


Spor kolem neodvysílaného armádního podcastu s Petrem Pavlem má dohru. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, inspekce ministerstva obrany už v květnu ukončila několikatýdenní prověřování. Z jeho výsledku plyne, že chyboval jak ředitel kabinetu Jaromíra Zůny, tak šéf komunikačního oddělení generálního štábu. „Formální zákaz“ zveřejnit rozhovor prý ministerstvo nevydalo, brání Zůnu jeho inspekce.

Jestli vztah mezi ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) a odcházejícím náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou končí v troskách, velkou vinu na tom nese i dubnová „podcastová“ kauza. Deník Aktuálně.cz tehdy detailně přiblížil zákulisí resortního sporu, jenž pak velmi rychle probublal i na veřejnost.
Ministerstvo obrany tehdy generálnímu štábu nepovolilo na svém novém kanálu na YouTube odvysílat předtočený rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, jak původně vojáci plánovali. „Je absurdní, aby někdo z obrany cenzuroval vrchního velitele ozbrojených sil, prezidenta republiky a generála ve výslužbě,“ zlobil se Vít Kolář, mluvčí Petra Pavla.
V úterý 14. dubna večer, tedy přesně týden po původně plánovaném odvysílání, se navíc podcast objevil na Facebooku šéfdiplomata Petra Macinky (Motoristé). Ministr zahraničí jej získal od svého koaličního kolegy Jaromíra Zůny (za SPD) a zveřejnil jej, aniž by o tom dopředu vědělo vedení ozbrojených sil.
Hned poté se celou věcí začala zabývat inspekce ministerstva obrany. Pokyn jí dal v pondělí 13. dubna, tedy v den, kdy deník Aktuálně.cz začal okolnosti zakázaného podcastu popisovat, sám ministr obrany Zůna. Jak vyplývá z resortních dokumentů, do nichž mohl reportér nahlédnout, šetření vedené ministerským odborem interního auditu a inspekce potom probíhalo více než měsíc.
„Vyšetřování se zaměřilo na postup generálního štábu a odboru kabinetu ministra obrany odpovědného od 1. března 2026 za oblast vnější komunikace resortu,“ píše se v materiálu, který před několika dny odešel z ministerstva obrany do sněmovny.
Inspekce, jíž od 1. května 2026 vede Radek Visinger, nakonec označila za viníka centrální armádní velitelství. „Vytvořením nového informačního kanálu porušil vedoucí oddělení komunikace s veřejností nařízení náčelníka generálního štábu,“ stojí v dokumentu.
Úředník prý totiž nepodal oficiální žádost o vytvoření nového komunikačního kanálu šéfovi ministrova kabinetu. „Žádost o vytvoření nového účtu nebyla postoupena ke schválení řediteli kabinetu ministra obrany,“ uvádí se ve zprávě.
Zůnova inspekce dle dopisu také konstatuje, že „generální štáb nepostupoval v souladu s pokyny kabinetu ministra obrany, které by směrovaly k bezproblémovému řešení situace, již svým nekoordinovaným postupem vytvořil.“ Jinými slovy generální štáb, který si podle inspekce problematickou situaci sám způsobil, ji svým následným počínáním ještě zkomplikoval.
Šéfem komunikačního oddělení generálního štábu je Vladimír Holas. Plukovník se však k výstupům ze šetření inspekce nechtěl vyjadřovat, protože prý dosud nebyl se zprávou „oficiálně seznámen.“
Audit ale rovněž poukázal na nedostatky u civilních resortních úředníků, tedy nevojáků. V resortu totiž neexistovaly například jasné pokyny, jak zacházet s účty na sociálních sítích armády a dalšími platformami ke komunikaci s veřejností.
Když se reportér deníku Aktuálně.cz s žádostí o reakci obrátil na vedoucího tiskového oddělení ministerstva Davida Šímu, odkázal ho na šéfa Zůnova kabinetu Karla Kortánka. Právě pod ředitele kabinetu Jaromíra Zůny totiž civilní mluvčí od letošního března spadají.
Kortánek se zkušenostmi z ministerstva vnitra, úřadu vlády či diplomacie byl úplně prvním a nejbližším kolegou, kterého si Zůna hned loni v prosinci do resortu přivedl. Na zaslané dotazy k neodvysílání podcastu však nyní neodpověděl.
„Vzhledem k tomu, že po zrušení odboru komunikace přešly platné rozkazy upravující tuto oblast na kabinet ministra obrany, bylo nutné se ze strany jeho vedení nejprve seznámit s jejich zněním,“ omlouvá mluvčí resortu Magdaléna Hynčíková chybu Kortánka, jíž se měl dle inspekce v případu neodvysílaného podcastu dopustit.
V závěrech, které nyní Jaromír Zůna poskytl poslancům, se také uvádí, že kontrolní skupina inspekce během svého prověřování v dubnu a květnu nezjistila, „že by byl vydán formální zákaz zveřejňovat natočený podcast s prezidentem republiky“.
Zároveň v materiálu stojí, že resort přijme opatření, aby se podobná situace už neopakovala. Co konkrétně to tedy znamená?
„Po prověření platných interních procesů ze strany inspekce bylo rozhodnuto o aktualizaci a metodickém upřesnění platných rozkazů (odborných pokynů) ke komunikaci tak, aby v budoucnu nemohlo docházet k rozdílné interpretaci jejich znění,“ reaguje ještě Hynčíková.
Generální štáb pod vedením Karla Řehky mezitím svůj nový kanál na webu YouTube rozjel. Na profilu „Armáda ČR (Armáda České republiky)“ je dosud 36 videí. Onen rozhovor s Petrem Pavlem, kde paradoxně nic kontroverzního ani citlivého nezaznívá, dosud nasbíral přes 19 tisíc zhlédnutí.



Novým ministrem financí ve vládě britského premiéra Andyho Burnhama se stal John Healey, bývalý ministr obrany, který ze své pozice v červnu odstoupil. Šéfem britské diplomacie se stal bývalý předseda Labouristické strany Ed Miliband, který na této pozici nahradil Yvette Cooperovou. Ta nyní stane v čele resortu zdravotnictví.



Oblastní organizace ODS Praha 1 nepředloží kandidátní listinu pro podzimní komunální volby. Chce tím vyhovět požadavku vedení strany, aby na kandidátce nebyl bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Členové ODS Praha 1 dostali povolení kandidovat za jiné subjekty. Rozhodla o tom v pondělí oblastní rada. ČTK to sdělil Dvořák, který je předsedou rady.



Předběžné opatření amerického soudu na 14 dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Přinejmenším od ruské anexe Krymu si Ukrajinci mohli být jistí podporou Polska. Přestože obě země spojuje i bolestná historie, tváří v tvář ruské agresi Poláci svého souseda dlouhé roky podporovali. To se ale mění. V polské veřejnosti poprvé převažují odpůrci přijímání ukrajinských uprchlíků a vztahy mezi Varšavou a Kyjevem procházejí největším ochlazením od začátku ruské invaze.