunitu v České republice a postupně ji přimět k rezistenci,“ vyjádřil se Blahut ke své kauze v únoru 2019 pro Ekonomický deník. Tehdy měl rok po odchodu ze služby. Sice ještě nebyl obviněný, ale žalobce už ho prověřoval. Blahut je přesvědčený, že pokud by postup trestních orgánů v jeho kauze měl být univerzální, skončili by za výkon služby obvinění všichni zpravodajci.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 32 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy