Žalobce chce pro svědka kauzy jízdenek pět let za tunelování

ČTK ČTK
Aktualizováno 21. 8. 2015 15:16
Vladimír Sitta je se svým otcem a právníkem obžalovaný z toho, že zneužili postavení v obchodním styku.
Vladimír Sitta mladší u soudu.
Vladimír Sitta mladší u soudu. | Foto: ČTK

Praha - Státní zástupce v kauze údajného tunelování papírny Neograph chce pro Vladimíra Sittu mladšího, který je klíčovým svědkem proti lobbistovi Ivo Rittigovi v případu předražených jízdenek, trest okolo pěti až šesti let vězení.

Pro Sittova otce a pro právníka Martina Kohouta pak požaduje podmíněné tresty. Muži obžalovaní ze zneužití postavení v obchodním styku v pátek u pražského městského soudu vinu opět odmítli, stíhání pokládají za mstu lidí kolem Rittiga. Pražský městský soud vynese rozsudek 18. září.

Na úkor Neographu

Sitta mladší působil jako obchodní ředitel Neographu, jeho stejnojmenný otec jako generální ředitel. První z nich založil za asistence Kohouta v prosinci 2009 firmu Avium Partners, druhý v září 2010 společnost Nanograph.

Podle obžaloby to udělali v úmyslu získat majetkový prospěch na úkor Neographu. Avium Partners údajně papírně vystavovala fiktivní faktury za zprostředkování obchodních příležitostí, Sitta starší prý zase využíval majetek či stroje Neographu pro výrobu v Nanographu.

Sitta junior tak údajně Neographu způsobil škodu 8,2 milionu korun, jeho otec 2,9 milionu. "Inženýr Sitta (mladší) byl prokazatelně hlavním pachatelem trestné činnosti, měl z ní největší profit," uvedl dnes státní zástupce František Partík, který vedení obžaloby v hlavním líčení převzal od dozorující žalobkyně Dagmar Máchové.

Sittovi mladšímu navrhl trest při dolní hranici sazby, která činí pět až deset let. Na úvaze soudu ponechal možnost, že by Sittovi trest s ohledem na jeho dosavadní bezúhonnost mimořádně snížil. Sitta senior by měl podle Partíka dostat podmínku "blíže k dolní hranici" dvou- až osmileté sazby, Kohout pak na samé dolní hranici.

Cena za odvahu

Sittu mladšího ocenil protikorupční nadační fond Cenou za odvahu. V roce 2010 totiž předal policii údajné důkazy o tom, že Neograph zasílal provizi 17 haléřů z každé jízdenky vyrobené pro pražský dopravní podnik společnosti Cokeville Assets, přičemž peníze prý končily u Rittiga.

V kauze si vedle lobbisty a jeho právníků vyslechl obvinění i tehdejší spolumajitel Neographu Jan Janků, který v kauze údajného tunelování vystupuje jako svědek. Právě on podle Sittů za smlouvou s Cookeville Assets stál.

Sitta starší založil Neograph v roce 1997, podle svého syna firmu miloval. "Společně s mým dědem něco vybudovali, aby jim to zločinecká skupina kolem pana Rittiga vzala... Svým jediným naivním rozhodnutím oznámit tunelování dopravního podniku jsem všechno zničil. S tím se mi žije velmi těžce," prohlásil dnes. Uvedl, že jeho trestní stíhání na něj podal Janků veden Rittigovými advokáty.

Podezřelé jednání a známí

Obžalovaní i jejich právníci ostře zkritizovali nepřítomnou žalobkyni Máchovou, která obviněnému Sittovi staršímu zajistila akcie Neographu. Podnikatel pak nemohl hlasovat na valné hromadě, po níž se majetkové podíly ve firmě významně přeskupily v Sittův neprospěch a z 50 procent akcií mu jich zůstalo sedm.

Sitty se v tomto ohledu zastala stížností pro porušení zákona exministryně spravedlnosti Helena Válková, u Nejvyššího soudu však neuspěla.

Majoritní podíl ve společnosti získal Michael Broda, podle Sitty mladšího známý nejen Rittiga, ale i expremiéra Petra Nečase (ODS).

"Doktorka Máchová zásadním způsobem přispěla k tomu, že byla způsobena fatální újma mé rodině," poznamenal Sitta junior. Dodal, že o svém trestním stíhání se nedověděl od policie, ale z televizní reportáže.

 

Právě se děje

před 52 minutami

Ruský ledoborec se dostal do silné bouře a vypověděly mu motory, vyslal signál SOS

Ruský ledoborec, který se nachází s 33 lidmi na palubě u západních břehů Norska, za bouřlivého počasí vyslal tísňové volání. K plavidlu zamířily dva vlečné čluny a záchranný vrtulník. Ruský úřad pro námořní dopravu nicméně vzápětí uvedl, že signál SOS byl vyslán omylem a že loď není v problémech.

Ledoborci Tor západně od norského města Aalesund vypověděly motory, činnost dvou ze čtyř se ale později podařilo obnovit, takže bezprostřední nebezpečí teď ledoborci nehrozí, napsal norský deník Verdens Gang. Situace je ale stále vážná, protože v oblasti je velmi silná bouře.

Zdroj: ČTK
Další zprávy