Zákaz zahalování nesmí mířit proti náboženství, říká ministr spravedlnosti. Hledá se obecný paragraf

Jakub Zelenka Lukáš Prchal Jakub Zelenka, Lukáš Prchal
16. 8. 2018 18:41
Podobně jako v jiných zemí Evropy i v Česku poslanci zdvihli téma zákazu zahalování na veřejnosti. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek varuje, že paragraf nesmí být použitý cíleně proti náboženství. Proti islámu brojí SPD, která zákon také navrhuje.
Foto: Thinkstock

Praha - Některé evropské země přistoupily ke kontroverznímu kroku: zakazují zahalování obličejů. Nařízení, které začalo nedávno platit třeba v Dánsku, chtějí někteří poslanci přenést i do Česka. Podle nového ministra spravedlnosti Jana Kněžínka by ale případný zákaz zahalování na veřejnosti neměl směřovat proti žádnému náboženství.

"Pokud má jít o bezpečnost, je to asi relevantní, nesmí to být však diskriminační proti žádnému náboženství. Nesmí to být namířené proti náboženské víře," míní Kněžínek. Paragraf, o kterém může v nejbližších měsících jednat sněmovna, má za cíl zvýšit bezpečnost na ulicích a usnadnit policistům identifikaci.

Kněžínek však připouští, že s nastavením pravidel může být problém. "Nedá se udělat paušální zákaz bez výjimky: teď mluvím například o karnevalech. A právě proto musíme uvažovat nad tím, jestli něco takového vůbec potřebujeme. Běžte se projít po ulici, na kolik zahalených lidí narazíte? V zásadě jsou to velmi často turisté, které nakonec potkáte v drahých prodejnách, kde kupují značkové zboží a utrácejí peníze," dodal ministr.

Například v Rakousku na konci loňského roku dopadl zákaz zahalování na muže v masce žraloka, který propagoval otevření nové vídeňské pobočky obchodu McShark s elektronikou. Když ho policista vyzval, aby odhalil obličej, muž odmítl a byl zadržen. Později dostal i pokutu.

Nejhlasitějším zastáncem nového zákona je Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Ta ani neskrývá, že návrh je namířen proti islámu. "Hnutí SPD nepovažuje islám za náboženství, ale za mocenskou ideologii, která ukládá povinnosti i lidem, kteří islám nevyznávají. Stejně jako se staví přehrada předtím, než přijde povodeň, stejně jako si instalují lidé zámek a alarm do domu a auta, tak je potřeba se předem bránit islamizaci České republiky," míní předseda strany Tomio Okamura. Návrh chce hnutí podat na podzim.

Zákaz zahalování na veřejnosti podporuje také lidovec Jan Bartošek, spojitost návrhu s konkrétním náboženstvím však odmítá. "Impulz pro vznik zákona spatřuji zejména v bezpečnostních důvodech. V celé Evropě se rozvíjejí systémy na identifikaci osob podle biometrických údajů a jedním z jejich základních prvků je právě obličej," tvrdí Bartošek. Důležité podle něj je, aby byl odhalený obličej, což se například netýká ani šátku řeholní sestry či krojů a náboženských oděvů zahalujících pouze vlasy.

Návrh podpořil i premiér Andrej Babiš. "Samozřejmě, my nejsme zvyklí se zahalovat," řekl pro iDnes.cz.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy