Zákon o osobních údajích nebude schválený včas, zrychlené projednání vetovala opozice

ČTK ČTK
18. 4. 2018 13:34
Opozice vládu kritizovala za to, že návrh předložila pozdě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Nový zákon o zpracování osobních údajů nebude schválen včas před květnovou účinností unijního nařízení GDPR, z něhož vychází. Zrychlené schvalování ve sněmovně vetovaly opoziční poslanecké kluby ODS, TOP, KDU, pirátů a ČSSD. Oznámil to místopředseda poslanců ODS Marek Benda. Vládní návrh je podle něj i dalších poslanců třeba v řadě oblastí upravit. O tom, které sněmovní výbory se budou předlohou zabývat, rozhodne sněmovna po polední přestávce.

Terčem kritiky vládního návrhu bylo mimo jiné to, že vláda normu předložila pozdě s ohledem na to, že nařízení bylo přijato už před dvěma lety. I někteří zástupci ANO se pozastavovali nad tím, že kabinet přišel pozdě také s informační kampaní ke GDPR, čehož využívaly různé firmy pořádáním nákladných školení s poukazem na vysoké pokuty podle unijního nařízení.

Kritici vládní předlohy si nebyli jisti tím, zda ministerstvo vnitra v předloze dostatečně využilo výjimky, které nařízení EU připouští. Podle Bendy vládní předloha pamatuje spíš na výjimky pro úřady, ne pro občany. Širší výjimky by mohly být v zákoně i podle Patrika Nachera (za ANO) pro novináře s ohledem na práva na svobodu informací. Omezeno by naopak mělo být kvůli badatelské činnosti právo na výmaz z databází, pokud by se to týkalo exponentů komunistické totality, míní Benda.

Místopředseda pirátů Jakub Michálek by chtěl zákonem více rozlišit maximální výši pokut za porušení pravidel ochrany soukromí, a to podle závažnosti a rozsahu. Návrh zachovává horní hranici sankcí na současných deseti milionech korun, Úřad pro ochranu osobních údajů uděluje pokuty podle své metodiky. Omezit nebo zrušit pokutu především pro obce by chtěly ODS, STAN nebo KDU-ČSL. Změny v zákoně chce podle Kateřiny Valachové (ČSSD) také sociální demokracie.

Předmětem debat bude také ustanovení, podle něhož by si děti mohly samy založit účet na sociální síti až od 15 let. Zatímco Benda to schvaloval, Michálek byl pro snížení na 13 let v souladu s nařízením EU a původním ministerským návrhem. Vládní limit je podle Michálka "nesmyslný a daleko od reality.

Komunista Jiří Valenta kritizoval jako "předimenzované a kontraproduktivní" samotné nařízení EU. Poukázal na informace, podle nichž by školy pro zveřejnění fotografií žáků třeba na školní nástěnce potřebovaly souhlas rodičů. Předseda SPD Tomio Okamura označil GDPR za "extrémně byrokratické a komplikované".

Ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) doporučoval rychlé schválení zákona s poukazem na to, že by se tím předešlo rizikům sporů s Evropskou komisí.

GDPR má za cíl pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týkat se bude od 25. května veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Zavádí právo na výmaz či přenos poskytnutých údajů i kontrolu jejich využití. Instituce budou muset přijmout opatření kvůli zabezpečení osobních údajů. V některých případech budou muset jmenovat pověřence, který bude garantem správného nakládání s privátními daty. Za porušení povinnosti jde podle nařízení GDPR udělit pokutu až 20 milionů eur (zhruba 500 milionů korun).

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy