Mobily ve školách končí. Odborníci se ale neshodují, zda zákaz pomůže

České děti se už během přestávky ve škole na sociální sítě nepodívají. Vláda totiž v pondělí podpořila návrh zákona o zákazu mobilních telefonů ve školských zařízeních. Zákaz navíc podporuje i většina Čechů, podle nejnovějších dat agentury NMS Market Research s ním souhlasí 78 procent obyvatel.

O důsledcích se vedou diskuse mezi laiky i odborníky, ve skutečnosti by se toho však nemuselo příliš změnit. V současné době si školy nastavují pravidla ohledně používání mobilních telefonů samy. Jak vyplývá z mimořádného šetření ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, většina škol už taková pravidla v rámci školního řádu ukotvená má. A to dokonce 93 procent.

Vláda legální ukotvení zákazů vysvětluje tím, že nadměrný čas strávený na mobilech a sociálních sítích podle vědců souvisí s vyšším výskytem depresivních a úzkostných symptomů, vyšší mírou stresu, nižší životní spokojeností a horším výkonem ve škole.

„Umožnit školám, aby legislativně zakotveným způsobem zakázaly používání mobilních telefonů nejen během vyučování, ale i o přestávkách, považuji za správný krok, který měl být přijat už dávno,“ vyjadřuje názor Michal Goetz, místopředseda Sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Navrátit pozornost

Hlavním argumentem je ovšem snaha vrátit do tříd pozornost. Mobilní telefony plné her, notifikací a sociálních sítí děti rozptylují, narušují jejich schopnost vnímat výklad a soustředit se na práci.

„Mobilní telefon přitom ani nemusí být aktivně používán, aby narušoval učení. Žáky rozptyluje i samotná blízkost mobilního zařízení, přičemž po vyrušení notifikací může trvat až dvacet minut, než se žák plně vrátí k učební činnosti. V šetření PISA v roce 2022 uvedlo 31 procent českých žáků, že je v hodinách matematiky rozptyluje vlastní digitální zařízení, a 29 procent, že je rozptylují zařízení spolužáků,“ zní v důvodové zprávě.

Související

Francie zakáže reklamu na ultrarychlou módu, dotkne se to hlavně čínských firem

Zákaz má proto platit nejen ve výuce, ale i o přestávkách, v družině, školním klubu a jídelně. Výjimku by měly mít děti v případě, že telefon potřebují ze zdravotních důvodů nebo kvůli speciálním vzdělávacím potřebám, tedy například pro monitorování cukrovky. Školy také budou moci povolit používání mobilů pro vzdělávací účely nebo na školních výletech a exkurzích.

Pokud zákonodárci návrh schválí, zákaz by měl začít platit od 1. září 2027. „Aby školy měly čas se připravit a upravit školní řády a nastavit prakticky režim,“ řekl premiér Andrej Babiš. Z obliga by ovšem měli být žáci vyšších stupňů víceletých gymnázií, u nichž budou pravidla nastavovat školy individuálně.

Po vzoru Evropy

Česko se tak přidává k rostoucímu počtu zemí, které chtějí používání telefonů regulovat. Formální pravidla chystají také Polsko, Švédsko nebo Dánsko, zato například ve Francii fungují už od roku 2018.

Právě na Francii se odvolává vláda při odůvodnění zákazu. „Zkušenosti ze zahraničí dokládají pozitivní dopad jak na koncentraci žáků k učení a prospěch, tak na školní klima a výskyt šikany,“ vysvětlují ve sněmovním tisku.

Ne všichni souhlasí

Zákaz mobilů však nemusí přímočaře vést ke zlepšení studijních výsledků. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle nich plošné zákazy nefungují a nejsou univerzálním řešením.

„Pokud se podíváme na studijní výsledky v matematice, tak se napříč zeměmi spojitost se zákazem mobilů neukazuje jako významná. Zdá se, že pozitivní a negativní dopady tohoto kroku na výsledky žáků se vzájemně vyrušují,“ uvedl Libor Juhaňák z IRTIS.

Vědci také analyzovali situaci v Česku s ohledem na kyberšikanu, online závislost a duševní pohodu. Zákazy podle nich ani s jednou z těchto oblastí přímo nesouvisí. „Děti ve školách se zákazem mobilů měly stejnou nebo podobnou míru symptomů online závislosti i podobnou míru zkušeností s kyberšikanou jako děti ve školách bez zákazu,“ doplnil druhý z autorů Ivan Černický.

Domnívají se, že vliv na duševní pohodu má spíše přístup rodičů. Pokud s dětmi o nových technologiích mluví, vysvětlují jim rizika a zajímají se o jejich online svět, má to pozitivní dopad. Blokování aplikací nebo časové limity sice omezují používání mobilů mimo školu, ale zároveň mohou omezovat příležitosti k rozvoji digitálních či jiných dovedností.

Právě podpora ze strany rodičů a otevřená komunikace o digitálním světě podle autorů mohou mít na děti větší vliv než samotná školní pravidla.