Zakázat politikům chodit na fotbal by bylo za hranou. Vlastnit média ne, říká ústavní právník

Radek Dragoun Radek Dragoun
19. 12. 2016 14:58
Ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru pro Aktuálně.cz připouští, že lex Babiš zasahuje do svobody jednotlivce, stejně tak jako mnoho dalších právních úprav. Nebýt žádných právních předpisů, byl by člověk podle něho výrazně svobodnější. Zákon však není rozhodně diskriminační, jelikož každý si může vybrat, zdali chce být veřejným funkcionářem, kterému jsou určité věci zakázány, nebo nechce. Kysela připouští, že členové vlády mohou zákaz vlastnit média obejít, ale kvůli tomu by se nemělo rezignovat na snahu o regulaci.
Ústavní právník Jan Kysela.
Ústavní právník Jan Kysela. | Foto: Ludvík Hradilek

Prezident Miloš Zeman vetoval lex Babiš mimo jiné pro to, že zasahuje do svobody jednotlivce. Opravdu to tak je?

Pakliže někomu cokoliv zakážete, tak to zasahuje do jeho svobody. To není úplně šokující, je to dokonce dost obvyklý atribut právní úpravy. Jde o to, jestli do svobody zasahujete nad míru, nebo ne nad míru, eventuálně jestli pro to máte nějaký důvod. Pokud ten argument spočívá v tomhle, tak to můžete vytknout celé řadě právních předpisů. Kdybyste ty právní předpisy neměl, tak jste určitě svobodnější než s nimi.

A zasahuje se v tomhle případě do svobody jednotlivce nad míru?

To není jeden každý jednotlivec. To jsou veřejní funkcionáři a jde o to, jestli když jim zakazujte, aby vlastnili média, tak se dopouštíte něčeho, co už je za hranou. To je ta diskuse, která se vedla nedávno, jestli v případě, že by tam byli členové vlády, je to v pořádku, zatímco když tam nejsou jenom členové vlády, je to v nepořádku. Tohle je určitě věc, o kterou se může prezident republiky opřít, protože se může zdát, že ten okruh je příliš široký, protože je do toho zahrnuta spousta krajských a obecních zastupitelů. Takže pokud má pocit, že ze svého politického hlediska je tohle sporné, a proto to má sněmovna znovu zvážit, tak proč ne.

Je to tedy v rozporu s ústavou?

Když by ten argument byl postavený tak, že to není sporné, ale je to protiústavní, tím bych si já nebyl úplně jistý. 

Prezident Zeman mluví o principu vhodnosti. Proč máme mít zákon, u kterého není jasné, zdali vůbec dosáhne zamýšleného cíle? Lidé přece nemusí vlastnit média, aby je ovlivňovali.

Pakliže argument spočívá v tom, že můžete ovlivňovat média, aniž byste je musel vlastnit, tak je jistě správný. Můžete ovlivňovat kupříkladu prezidenta republiky, aniž byste byl zaměstnancem Kanceláře prezidenta republiky, protože můžete být poradcem na mandátní smlouvu nebo můžete být manželkou. Jenom jsou prostě určité věci, které jsou způsobilé k právní úpravě, a pak jsou věci, které nejsou způsobilé. Nemůžete zakázat prezidentu, aby se bavil s manželkou, ale můžete určitým způsobem limitovat to, kdo jsou zaměstnanci jeho kanceláře.

A tady je to to samé. Můžete říct, kdo smí nebo nesmí vlastnit média, můžete nějakým způsobem koncipovat střety zájmů, ale nikdy nemůžete právní úpravou zajistit, aby někdo volal šéfredaktorovi, a buď mu vyhrožoval, nebo mu něco sliboval. Zkrátka některé věci zákonem zařídit můžete, nebo se o to můžete pokusit, a některé ne. A vlastnická struktura je přesně to, co můžete zkusit regulovat. Ovlivňování po telefonu ovlivňovat nemůžete. Teď jde o to, jestli tím, že nemůžete eliminovat ten telefon, nemáte dělat nic, anebo se o něco pokoušet. A mně připadá, že to pokoušení v tomhle případě není úplně marné.

Podle prezidenta je tento zákon v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je České republika zavázána. Mimo jiné proto, že každé právo musí být zajištěno všem bez diskriminace.

Jde ale o to, co je diskriminace. Diskriminace je nepřípustné odlišování. V případě, že by to pravidlo znělo tak, že muži smějí vlastnit a ženy nesmějí vlastnit, nebo že by se regulace týkala bílých, v tomhle ohledu by to bylo jistě diskriminační. Ale vy můžete nebo nemusíte být veřejným funkcionářem, to záleží na tom, jakou máte představu o vlastní kariéře. Jde o to, co všechno je přijatelné v kombinaci s tím zakázat. Když bychom řekli, že jelikož jste veřejný funkcionář, tak nesmíte chodit na fotbalová utkání, tak je to evidentně naprosto za hranou. Ale když řekneme, že jste veřejný funkcionář, tak nesmíte vlastnit média, tak nevím, jestli je to úplně za hranou. Každopádně rozlišování veřejný funkcionář versus ten ostatní není nepřípustné.

Omezování firem, které vlastní členové vlády, musí podle argumentace prezidenta stanovit ústavní zákon, nikoliv jen obyčejný zákon. Opravdu to tak je?

Ve chvíli, kdy máte ústavu obecnou, což je případ České republiky, potom spousta věcí v ústavě není. V České republice je to tak, že pokud jde o členy vlády, ústava obsahuje určité zmocnění, které stanoví, že bude přijat nějaký zákon, který upraví podrobnosti o tom, jaké činnosti nesmí členové vlády vykonávat. Takže podle mě není problém v tom, jestli je to zákon, nebo ústavní zákon, ale problém může být v tom, co je v tom zákoně. Ale to už je trošku jiný typ argumentace.

Můžete mít samozřejmě ústavní zákon o neslučitelnosti funkcí, ale jde o to, jestli ho ústava vyžaduje. Že bychom měli ústavní zákon, ve kterém bude napsáno jen a pouze to, že firmy spoluvlastněné členy vlády se nemohou ucházet o veřejné zakázky, mi nepřijde úplně přesvědčivé.

Říkal jste, že může být problém v tom, co je v zákoně. Na něco jste narážel?

Tady u toho tématu se mluvilo o tom, že můžeme být v rozporu s evropským právem. Což já opravdu netuším, ale když by to tak bylo, je to samozřejmě námitka, kterou by bylo účelné brát v potaz. Pokud by to tak bylo, tak si nepomůžete, jestli to napíšete do ústavního zákona, nebo do vyhlášky, protože to bude pořád v rozporu s evropským právem, ale to tedy zjevně není podstatnou předchozího argumentu.  

 

Právě se děje

před 31 minutami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Milion chvilek svolal na příští čtvrtek demonstraci, bude požadovat demisi Benešové

Spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na odstoupení nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který naznačil, že čelil tlaku ministryně spravedlnosti Marie Benešové, svolal na příští čtvrtek demonstraci, na níž bude požadovat demisi ministryně. Konat se bude 20. května od 18:30 na Václavském náměstí.

"Nátlak Marie Benešové na Pavla Zemana je naprosto nepřijatelný. Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se chýlí ke konci a hradní kauzy probublávají. Tahle vláda nesmí rozhodovat o dalším nejvyšším státním zástupci," řekl k okolnostem pro pořádání demonstrace předseda Milionu chvilek Benjamin Roll. 

"Požadujeme demisi Marie Benešové. A požadujeme, aby vláda s trestně stíhaným premiérem nevybírala nového státního zástupce," dodal.

Spolek kvůli tomu zrušil původně plánované pondělní setkání "100 let stačilo!" k příležitosti 100 let od založení komunistické strany, kde plánoval předčítat jména obětí komunistického režimu před sídlem KSČM.

Zdroj: Domácí
Další zprávy