Šaroch v závěrečné řeči připomněl výpověď politikova syna Andreje Babiše mladšího, který v září u soudu uvedl, že listinu o převodu akcií firmy Farma Čapí hnízdo nepodepsal. V takovém případě by se ale podle žalobce nabyvatelem akcií nestal a čtvrtina akcií společnosti Farma Čapí hnízdo by tak zůstala ve vlastnictví Agrofertu.
"Vzhledem k miliardovým obratům těchto společností i počtu jejich zaměstnanců by pak bylo evidentní, že společnost Farma Čapí hnízdo nemohla být samostatným a nezávislým podnikem a nemohla být malým a středním podnikem bez ohledu na to, zda působila na stejných nebo relevantních trzích jako Agrofert," řekl Šaroch.
Posouzení toho, zda Farma Čapí hnízdo a Agrofert působily na stejných relevantních trzích, ale podle žalobce zůstává stěžejní otázkou. Pokud soud uzná, že společnosti byly propojeny, vyplývá z dokazování podle Šarocha i to, že na stejných relevantních trzích působily.
"To se snad nedá komentovat, podle mě tady pan státní zástupce neseděl v průběhu celého dokazování," řekla Nagyová o přestávce novinářům. "Nechápu, proč je to před soudem. Žádné důkazy na mě nejsou, nic jsem neudělal," prohlásil Babiš po jednání.
Nagyová podle státního zástupce například nezohlednila skutečnost, že jednou z charakteristik malého a středního podniku je předpoklad, že nemá přístup k finančním prostředkům. Společnost Farma Čapí hnízdo podle něj neměla problém s finančními prostředky na stavbu kongresového areálu i na provoz, a to právě díky vztahům se společnostmi z Agrofertu. Zmínil úvěr, který společnosti poskytla banka HSBC či půjčky přímo od Agrofertu. Poskytovateli dotace Nagyová podle žalobce neposkytla pravdivé informace.
Šaroch dodal, že Babiš podle něj později zajistil, aby bratr jeho partnerky získal většinu akcií, a to proto, aby jeho příbuzní neměli určité množství hlasovacích práv. Společnost tak podle obžaloby zdánlivě naplňovala definici nezávislého podniku, a mohla se tak ucházet o dotaci. Propojenost společnosti Farma Čapí hnízdo s firmami Agrofertu ale podle Šarocha nevyplývá jen z rodinných vztahů, ale i z výpovědí některých svědků.
Obhájce Nagyové navrhuje zproštění viny
Podle obhájce Nagyové Josefa Bartončíka nebyl v trestním řízení ani u hlavního líčení proveden jediný důkaz, který by usvědčil Nagyovou z trestných činů uvedených v obžalobě, řekl ve čtvrtek. Soudu navrhl, aby ženu osvobodil.
Advokát soudu řekl, že obžaloba má zásadní vady. Upozornil na znalecké posudky, ke kterým znalci vypovídali ve středu. Znalci v nich mimo jiné uvedli, že areálu Čapí hnízdo v letech 2008 až 2010 nekonkurovaly žádné další společnosti patřící pod Agrofert. Proti posudkům se ve své závěrečné řeči vymezil žalobce. "Neexistuje žádný důkaz opaku a ani obžaloba se o zajištění důkazu o opaku nijak nesnažila," tvrdí Bartončík.
"Na mne celé vyšetřování působí ve stylu zásady - nevíme, co je špatně, ale musíme něco najít," řekl obhájce. Dosud podle něj neexistuje jednoznačný právní názor na to, jestli je propojení přes rodinné příslušníky problematické při určování toho, zda je společnost malým a středním podnikem.
Obhájce odmítl tvrzení státního zástupce, že by Nagyová při žádání o dotaci záměrně zamlčela, že má společnost Farma Čapí hnízdo přístup k penězům Agrofertu. Podmínky pro podání žádosti podle něj žádnou takovou povinnost neobsahovaly. Závěr, že by Nagyová zamlčela podstatné údaje, které by měly na přiznání a vyplacení dotace vliv, je podle Bartončíka neplatný.
Vyvedení Čapího hnízda nesouviselo s dotací, řekl obhájce
Podle Babišova obhájce Eduarda Bruny se neprokázalo, že by vyvedení Farmy Čapí hnízdo z holdingu Agrofert mělo příčinnou souvislost se získáním dotace. Babiš podle Bruny vyvedení farmy nikdy nepopíral, nejde totiž o trestnou činnost. Svědectví o tom, že se Babiš o projekt zajímal, podle Bruny také nevypovídají nic o tom, zda se stal trestný čin.
Bruna i advokát Nagyové Bartončík ale upozornili na zásadu retroaktivity, tedy na fakt, že skutek je trestný jen v případě, že jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán. Žádost o dotaci Nagyová podala v únoru 2008, trestný čin poškození finančních zájmů EU, ze kterého je obžalovaná, byl ale do zákoníku zaveden až později. Podle Šarocha se ale počítá i to, že Nagyová později žádala o vyplacení už přiznané dotace.
Babiš sice z poškození zájmů EU obžalován nebyl, soudce Šott ho ale na počátku hlavního líčení loni v září upozornil, že skutek popsaný v obžalobě by případně mohl být kvalifikován i jako pomoc k poškození finančních zájmů EU. Šaroch v závěrečné řeči uvedl, že Babišovo odsouzení za tento trestný čin nenavrhuje, jeho trestná činnost podle žalobce skončila právě před zavedením trestného činu do zákona.
Obžaloba tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle státního zástupce to udělal proto, aby farma zdánlivě splňovala podmínky pro získání dotace pro malé a střední podniky. Nagyová úspěšnou žádost o dotaci podala. Vyplacením dotace pak podle obžaloby vznikla Regionální radě regionu Střední Čechy škoda 49,9 milionu korun.
