


Nespokojenost Andreje Babiše s výsledky summitu NATO nekončí. Premiérův tým a ministerstvo zahraničních věcí řeší, kdo je „potopil“ v Ankaře. Nelíbí se jim, že se prezident Petr Pavel dočkal bohatého programu, důstojného servisu a mediálního pokrytí doma i v zahraničí, ačkoliv byl „jen členem delegace“. Podle diplomatických zdrojů redakce vláda viní velvyslanectví, to se ale jen řídilo protokolem.

Vláda už měsíce dopředu dávala veřejně najevo, že si nepřeje přítomnost prezidenta Pavla na summitu NATO. Poté co zasáhl Ústavní soud svým předběžným opatřením, které hlavě státu zajistilo účast v Ankaře, padlo i několik apelů ze strany premiéra Babiše, aby si Pavel cestu na klíčovou akci obranné aliance rozmyslel.
Spoléhal přitom na dvě věci. Tím, že byl předseda vlády šéfem delegace, se na něj měla soustředit veškerá pozornost, ať už ve formě mediálních výstupů, nebo projevu na zasedání Severoatlantické rady. Dále se Babiš opíral o motoristického ministra zahraničí Petra Macinku, který měl zajistit, aby hradní pozice při organizaci cesty i přímo na místě byla co nejkomplikovanější – třeba tím, že oseká prezidentský doprovod a omezí přístup k diplomatickým informacím.
Počítalo se s tím, že Pavel nebude mít žádný významnější program, nesetká se s klíčovými státníky a celkově bude opravdu považován za „pouhého člena delegace“. „Panu prezidentovi držíme palce, ať si to užije, ať se tam setká se svými přáteli a přiveze si spoustu fotografií domů,“ rýpnul si Macinka před odletem vládní části delegace do Ankary.
Navzdory předpokladům kabinetu ale Pavel vytěžil summit NATO ve svůj prospěch. Hned po příletu ho turecká strana přivítala s vojenskými poctami, zúčastnil se všech klíčových programů a byl přítomný i na neformální večeři na pozvání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana.
O rozhovor s Pavlem si řekla turecká i zahraniční média jako Politico, Daily Telegraph či The Wall Street Journal. Též nevynechal setkání se svými polskými, finskými či slovenskými protějšky a se špičkami aliance, navíc ho po celou dobu doprovázel velvyslanec Petr Štěpánek. Po Babišově boku byla zástupkyně ambasadora, stejně jako velvyslanec při NATO David Konecký. O zákulisí cesty jsme psali zde.
Stalo se tedy všechno, co Babišova vláda nechtěla. A nyní se premiérův tým i Černínský palác pídí po tom, kdo a jak Pavlovi napomáhal – a tím údajně „potopil“ vládní část delegace.
Premiér Babiš svou nelibost vyjádřil v nebývale ostrém nedělním videu po summitu NATO. Účast Pavla v Ankaře označil za ostudu. „Myslím, že to bylo naše velvyslanectví, které vydyndalo od turecké strany, aby se pan prezident zúčastnil té recepce a večeře,“ zaspekuloval si premiér.
To, že Babiš zmínil české zastoupení v Ankaře, nebylo náhodou. Po celou dobu summitu – a v zásadě i po něm – měl předseda vlády pocit, že mu diplomaté úmyslně hází klacky pod nohy. Podle informací Aktuálně.cz se konkrétně zajímal o to, kdo byl za co zodpovědný a jak probíhala komunikace mezi zastupitelským úřadem, Černínským palácem a Pražským hradem.



Nejde jen o zmíněnou večeři – Strakova akademie měla špatně nést i to, že velvyslanectví pomohlo dodatečně akreditovat novináře, kteří vycestovali s prezidentským doprovodem. I samotný fakt, že oba ústavní činitelé byli ubytovaní ve stejném hotelu, ve stejném patře a jen pár dveří od sebe, považoval Babiš na místě za součást „spiknutí“.
Diplomaté oslovení redakcí Aktuálně.cz ale vyjadřují nad hněvem premiéra údiv. „Babiš to vzal až moc osobně, což možná vysvětluje, proč mu minulý týden bouchly saze,“ uvedl jeden ze zdrojů, který si nepřál být jmenován.
Odmítl, že by ovšem šlo o jakoukoliv sabotáž ze strany českého velvyslanectví v Ankaře. „Oni za to opravdu nemohou. V momentě, kdy přiletí prezident, tak chtě nechtě ho musí přivítat a odbavit dle protokolárních zvyklostí. Ta ambasáda je malá, mají tam tuším okolo deseti lidí. Ti byli rádi, že mají servis pro obě části delegace za sebou. Pan velvyslanec, co jsem o něm zatím slyšel, by nějakou sabotáž neměl ani v povaze. Je to turkolog, introvert,“ pokračoval letitý diplomat.

Podobně mluvily další zdroje, které mají s organizací státních návštěv zkušenosti. Podle nich Babiš i šéf diplomacie Petr Macinka podcenili nejen protokoly NATO, ale také samotné turecké strany. Ta si potrpí na ceremoniální záležitosti a u prezidenta Erdoğana to platí dvojnásob.
„Oba přece znají mezinárodní prostředí, tohle není zdaleka jejich první zahraniční cesta. Přijde mi zvláštní spoléhat se pouze na to, že Babiš bude šéfem delegace a tím se veškerá pozornost přesune na něj. Takhle to nicméně nefunguje. Nevím, proč premiéra nevaroval, protože průběh byl zcela jasný od chvíle, kdy Pavlovi potvrdili účast na summitu,“ sdělila redakci další osoba s protokolárními zkušenostmi.
Premiér Babiš se neměl také smířit s tím, že ho alianční partneři zařadili během zasedání na úplný konec, kdy už na místě nebyli ani čeští novináři, a ještě mu projev zkrátili. Vláda se proto nyní pídí po každé organizační chybě či nedostatku v harmonogramu, který by mohla ambasádě vytknout.
Místy se kritika na konto ambasády dotkla i takových detailů, jako byly opožděné přejezdy, minutové posuny v harmonogramu i organizace kufrů delegace. „Zkrátka hledají viníka, kdo je v uvozovkách potopil,“ dodal zdroj z diplomatického prostředí redakci Aktuálně.cz.
Snaha vlády o personální odvetu však naráží na ústavní mantinely. Velvyslance totiž jmenuje a odvolává prezident republiky. Vláda tak na šéfa zastupitelského úřadu nemůže napřímo vyvíjet tlak. Možnosti ministerstva zahraničí se omezují na „pošolíchání“ rozpočtů nebo dílčí personální změny na nižších postech.
Zdroje z diplomacie takový přístup kritizují jako nespravedlivý i vzhledem k tomu, že malý tým ambasády musel pod velkým tlakem zajistit servis pro dvě rozdělené části delegace současně. „Myslím, že to není úplně fér přístup, jak vláda komunikuje ven,“ uzavřel zkušený diplomatický pracovník.



Pondělní zemětřesení v Kolumbii podle posledních údajů samosprávných celků zabilo nejméně 240 lidí. Zraněných je přes 1000. Nejvíce mrtvých hlásí Cali, což je třetí nejlidnatější kolumbijské město. Zemětřesení o síle 7,4 stupně zasáhlo takzvaný kávový region.



Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský prezident Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé. Americký prezident Donald Trump propuštění Gilmana ocenil na sociální síti Truth Social.



Špioni izraelské tajné služby Mossad v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo, aby mu lépe porozuměli. V úterý to podle agentury AFP na konferenci ve městě Safed uvedl bývalý šéf služby Josi Cohen, aniž by upřesnil, kdy se tak stalo či o jaké špiony se jednalo. Cohen vedl Mossad v letech 2015 až 2021.



Evropská pravicová politika má nový úkaz. Je jím strana založená italským generálem ve výslužbě Robertem Vannaccim. Ten rychle nabírá voliče nespokojené s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, kteří s ním souhlasí v tom, že „opustila pravici“. Itálii přitom už příští rok čekají parlamentní volby a není vyloučené, že Meloniová bude nakonec Vannacciho potřebovat k sestavení vlády.



Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Podle jednoho zdroje byl tento podnik, jenž zastupuje zhruba dvě pětiny celkové ruské produkce LPG, zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod.