


Spor kolem neodvysílaného armádního podcastu s Petrem Pavlem má dohru. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, inspekce ministerstva obrany už v květnu ukončila několikatýdenní prověřování. Z jeho výsledku plyne, že chyboval jak ředitel kabinetu Jaromíra Zůny, tak šéf komunikačního oddělení generálního štábu. „Formální zákaz“ zveřejnit rozhovor prý ministerstvo nevydalo, brání Zůnu jeho inspekce.

Jestli vztah mezi ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) a odcházejícím náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou končí v troskách, velkou vinu na tom nese i dubnová „podcastová“ kauza. Deník Aktuálně.cz tehdy detailně přiblížil zákulisí resortního sporu, jenž pak velmi rychle probublal i na veřejnost.
Ministerstvo obrany tehdy generálnímu štábu nepovolilo na svém novém kanálu na YouTube odvysílat předtočený rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, jak původně vojáci plánovali. „Je absurdní, aby někdo z obrany cenzuroval vrchního velitele ozbrojených sil, prezidenta republiky a generála ve výslužbě,“ zlobil se Vít Kolář, mluvčí Petra Pavla.
V úterý 14. dubna večer, tedy přesně týden po původně plánovaném odvysílání, se navíc podcast objevil na Facebooku šéfdiplomata Petra Macinky (Motoristé). Ministr zahraničí jej získal od svého koaličního kolegy Jaromíra Zůny (za SPD) a zveřejnil jej, aniž by o tom dopředu vědělo vedení ozbrojených sil.
Hned poté se celou věcí začala zabývat inspekce ministerstva obrany. Pokyn jí dal v pondělí 13. dubna, tedy v den, kdy deník Aktuálně.cz začal okolnosti zakázaného podcastu popisovat, sám ministr obrany Zůna. Jak vyplývá z resortních dokumentů, do nichž mohl reportér nahlédnout, šetření vedené ministerským odborem interního auditu a inspekce potom probíhalo více než měsíc.
„Vyšetřování se zaměřilo na postup generálního štábu a odboru kabinetu ministra obrany odpovědného od 1. března 2026 za oblast vnější komunikace resortu,“ píše se v materiálu, který před několika dny odešel z ministerstva obrany do sněmovny.
Inspekce, jíž od 1. května 2026 vede Radek Visinger, nakonec označila za viníka centrální armádní velitelství. „Vytvořením nového informačního kanálu porušil vedoucí oddělení komunikace s veřejností nařízení náčelníka generálního štábu,“ stojí v dokumentu.
Úředník prý totiž nepodal oficiální žádost o vytvoření nového komunikačního kanálu šéfovi ministrova kabinetu. „Žádost o vytvoření nového účtu nebyla postoupena ke schválení řediteli kabinetu ministra obrany,“ uvádí se ve zprávě.
Zůnova inspekce dle dopisu také konstatuje, že „generální štáb nepostupoval v souladu s pokyny kabinetu ministra obrany, které by směrovaly k bezproblémovému řešení situace, již svým nekoordinovaným postupem vytvořil.“ Jinými slovy generální štáb, který si podle inspekce problematickou situaci sám způsobil, ji svým následným počínáním ještě zkomplikoval.
Šéfem komunikačního oddělení generálního štábu je Vladimír Holas. Plukovník se však k výstupům ze šetření inspekce nechtěl vyjadřovat, protože prý dosud nebyl se zprávou „oficiálně seznámen.“
Audit ale rovněž poukázal na nedostatky u civilních resortních úředníků, tedy nevojáků. V resortu totiž neexistovaly například jasné pokyny, jak zacházet s účty na sociálních sítích armády a dalšími platformami ke komunikaci s veřejností.
Když se reportér deníku Aktuálně.cz s žádostí o reakci obrátil na vedoucího tiskového oddělení ministerstva Davida Šímu, odkázal ho na šéfa Zůnova kabinetu Karla Kortánka. Právě pod ředitele kabinetu Jaromíra Zůny totiž civilní mluvčí od letošního března spadají.
Kortánek se zkušenostmi z ministerstva vnitra, úřadu vlády či diplomacie byl úplně prvním a nejbližším kolegou, kterého si Zůna hned loni v prosinci do resortu přivedl. Na zaslané dotazy k neodvysílání podcastu však nyní neodpověděl.
„Vzhledem k tomu, že po zrušení odboru komunikace přešly platné rozkazy upravující tuto oblast na kabinet ministra obrany, bylo nutné se ze strany jeho vedení nejprve seznámit s jejich zněním,“ omlouvá mluvčí resortu Magdaléna Hynčíková chybu Kortánka, jíž se měl dle inspekce v případu neodvysílaného podcastu dopustit.
V závěrech, které nyní Jaromír Zůna poskytl poslancům, se také uvádí, že kontrolní skupina inspekce během svého prověřování v dubnu a květnu nezjistila, „že by byl vydán formální zákaz zveřejňovat natočený podcast s prezidentem republiky“.
Zároveň v materiálu stojí, že resort přijme opatření, aby se podobná situace už neopakovala. Co konkrétně to tedy znamená?
„Po prověření platných interních procesů ze strany inspekce bylo rozhodnuto o aktualizaci a metodickém upřesnění platných rozkazů (odborných pokynů) ke komunikaci tak, aby v budoucnu nemohlo docházet k rozdílné interpretaci jejich znění,“ reaguje ještě Hynčíková.
Generální štáb pod vedením Karla Řehky mezitím svůj nový kanál na webu YouTube rozjel. Na profilu „Armáda ČR (Armáda České republiky)“ je dosud 36 videí. Onen rozhovor s Petrem Pavlem, kde paradoxně nic kontroverzního ani citlivého nezaznívá, dosud nasbíral přes 19 tisíc zhlédnutí.



Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Komise o tom ve středu informovala v tiskové zprávě.



Zatímco americký prezident Donald Trump hrozí Íránu další eskalací bojů, uvnitř amerického ministerstva obrany údajně sílí „kultura mlčení“. Kvůli ní prý Trump nezná skutečný rozsah nedostatku klíčových raket, na nichž americká armáda závisí. Zdroje z Pentagonu situaci přičítají především ministru obrany Petu Hegsethovi.



Někdejší modelingový agent Daniel Siad, který měl vazby na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, byl nalezen mrtvý ve svém domě ve Francii. Píší o tom agentura AFP a deník Le Figaro s odvoláním na prokuraturu v Nanterre.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu oznámil, že hovořil se zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem o tom, jak posílit diplomacii a přiblížit mír. Ukrajina se s podporou Západu pátým rokem brání ruské agresi. Tři kola rozhovorů, uspořádaná před rozpoutáním americko-izraelské války proti Iráku, však k žádnému průlomu nevedla.



Okupovaný Krym čelí od konce května rostoucí energetické krizi, která se z problémů s benzinem změnila ve výpadky proudu, vody a potíže se zásobováním. Zatímco úřady situaci zlehčují, obyvatelé popisují zavřené podniky, kazící se potraviny i improvizovanou humanitární pomoc.