Zákon pro třicet lidí. Vnitro nechce odškodnit další potomky vyhnaných Čechů. Prý by to moc stálo

Marek Pokorný Marek Pokorný
11. 5. 2016 18:35
Poslanci se stále nemohou dohodnout na tom, zda rozšíří odškodnění Čechům, kteří museli po druhé světové válce nechat svůj majetek na Podkarpatské Rusi. Řada z nich zemřela dřív, než se odškodnění dožila. Rozšíření na jejich potomky odmítá ministerstvo vnitra s argumentem, že by to moc stálo a že musí chránit státní pokladnu. Československá vláda přitom v padesátých letech na jejich odškodnění dostala od Sovětského svazu skoro miliardu.
Archivní obrázek z Podkarpatské Rusi: Rodina respicienta finanční stráže Karla Reicha v Toruni.
Archivní obrázek z Podkarpatské Rusi: Rodina respicienta finanční stráže Karla Reicha v Toruni. | Foto: archiv Radana Láška

Praha - Potomci části Čechů, které v období druhé světové války vyhnalo z Podkarpatské Rusi nejdříve fašistické Maďarsko a následně Sovětský svaz, stále nevědí, jestli za majetek, který tam museli jejich předkové zanechat, dostanou náhradu.

Poslanci sice v roce 2009 schválili zákon, který vystěhovaným Čechům a jejich dětem přiznával náhradu až dva miliony korun. A ministerstvo vnitra počítalo s tím, že to vyjde na půl miliardy až miliardu korun. Jenže část z vysídlených Čechů, kteří požádali o odškodné, se ho nedožila.

"Je zhruba třicet případů, kdy ti lidé měli nárok a požádali o vyplacení, ale než to ministerstvo vnitra vyřídilo, zemřeli," říká poslanec Vladislav Vilímec (ODS), který proto s několika kolegy připravil novelu zákona, aby se odškodné přeneslo i na vnuky původních vlastníků.

Rok odkládání

Novelu poslanci předložili již loni v únoru. Jenže ji více než rok odsouvali z jednání na jednání - kvůli svým sporům a obstrukcím totiž nestíhali projednat většinu naplánovaných bodů. Na pořad schůze se tak novela dostala až letos v dubnu.

Poslanci původně navrhovali, aby sněmovna schválila rozšíření na vnuky už v prvním čtení bez diskuse, aby se dočkali odškodného co nejdříve. Jenže poslanecké kluby ČSSD a ANO to vetovaly a poslaly návrh do projednání ve výborech. Tam se projednávání zaseklo. Proti návrhu totiž ostře vystoupilo ministerstvo vnitra, podle něhož by to mělo velký dopad na státní rozpočet.

"Při minimalistickém odhadu tisíc žadatelů to budou dvě miliardy," uvedl při středečním projednávání na rozpočtovém výboru sněmovny náměstek ministra vnitra Jiří Zmatlík. Ministerstvo prý vychází z toho, že v padesátých letech se k tomu, že zanechali majetek na Podkarpatské Rusi, přihlásilo 6500 Čechů.

Musíme chránit státní kasu

Uvedená čísla ministerstva vnitra ale zpochybňuje jak Vilímec, tak Sdružení Podkarpatská Rus, které vystěhované Čechy zastřešuje. Podle jejich advokátky Kristiny Škampové by se rozšíření mělo týkat nejvýše 200 lidí, pravděpodobně však půjde jen o zhruba stovku.

Sám Vilímec v návrhu předpokládá, že půjde o 111 lidí a dohromady nejvýše 222 milionů korun. A i s touto sumou se nevyčerpá miliarda, se kterou se na odškodné počítalo v roce 2009. Ministerstvo vnitra totiž dosud vyplatilo "jen" 340 milionů zhruba 500 rodinám.

Žadatelé navíc v drtivé většině uvedený strop dvou milionů nevyčerpali a průměrné odškodné dosahuje jen 550 tisíc. Podle Zmatlíka to ale nehraje roli. "Musíme počítat s katastrofickou variantou," uvedl. Podle něj je ministerstvo ochotno souhlasit pouze s tím, aby odškodné dostali jen potomci těch, kteří zemřeli při vyřizování žádosti - tedy uvedených 30 lidí. "Musíme chránit státní kasu," podotkl.

Příběh má ještě jeden rozměr: Sovětský svaz již v padesátých letech poslal Československu jako náhradu za zabavený majetek takřka miliardu korun, která měla být určena právě na odškodnění vystěhovaných Čechů a Slováků. Při přepočtu na dnešní mzdu to činí 18 miliard korun. Stát ale tehdy lidem vyplatil pouhých 13 milionů. A jak bylo řečeno, v další vlně po roce 2009 to bylo "jen" 340 milionů.

"Je to křivda státu, vždyť ty peníze sem už jednou přišly," říká například 82letý Bohuslav Čadil - ten spolu s rodiči musel rodný dům v Mukačevu opustit v šesti letech. Ale protože vše bylo napsáno na dědečka, na odškodnění nemá zatím nárok.

Nemůžeme spravedlnost přepočítávat na peníze

Podle poslance Jana Farského (TOP 09 a Starostové) ale nelze odmítat odčinit křivdu s odůvodněním, že by to stálo moc peněz. "Stát dostal skoro miliardu a z velké části si ji nechal. Ale i kdyby si ji nenechal, tak nese odpovědnost vůči svým občanům, které mezinárodní smlouvou o postoupení Podkarpatské Rusi připravil o velkou část majetku," říká.

"Děly se ty věci? Děly. A když můžeme ty hříchy aspoň částečně nahradit, tak to máme udělat co nejdřív a neříkat stálo by to moc, a proto to nebudeme dělat. Nemůžeme přepočítávat spravedlnost na peníze," dodal Farský.

Poslanci nakonec o tom, jak by měl zákon vypadat, nerozhodli. Jak ústavněprávní výbor sněmovny, tak rozpočtový výbor přerušily projednávání s tím, že poslanci, případně ministerstvo vnitra, mají do příštího jednání v červnu připravit pozměňovací návrhy, o kterých se bude jednat.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 31 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. Brabec to řekl novinářům.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy