Zákrok na Národní třídě byl masakr, oponuje Sobotka Zemanovi

ČTK ČTK
16. 11. 2014 15:05
Bohuslav Sobotka na Národní třídě před 25 přímo nebyl, podle svých slov se ale účastnil jiných demonstrací v letech 1988 a 1989.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Policejní zásah proti demonstrantům na Národní třídě v listopadu 1989 byl masakr, řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Lidé nemohli odejít a byli zbiti, uvedl ve společném vysílání České televize a Rozhlasu a televízie Slovenska ke čtvrtstoletí pádu komunistického režimu.

Tvrdost zákroku a význam demonstrace pro pád režimu v sobotu zpochybnil prezident Miloš Zeman. Proti jeho vyjádření se ohradili i další politici a účastníci protestu 17. listopadu 1989.

"To, co jsem viděl, to, co jsem slyšel od účastníků, ten zásah byl mimořádně brutální na Národní třídě. Já myslím, že se nedá bagatelizovat," řekl Sobotka.

Na Národní třídě v Praze před 25 lety nebyl, účastnil se ale podle svých slov jiných demonstrací v letech 1988 a 1989. Při nich sice také docházelo k brutalitám, ale standardní bylo, že policie protestanty vytlačovala, uvedl premiér. Na Národní třídě to podle něj byl masakr.

"Těm lidem, kteří na demonstraci byli, tomu čelu, se znemožnilo odejít a ti lidé tam prostě na místě surově byli zbiti," dodal.

Zeman: Já tam byl

Zeman v sobotu v debatě k výročí revoluce uvedl, že protest na Národní třídě byl jednou z 'x' demonstrací a zákrok Sboru národní bezpečnosti (SNB) nebyla žádná "krvavá řež". Do centra se studentským průvodem z Albertova došel, z Národní třídy utekl, když se proti demonstrantům rozběhli členové lidových milicí, řekl prezident.

Revoluci v listopadu 1989 podle něj nevyvolal policejní zákrok na Národní třídě, ale nepravdivá zpráva o tom, že na jeho následky zemřel student Martin Šmíd.

Proti zpochybňování tvrdosti zásahu policie na Národní třídě se postavili i další politici. Europoslanec a místopředseda ODS Jan Zahradil, který se demonstrace účastnil, uvedl, že studenti byli 17. listopadu 1989 zmláceni do té doby nevídaným způsobem. Brutální zásah policie není možné relativizovat, řekl dnes v pořadu Partie televize Prima. Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše byl zákrok proti demonstraci tvrdý a zbytečný a lidi tehdy právem naštval.

Zemanovo hodnocení kritizují také další tehdejší protestující, například poslanec ODS Marek Benda, Michael Kocáb nebo Joachim Dvořák. Výroky označili za nesmysl, dokonce i za cílenou provokaci, uvedl dnes Český rozhlas Radiožurnál.

"Události na Národní třídě 17. listopadu sice byly jednou z mnoha demonstrací, ke kterým v té době docházelo, nicméně ten zákrok na základě studia, které jsme provedli, byl na tehdejší události mimořádně krvavý. Byla tam celá řada zraněných, existují z toho různé záznamy a svědectví, takže je to možné i doložit," cituje rozhlas historika Ústavu pro studium totalitních režimů Milana Bártu.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy